Předseda americké centrální banky Jerome Powell během svého vystoupení v Senátu zdůraznil, že důsledky celních opatření na inflaci nejsou zatím dostatečně zřejmé na to, aby Fed přistoupil ke snižování úrokových sazeb. I přes tlak ze strany prezidenta Trumpa zůstává centrální banka opatrná a nadále pečlivě vyhodnocuje inflační vývoj i ekonomickou dynamiku. Během středečního slyšení před bankovním výborem Senátu Powell znovu potvrdil, že americká ekonomika je i přes některé známky zpomalení nadále silná. Zdůraznil ale, že vliv cel na inflaci je obtížně předvídatelný. „Otázkou je, kdo cla skutečně zaplatí. A také v jaké míře se jejich efekt přenese do cen,“ prohlásil Powell. Podle něj je velmi obtížné předem kvantifikovat, jaký bude skutečný dopad cel na spotřebitelské ceny. Toto Powellovo vystoupení navazovalo na jeho dřívější výpověď v Sněmovně reprezentantů, kde uvedl, že tvůrci měnové politiky nemusí nutně spěchat se změnou sazeb. Argumentoval tím, že dostupná data reflektují především minulý vývoj a že mnozí ekonomové očekávají, že inflační tlaky spojené s novými cly se mohou teprve začít projevovat. I přes slabší než očekávané inflační údaje tak Fed zůstává ve vyčkávacím režimu. Politický tlak sílí, ale Powell odmítá ustoupit Prezident Donald Trump a jeho administrativa se snaží přimět Fed ke snížení úrokových sazeb, což by ulevilo státním financím a snížilo náklady na obsluhu státního dluhu. Trump dlouhodobě kritizuje Powella za neochotu snížit sazby a označuje jej za „tvrdohlavého“ a „nekompetentního“. Na sociálních sítích opakovaně vyzývá Kongres, aby Powella „vyřídil“. V Senátu se k těmto výzvám z Trumpova tábora výslovně přihlásil republikánský senátor Bernie Moreno, který Powellovi vytkl, že jeho odmítání snižování sazeb vládu ročně stojí 400 miliard dolarů. „Byli jsme zvoleni miliony voličů, vy jste byl zvolen jediným člověkem, který nechce, abyste v této funkci zůstal,“ prohlásil Moreno s odkazem na Trumpa, jenž Powella do čela Fedu nominoval v roce 2017. Na rozdíl od Morenových výtek si však většina republikánských senátorů zachovala zdrženlivost a nepodpořila Trumpovu výzvu k bezprostřednímu zásahu vůči Powellovi. Fed se tak i nadále snaží vystupovat jako nezávislá instituce, která rozhoduje na základě ekonomických dat, nikoli politického tlaku. Renovace sídla Fedu vyvolává kontroverze Kromě otázek měnové politiky musel Powell čelit i kritice kvůli překročení nákladů na renovaci dvou budov centrální banky ve Washingtonu. Podle senátora Tima Scotta a dalších republikánů měly být původní odhady výdajů navýšeny z 1,9 miliardy dolarů na 2,5 miliardy. Powell sice toto navýšení nezpochybnil, ale důrazně odmítl některé zprávy médií o „luxusních“ úpravách. „Nejsou tam žádné VIP jídelny, žádný nový mramor, žádné nové výtahy, vodní prvky, střešní terasy ani úly,“ reagoval Powell na otázky výboru. Podle něj šlo o zcela standardní modernizační zásahy, nikoliv o nadstandardní výdaje s politickým podtextem. Obhajoval také potřebu udržet bezpečnostní a technické standardy centrální banky v souladu s aktuálními požadavky. Uvedl, že renovace budov Fedu je dlouhodobým projektem, jehož cílem je modernizace infrastruktury, nikoliv zbytečný luxus. Snížení sazeb se nevylučuje, ale zatím není na pořadu dne Zatímco někteří členové vedení Fedu, jako Christopher Waller nebo Michelle Bowman, jsou otevřeni snížení sazeb už v červenci, Powell zůstává opatrnější. Znovu připomněl, že Fed se musí řídit daty a přihlížet k nejistotě plynoucí z geopolitického vývoje i vlivu cel na inflaci. Upozornil, že část inflačních tlaků může být teprve na cestě a zatím není plně zřejmá. Ekonomové se podle Powella shodují, že inflační dopad celních bariér se může projevit se zpožděním, což komplikuje tvorbu měnové politiky. Powell tak preferuje vyčkávací strategii: vyhodnocovat data postupně, než se přikročí ke změně kurzu. Dodal také, že americká ekonomika zatím nevykazuje známky zásadního oslabení a že spotřebitelská poptávka i trh práce zůstávají silné. V takové situaci by podle něj bylo předčasné jednat unáhleně nebo pod tlakem.