Obě země o víkendu pokračovaly ve vzájemných útocích, přičemž terčem se tentokrát stala i důležitá energetická infrastruktura. Tato situace na trhu okamžitě vyvolala nervozitu ohledně stability dodávek z regionu, který je klíčový pro globální zásobování ropou. Blízký východ je zodpovědný za přibližně třetinu světové produkce ropy a jakékoli narušení tohoto toku má okamžité dopady na ceny.Cena ropy Brent při pondělním otevření trhu vyskočila až o 5,5 %, než se opět mírně ustálila na úrovni kolem 75 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI se obchodovala okolo 74 dolarů za barel. K největší eskalaci došlo poté, co Izrael zasáhl íránské plynové pole South Pars, což vedlo k zastavení těžby na jedné z tamních plošin. Tento útok následoval po předchozích úderech na íránská jaderná zařízení a vojenské velení.Zatímco samotný útok na zařízení pro těžbu plynu měl přímý a okamžitý efekt, trh se mnohem více obává možného ohrožení dopravy přes Hormuzský průliv, který představuje zásadní bod v přepravě ropy. Touto úžinou protéká přibližně pětina veškeré světové denní produkce, a jakékoli narušení – ať už přímým útokem nebo uzavřením – by mělo okamžitý vliv na růst cen. Přesto analytici, jako například Robert Rennie z Westpac Banking Corp, očekávají, že bez přímého pokusu Íránu průliv zablokovat, zůstanou ceny Brentu pravděpodobně pod hranicí 80 dolarů.Napětí výrazně otřáslo trhy už koncem minulého týdne, kdy ceny ropy v pátek vyskočily o více než 13 % během několika hodin. V reakci na to začali investoři přesouvat své prostředky do bezpečných aktiv, především do zlata. Tato reakce je typická při náhlých geopolitických šocích a ukazuje míru nejistoty ohledně dalšího vývoje.Dalším důsledkem napětí byl i krach plánovaných jaderných jednání mezi USA a Íránem, která se měla konat v neděli v Ománu. Írán je tak zcela odříznut od diplomatického řešení, což zvyšuje riziko prodloužení ozbrojeného konfliktu. Podle polooficiální íránské agentury Tasnim vyvolal izraelský útok silnou explozi a následný požár ve zpracovatelském závodu. Je třeba dodat, že většina plynu těženého v oblasti South Pars slouží íránskému domácímu trhu, ale kondenzát z této oblasti se také vyváží, zejména do Číny, která je největším zákazníkem íránské ropy.Možná blokáda Hormuzského průlivu by tedy zasáhla i samotný Írán, což by podkopalo jeho vývozy a přísun klíčových devizových příjmů. Analytici jako Muyu Xu z Kpler se domnívají, že z ekonomického hlediska nedává uzavření průlivu Íránem smysl. Nicméně možnost neúmyslné eskalace či akcí íránem podporovaných skupin, jako jsou húsíové v Jemenu, nelze vyloučit.Na trzích se již objevují signály zvýšeného rizika. Rozdíl mezi dvěma nejbližšími prosincovými kontrakty na ropu Brent – tedy tzv. spread, který je ukazatelem dlouhodobé rovnováhy nabídky a poptávky – vyskočil až na 3,48 dolaru za barel, což značí zvýšenou nervozitu ohledně dostupnosti ropy v nadcházejících měsících. Obdobně reagoval i trh s opcemi, kde obchodníci sázejí na vyšší volatilitu, přičemž objemy byly v asijské obchodní seanci nadprůměrné.Politický rozměr krize přilil olej do ohně. Donald Trump během víkendu uvedl, že Izrael a Írán možná nakonec dosáhnou mírové dohody, ale zřejmě je před tím čeká další fáze bojů. „Někdy se to musí vybojovat, ale uvidíme, co se stane,“ řekl novinářům v Bílém domě.Podle analytika Mukeshe Sahdeva ze společnosti Rystad Energy AS by případná blokáda Hormuzského průlivu měla dalekosáhlé dopady: „Byla by to bezprecedentní situace, která by uvrhla ropné trhy do chaosu.“ Ačkoli zatím neexistuje přímý důkaz o tom, že by se Írán k tomuto kroku chystal, trh se připravuje na možnost, že se konflikt rozšíří a postihne širší oblast produkce a přepravy ropy.