Trump chce nahradit Powella: hrozí zmatky kolem vedení Fedu Prezident Donald Trump minulý týden oznámil, že brzy představí svého kandidáta na nového předsedu Federálního rezervního systému . Problémem je, že současnému šéfovi centrální banky Jeromeu Powellovi zbývá do konce funkčního období ještě 11 měsíců. Trump tak překračuje dosavadní zvyklosti, protože prezidenti Spojených států obvykle oznamují své nominace až v posledních měsících působení dosavadního předsedy. Trump se netají svou nespokojeností s Powellovým přístupem k měnové politice, zejména s tím, že Fed dosud nesnížil úrokové sazby. Pokud prezident skutečně jmenuje svého favorita s takovým předstihem, půjde o bezprecedentní krok v celé 111leté historii centrální banky USA. Tento nový kandidát by navíc fakticky působil jako „stínový předseda Fedu“, koncept, který loni navrhl Scott Bessent – současný ministr financí. Trump v pátek uvedl, že by rád Powella nahradil někým, kdo bude ochoten úrokové sazby snížit. „Dám tam někoho, kdo chce snížit sazby. Je jich spousta,“ prohlásil prezident. Podle něj Powell „odvedl mizernou práci“ a klidně může sám odstoupit. Takové výroky však vyvolaly řadu reakcí nejen ze strany odborné veřejnosti, ale i bývalých představitelů Fedu. Stínový předseda jako hrozba pro důvěryhodnost Fedu Myšlenka jmenovat stínového předsedu vyvolala silné obavy mezi ekonomy a akademiky. Alan Blinder, bývalý místopředseda Fedu a nyní profesor na Princetonské univerzitě, označil tento nápad za „naprosto hrozný“. Podle něj by na trzích zavládl zmatek, protože by existovaly dva odlišné hlasy měnové politiky – Powell a Trumpův kandidát. Stejně kriticky se vyjádřil i Greg Valliere, hlavní politický stratég ve společnosti AGF Investments. Uvedl, že dva předsedové Fedu by jen matli trhy a podkopali důvěru v centrální banku. Profesorka Kathryn Judge z Columbia Law School doplnila, že takový krok by znamenal politizaci Fedu a oslabení jeho nezávislosti. Nejde přitom jen o vnímání veřejnosti. Hlavní ekonom RSM Joe Brusuelas upozornil, že předčasné jmenování by mohlo přinést opačný efekt – tedy nárůst úrokových sazeb, nikoliv jejich pokles. Finanční trhy by totiž mohly reagovat oslabením dolaru, což se už částečně stalo po zprávě deníku Wall Street Journal, že Trump chystá oznámení svého kandidáta ještě v létě. Trhy reagují smíšeně, dopady zůstávají nejisté Po zprávě o možném jmenování nového kandidáta na předsedu Fedu oslabil americký dolar o 0,3 % a dostal se na nejnižší úroveň od února 2022. Naopak akciové trhy zůstaly relativně klidné a pokračovaly v růstu. Investoři si zjevně nejsou jisti, jak velký praktický dopad by měl stínový předseda na skutečnou měnovou politiku. Valliere varoval, že tento krok by „politizoval Fed na několik měsíců“ a narušil jeho tradiční nezávislost. Doplnil, že pokud by Trump na podzim zpochybňoval rozhodnutí Fedu, mohl by způsobit další chaos na trzích. Výběr nástupce by navíc musel projít Senátem, kde však Trumpova strana drží většinu až do roku 2026, takže formální schválení by pravděpodobně nebylo problémem. O funkci předsedy Fedu mají podle CNN zájem minimálně tři kandidáti: Scott Bessent, bývalý člen rady guvernérů Fedu Kevin Warsh a současný guvernér Christopher Waller. Mezi další jména, která se objevují, patří Kevin Hassett a David Malpass. Všichni tito kandidáti jsou spojováni s Trumpovou administrativou nebo mají s prezidentem úzké pracovní vztahy. Powellův tým zůstává stabilní, vliv stínového předsedy omezený Podle prezidenta Federální rezervní banky v Chicagu Austana Goolsbeeho nebude mít brzké oznámení nového kandidáta žádný reálný dopad na aktuální tvůrce měnové politiky. Podobně to vidí i bývalí členové FOMC, kteří tvrdí, že Powell a současný výbor budou nadále pracovat nezávisle. Bývalý činitel Fedu, který s Powellovým týmem spolupracoval, řekl CNN, že takový krok nebude mít na rozhodování FOMC žádný dopad. Upozornil však na to, že kandidáti mohou váhat s přijetím nabídky. Obávají se, že by byli považováni za „Trumpovy poskoky“ a jejich důvěryhodnost by mohla být vážně narušena. Ani samotný předseda Fedu nemůže jednostranně rozhodovat – měnová politika je výsledkem hlasování 12členného výboru FOMC. Předseda tedy může být v určitých případech přehlasován, a pokud by se nový kandidát začal veřejně vyjadřovat ještě před nástupem do funkce, mohl by tím narušit důvěru mezi kolegy ve výboru. Alan Blinder upozorňuje, že takový střet by mohl způsobit „tichou nebo otevřenou vzpouru“ uvnitř výboru, což je v historii Fedu výjimečné. Politický tlak zvenčí by tak mohl paradoxně oslabit nejen současného předsedu, ale i jeho nástupce. Fed se přitom dlouhodobě snaží být institucí nezávislou na denní politice, a právě tato stabilita je klíčová pro důvěru trhů.