Index S&P 500 (SPY) se v polovině června ocitl jen těsně pod svým historickým maximem, a to navzdory tomu, že ještě nedávno se blížil k medvědímu trhu. Tento rychlý obrat překvapil řadu investorů a analytiků a ukazuje, jak dynamické a nevyzpytatelné dokážou být finanční trhy. Ve středu zůstal index S&P 500 prakticky beze změny, zatímco Dow Jones klesl o 0,25 % a technologický Nasdaq Composite naopak vzrostl o 0,31 %. Zdroj: Canva Za poslední dva dny posílil S&P 500 o 2,1 %, především díky pozitivnímu sentimentu na trzích po zprávách o příměří mezi Izraelem a Íránem. Takové uklidnění geopolitického napětí umožňuje investorům zaměřit se znovu na ekonomické faktory, jako jsou cla, hospodářské výsledky firem nebo fiskální politika USA. Zvláště pozornost poutá návrh zákona označovaný jako „One Big Beautiful Bill“, který by mohl výrazně ovlivnit rozpočtovou politiku země. Dramatický vývoj od března do června Americký trh letos zažil výrazné výkyvy. Po silném startu v lednu a novém rekordu 19. února přišel v březnu pokles, vyvolaný oznámením nové celní politiky prezidenta Trumpa. Index S&P 500 během dubna spadl téměř o 19 % z vrcholu a přišel tak o přibližně 9,8 bilionu dolarů tržní hodnoty. Situace se ale zlepšila poté, co Trump ustoupil od nejtvrdších částí celního režimu, čímž nastartoval silné květnové oživení. V květnu posílil S&P 500 o 6,15 % – šlo o nejlepší květnový výkon od roku 1990. V červnu pokračoval růst, zatím o další 3 %, a index se vrátil blízko rekordním úrovním. Toto zotavení podporují nejen geopolitická uvolnění, ale také rostoucí dominance technologického sektoru a umělé inteligence. Index Nasdaq 100 již na svůj rekord dosáhl a Nvidia, jeden z hlavních tahounů AI boomu, pokořila svůj předchozí cenový strop. Od ledna klesly akcie této společnosti o 37 %, ale poté následovalo výrazné zotavení a dosažení nového maxima. Spolu s dalšími velkými technologickými hráči se Nvidia stala symbolem návratu růstu a optimismu v americkém akciovém prostředí. Zůstáváme na vzestupu, nebo přichází střízlivění? Navzdory pozitivnímu vývoji se objevují i varovné hlasy. Podle Keitha Buchanana z Globalt Investments trh možná přehlíží některá aktuální a zjevná rizika, například stále vysoké cla a jejich možný dopad na ceny, marže firem a konečnou spotřebu. Buchanan připomíná, že optimismus na trzích někdy překonává realitu, a proto je třeba mít na paměti potenciální zhoršení ekonomických podmínek. Dalším sledovaným faktorem jsou nadcházející výsledky firem za druhé čtvrtletí, které začnou být zveřejňovány v polovině července. Ty mohou investory ujistit nebo naopak varovat, podle toho, jak se firmám dařilo vyrovnat se s vyššími náklady v důsledku cel a jak dokázaly přenášet vyšší ceny na zákazníky. Výsledky budou klíčem k odhadu vývoje inflace, sazeb i ekonomického růstu. Zdroj: Canva Torsten Slok ze společnosti Apollo varoval, že současné celní sazby by mohly být nejvyšší za posledních 90 let. Taková situace by nevyhnutelně vedla ke zpomalení růstu a trvale vyšším úrokovým sazbám – což jsou faktory, které mohou omezit prostor pro další růst akciových trhů. Do hry vstupuje i vývoj na trhu státních dluhopisů a otázka, jak investoři zareagují na možné zvýšení výnosů kvůli obavám z rozpočtového deficitu. Dlouhodobá strategie místo přehnaných reakcí Ve světle nejistoty a proměnlivých podmínek analytici doporučují investorům zachovat disciplínu a dlouhodobou perspektivu. Chris Brigati ze SWBC připomíná, že pokusy načasovat trh bývají neúspěšné a krátkodobé výkyvy by neměly investory odradit od jejich strategie. Mnozí analytici se shodují, že trh má potenciál k dalšímu růstu, i když pravděpodobně ne skokovému. Cesta nejmenšího odporu může v následujících měsících vést spíše přes pozvolné zisky než prudké rallye. Závěrem lze říci, že americký akciový trh stojí na rozcestí. Na jedné straně má za sebou překvapivě silné oživení, poháněné technologiemi a zmírněním geopolitických rizik. Na straně druhé zůstávají ve vzduchu hospodářské a politické nejistoty, které by mohly další růst zpomalit nebo dokonce zvrátit. Zkušenější investoři si proto kladou otázku, zda rekordy jsou odrazem zdravé ekonomiky, nebo jen přechodným výkyvem v prostředí přetlakovaném likviditou a očekáváními.