Otázky ohledně spolehlivosti ekonomických údajů Spojených států znovu vystupují do popředí v době, kdy investoři s napětím sledují vývoj inflace a očekávají možné snížení úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému. Nejistota kolem kvality dat přichází v kritickém období, kdy jsou finanční trhy obzvláště citlivé na každý nový signál ohledně měnové politiky. Jedním z nejnovějších varovných signálů bylo oznámení amerického Úřadu pro statistiku práce (BLS), že kvůli nedostatku zdrojů musel omezit některé regionální sběry dat, které se používají při sestavování indexu spotřebitelských cen (CPI). Ačkoli BLS ujistil, že hlavní inflační čísla tím ovlivněna nebudou, zvýšená volatilita v dílčích údajích může ztížit správné vyhodnocení trendů, na které investoři i centrální bankéři spoléhají. Narušená kontinuita sběru dat zvyšuje nervozitu Zmíněné omezení souvisí se zmrazením náboru ve federálních agenturách, což vedlo k poklesu dostupných kapacit pro terénní sběr dat. Tento výpadek přichází ve chvíli, kdy se v ekonomických kruzích i na Wall Street objevují rostoucí pochybnosti o metodikách a přesnosti oficiálních statistik. Ekonomové a analytici upozorňují, že nejde o nový jev, ale v posledních měsících se nesrovnalosti staly natolik častými, že začínají ohrožovat důvěru trhu. Příkladem může být nesoulad mezi měsíčními a čtvrtletními daty o zaměstnanosti. Zatímco první z nich jsou rychlejší, často jsou později revidovány směrem dolů. Podle Stevena Englandera ze Standard Chartered Bank by přesnější data mohla v minulosti vést k jinému načasování měnových kroků Fedu. Příkladem je zpráva o zaměstnanosti z května, která obsahovala revize směrem dolů za předchozí dva měsíce. Tyto úpravy snižují váhu původních údajů a snižují možnost přesně predikovat makroekonomický vývoj. V loňském roce navíc vyšlo najevo, že původní odhady vytvořených pracovních míst byly nadhodnoceny o více než 800 000 za období od jara 2023 do jara 2024. Politické důsledky a nejisté dopady na měnovou politiku Fed spoléhá při rozhodování o sazbách na různé ukazatele, včetně indexu cen výdajů osobní spotřeby (PCE), který je sbírán odděleně od CPI. Nicméně ve chvíli, kdy se ukazuje, že i další klíčové indikátory jako CPI nebo data o zaměstnanosti mohou být zkreslené nebo zatížené chybami, se zvyšuje riziko tzv. politické chyby – tedy situace, kdy centrální banka učiní rozhodnutí na základě nepřesných informací. Jak upozorňuje Steve Dean, hlavní investiční ředitel společnosti Compound Planning, Fed čelí nejen nejistotě spojené s daty, ale také geopolitickým a fiskálním vlivům. Patří sem například cla zaváděná prezidentem Trumpem, jejichž dopad na inflaci a trh práce se teprve vyhodnocuje. V takové situaci má kvalita dat klíčový význam pro udržení stability. Michael Brown, seniorní analytik společnosti Pepperstone, považuje krizi důvěry v data za širší problém, který se netýká jen USA. Obdobné obavy se objevují i ve Velké Británii. Brown varuje, že nespolehlivá data mohou vést k méně efektivním rozhodnutím jak ze strany politiků, tak investorů. Ve chvíli, kdy trh musí zpochybňovat informace, které dříve bral jako jistotu, roste prostor pro chybnou interpretaci i přehnané reakce. Vysoká volatilita v citlivém období Načasování problémů s daty je o to horší, že přichází ve chvíli, kdy investoři i centrální banka hledají rovnováhu mezi zpomalením inflace a udržením síly trhu práce. Zásadní bude například středeční zpráva o květnové inflaci (CPI), která může naznačit, zda se cenové tlaky skutečně mírní, nebo naopak přetrvávají. Ve čtvrtek ji doplní další důležitý údaj o cenách výrobců. Na pozadí těchto událostí americké akciové trhy vykazují sílu. Index S&P 500 překonal hranici 6 000 bodů a uzavřel nejvýše od února. Nasdaq Composite a Dow Jones Industrial Average rovněž dosáhly nejvyšší uzávěrky za poslední týdny, což naznačuje, že investoři zatím zůstávají relativně optimističtí. Přesto zůstává otázkou, zda tento optimismus vydrží, pokud se důvěra ve statistické ukazatele bude dál zhoršovat a zároveň porostou obavy z možného zpomalení globální ekonomiky.