BIS kritizuje stablecoiny pro nedostatek krytí a regulačního rámce
Stablecoiny nemohou vytvářet úvěr, chybí jim pružnost běžné měny
Anonymita stablecoinů zvyšuje riziko nelegálního použití a praní peněz
BIS podporuje tokenizované vklady jako bezpečnější digitální alternativu
Centrální banky ostře kritizují stablecoiny, Trump přesto sází na jejich rozmach
Stablecoiny, digitální měny navázané na tradiční fiat měny, čelí stále ostřejší kritice ze strany předních představitelů centrálních bank. Ve své výroční zprávě je odmítla i Banka pro mezinárodní platby (BIS), která varovala, že stablecoiny nesplňují tři základní předpoklady k tomu, aby se staly široce přijímaným platidlem. Zároveň tím reagovala na kroky prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje začlenění těchto digitálních aktiv do běžného finančního systému.
Podle BIS stablecoiny nejsou kryty centrálními bankami, postrádají potřebnou právní a technologickou infrastrukturu a nesplňují standardy ochrany proti nelegálnímu použití. Přestože jejich zastánci poukazují na efektivitu a rychlost při převodech peněz, centrální banky upozorňují na jejich strukturální slabiny i rizika pro globální měnovou stabilitu.
Stablecoiny v rozporu s klasickými principy měnové politiky
Zpráva BIS uvádí, že stablecoiny zásadně selhávají ve třech klíčových oblastech: jednotnosti, pružnosti (elasticitě) a integritě. Uvádějí se sice jako nástroje s fixním poměrem ke klasickým měnám – nejčastěji dolaru – ovšem v praxi jsou často obchodovány za odlišné kurzy. To podrývá důvěru v jejich jednotnost a schopnost fungovat jako stabilní prostředek směny.
Dalším problémem je jejich neschopnost plnit roli nástroje úvěrové politiky. Stablecoiny mohou vznikat pouze tehdy, pokud jsou plně kryty předem vloženými prostředky. To znamená, že nemohou vytvářet peníze skrze poskytování úvěrů, jako to běžně dělají komerční banky. BIS tak upozorňuje, že tento nedostatek flexibility znemožňuje stablecoinům plnit roli skutečné měny v moderním hospodářství.
Zpráva rovněž upozorňuje, že stablecoiny nejsou schopny plnit zásadu „bez otázek“ – tedy že každá jednotka měny má stejnou hodnotu bez ohledu na to, kdo ji drží. Tato vlastnost je u běžných peněz samozřejmostí, avšak u stablecoinů ji narušuje jejich nestabilní směnitelnost i absence právní jistoty.
Rizika nelegálního použití a ohrožení měnové suverenity
Stablecoiny jsou oblíbené nejen mezi kryptoinvestory, ale také mezi těmi, kteří se chtějí vyhnout tradičnímu finančnímu systému. Právě tato anonymita a nedostatek regulace z nich činí oblíbený nástroj pro praní špinavých peněz, obchod s drogami nebo financování jiných nelegálních aktivit. Na rozdíl od klasických bank totiž stablecoiny často nepodléhají pravidlům „poznej svého zákazníka“ (KYC) ani dalším formám dohledu.
Zdroj: Pexels
BIS dále varuje, že používání stablecoinů může mít makroekonomické důsledky, zejména v rozvíjejících se ekonomikách. V těchto zemích totiž může dojít ke ztrátě měnové suverenity, protože se místní obyvatelé začnou ve větší míře spoléhat na digitální alternativy navázané například na dolar. To by mohlo vést k odlivu kapitálu a narušení domácí finanční stability.
Trumpova administrativa však i přes tato varování pokračuje v prosazování kryptoměn. Po jeho návratu do Bílého domu došlo k uvolnění řady regulačních omezení, která byla zavedena za předchozího prezidenta Joea Bidena. Trump také veřejně podporuje skupinu World Liberty Financial, která vyvinula vlastní stablecoin nazvaný USD1.
BIS prosazuje alternativu v podobě digitálních měn centrálních bank
Zatímco stablecoiny jsou vnímány jako potenciální hrozba, BIS navrhuje jiný směr. Ve spolupráci se sedmi světovými centrálními bankami a více než čtyřiceti komerčními institucemi testuje nový systém tokenizovaných vkladů, které by byly plně kryty a regulovány centrálními bankami. Projekt nese název Agorá a jeho cílem je zefektivnit přeshraniční platby, snížit náklady a současně zachovat důvěru veřejnosti v měnový systém.
Podle BIS má společnost na výběr mezi dvěma cestami. Buď se vydá směrem k „nové generaci peněz“ – transparentní, bezpečné a technologicky pokročilé infrastruktuře, nebo se vrátí k „historickým chybám“ založeným na nekrytých a neregulovaných měnách, které přinášejí reálné společenské náklady.
Zatímco BIS volí opatrnost a obezřetnost, politická vůle některých světových lídrů, včetně prezidenta Trumpa, směřuje k podpoře soukromých digitálních měn. Jejich rozmach tak pravděpodobně nezastaví jedna zpráva – ale debata o jejich roli v budoucím světě financí bude stále hlasitější a zásadnější.
Zdroj: Pexels
Centrální banky ostře kritizují stablecoiny, Trump přesto sází na jejich rozmachStablecoiny, digitální měny navázané na tradiční fiat měny, čelí stále ostřejší kritice ze strany předních představitelů centrálních bank. Ve své výroční zprávě je odmítla i Banka pro mezinárodní platby , která varovala, že stablecoiny nesplňují tři základní předpoklady k tomu, aby se staly široce přijímaným platidlem. Zároveň tím reagovala na kroky prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje začlenění těchto digitálních aktiv do běžného finančního systému.Podle BIS stablecoiny nejsou kryty centrálními bankami, postrádají potřebnou právní a technologickou infrastrukturu a nesplňují standardy ochrany proti nelegálnímu použití. Přestože jejich zastánci poukazují na efektivitu a rychlost při převodech peněz, centrální banky upozorňují na jejich strukturální slabiny i rizika pro globální měnovou stabilitu.Stablecoiny v rozporu s klasickými principy měnové politikyZpráva BIS uvádí, že stablecoiny zásadně selhávají ve třech klíčových oblastech: jednotnosti, pružnosti a integritě. Uvádějí se sice jako nástroje s fixním poměrem ke klasickým měnám – nejčastěji dolaru – ovšem v praxi jsou často obchodovány za odlišné kurzy. To podrývá důvěru v jejich jednotnost a schopnost fungovat jako stabilní prostředek směny.Dalším problémem je jejich neschopnost plnit roli nástroje úvěrové politiky. Stablecoiny mohou vznikat pouze tehdy, pokud jsou plně kryty předem vloženými prostředky. To znamená, že nemohou vytvářet peníze skrze poskytování úvěrů, jako to běžně dělají komerční banky. BIS tak upozorňuje, že tento nedostatek flexibility znemožňuje stablecoinům plnit roli skutečné měny v moderním hospodářství.Zpráva rovněž upozorňuje, že stablecoiny nejsou schopny plnit zásadu „bez otázek“ – tedy že každá jednotka měny má stejnou hodnotu bez ohledu na to, kdo ji drží. Tato vlastnost je u běžných peněz samozřejmostí, avšak u stablecoinů ji narušuje jejich nestabilní směnitelnost i absence právní jistoty.Rizika nelegálního použití a ohrožení měnové suverenityStablecoiny jsou oblíbené nejen mezi kryptoinvestory, ale také mezi těmi, kteří se chtějí vyhnout tradičnímu finančnímu systému. Právě tato anonymita a nedostatek regulace z nich činí oblíbený nástroj pro praní špinavých peněz, obchod s drogami nebo financování jiných nelegálních aktivit. Na rozdíl od klasických bank totiž stablecoiny často nepodléhají pravidlům „poznej svého zákazníka“ ani dalším formám dohledu.BIS dále varuje, že používání stablecoinů může mít makroekonomické důsledky, zejména v rozvíjejících se ekonomikách. V těchto zemích totiž může dojít ke ztrátě měnové suverenity, protože se místní obyvatelé začnou ve větší míře spoléhat na digitální alternativy navázané například na dolar. To by mohlo vést k odlivu kapitálu a narušení domácí finanční stability.Trumpova administrativa však i přes tato varování pokračuje v prosazování kryptoměn. Po jeho návratu do Bílého domu došlo k uvolnění řady regulačních omezení, která byla zavedena za předchozího prezidenta Joea Bidena. Trump také veřejně podporuje skupinu World Liberty Financial, která vyvinula vlastní stablecoin nazvaný USD1.BIS prosazuje alternativu v podobě digitálních měn centrálních bankZatímco stablecoiny jsou vnímány jako potenciální hrozba, BIS navrhuje jiný směr. Ve spolupráci se sedmi světovými centrálními bankami a více než čtyřiceti komerčními institucemi testuje nový systém tokenizovaných vkladů, které by byly plně kryty a regulovány centrálními bankami. Projekt nese název Agorá a jeho cílem je zefektivnit přeshraniční platby, snížit náklady a současně zachovat důvěru veřejnosti v měnový systém.Podle BIS má společnost na výběr mezi dvěma cestami. Buď se vydá směrem k „nové generaci peněz“ – transparentní, bezpečné a technologicky pokročilé infrastruktuře, nebo se vrátí k „historickým chybám“ založeným na nekrytých a neregulovaných měnách, které přinášejí reálné společenské náklady. Zatímco BIS volí opatrnost a obezřetnost, politická vůle některých světových lídrů, včetně prezidenta Trumpa, směřuje k podpoře soukromých digitálních měn. Jejich rozmach tak pravděpodobně nezastaví jedna zpráva – ale debata o jejich roli v budoucím světě financí bude stále hlasitější a zásadnější.