Pohonné hmoty v Česku od minulého týdne mírně zlevnily. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 33,61 Kč, před týdnem byl o tři haléře dražší. O pět haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 32,03 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty v Česku zlevňují s drobnými korekcemi zhruba od konce ledna. Benzin je nyní o 4,32 koruny na litru levnější než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 4 Kč na litru více. Nejlevnější paliva natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 33,08 Kč. Naftu tam prodávají průměrně za 31,30 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí dlouhodobě pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 34,75 Kč. Nafta se tam tankuje za 33,72 Kč za litr. Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 11. červnu 2025 (v Kč/l): KrajNatural 95NaftaČR33,6132,03Praha34,7533,72Středočeský33,8632,19Jihočeský33,2031,50Plzeňský33,5132,18Karlovarský33,4531,59Ústecký33,0831,30Liberecký33,6432,02Královéhradecký33,2931,73Pardubický33,4631,86Vysočina33,7632,13Jihomoravský33,7332,17Olomoucký33,9632,55Zlínský33,4131,64Moravskoslezský33,4531,77 Senát chce vypustit z energetického zákona kontroly části solárních elektráren Senát chce opět vypustit z energetického zákona individuální kontroly části solárních elektráren. Pozměňovací návrh svého hospodářského výboru horní komora schválila v novele zvané lex plyn, která má urychlit povolování nových paroplynových elektráren. Povolovací procesy má zkrátit až o pět let, když paroplynové elektrárny by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném útlumu uhlí. Předlohu znovu posoudí Sněmovna, která před třemi měsíci téměř totožnou senátní změnu zákona odmítla. Senátní úprava se týká individuálních kontrol výnosnosti fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Původně se měly týkat elektráren o výkonu od 30 kilowattů. Novela lex plyn ve sněmovním znění jejich okruh zužuje na elektrárny o výkonu nad 145 kilowattů. Vláda si od individuálních kontrol slibuje úspory peněz, která stát dává na podporované zdroje energie. Schválení předlohy lex plyn v původním znění neúspěšně navrhovali Zdeněk Nytra (ODS) a Hana Žáková (STAN), pro hlasovalo 20 ze 72 senátorů. Nytra mimo jiné varoval před tím, že pokud Senát novelu Sněmovně vrátí, bude hrozit, že spadne pod stůl s ohledem na blížící se konec volebního období. "To je úplně ta nejhorší varianta," řekl senátor. Žáková argumentovala energetickou bezpečností. Vypuštění individuálních kontrol výnosnosti části fotovoltaických elektráren prosazoval zejména předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (za STAN), který je označil za nesmyslné. Varoval před soudními spory a před arbitrážemi. Pokud by se povolovací procesy a následné investice do paroplynových elektráren výrazně nezrychlily, podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) by hrozilo, že výroba elektřiny v Česku v dalších letech nepokryje její spotřebu. Plynové zdroje mají podle předkladatelů novely z řad poslanců v čele s Vlčkem hrát také klíčovou roli jako záloha schopná stabilizovat proměnlivou výrobu z obnovitelných zdrojů. Novela předpokládá, že investor do plynové elektrárny bude muset v žádosti o autorizaci uvést informaci o předpokládaném výběru dodavatele této elektrárny. Žadatel také bude muset po dobu výstavby a údržby takové elektrárny plnit požadavky na bezpečnostní zájmy státu, které mu stanoví ministerstvo průmyslu a obchodu. <!-- DIP popup--> Energetický regulační úřad bude moci podle předlohy v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu uložit držiteli licence na výrobu elektřiny povinnost vyrábět elektřinu nad rámec licence. Předkladatelé to zdůvodňují tím, že vzhledem k vysokému podílu uhelných zdrojů na výrobě elektřiny existuje riziko, že neřízené odstavení uhelných zdrojů by mohlo ohrozit spolehlivost dodávek elektřiny. Výrobce elektřiny, na kterého tato povinnost dopadne, bude mít právo na úhradu ztráty nebo přiměřeného zisku. Novela také například zakazuje používání takzvaných mařičů energie. Jde o zařízení na přeměnu přebytečné elektrické energie na teplo vypouštěné do ovzduší a používané hlavně v situacích, kdy je cena elektřiny nízká. Senát na závěr dnešního jednání podpořil vznik unijního fondu pro konkurenceschopnost. Podle senátorů by měl zvýhodnit podmínky pro projekty, na nichž spolupracuje více členských států EU, zejména ve výzkumu, digitalizaci a v obranném průmyslu. Podpořil rovněž akční plán EU o bezpečnosti podmořských kabelů včetně posílení investic do jejich infrastruktury. Pouze tři hlasy hlasy chyběly k tomu, aby se Senát ztotožnil s doporučením svých výborů, podle kterého by nepodpořil akční plán Evropské komise pro cenově dostupnou energii. Senátní výbory odmítly sanaci vysokých cen energie prostřednictvím státních rozpočtů a doporučovaly vyzvat vládu, aby podporovala revizi systému EU pro obchodování s emisními povolenkami.