Slíbil rychlé diplomatické řešení v Gaze, dohodu s Íránem a ukončení války na Ukrajině během 24 hodin od nástupu do funkce. Avšak čtvrteční izraelské útoky na Írán, které byly USA předem známy a které Trump následně podpořil, tuto rétoriku zásadně zpochybňují.Zatímco během kampaně prohlašoval, že „nezačne válku, ale je zastaví“, napětí na Blízkém východě a riziko zapojení USA do konfliktu s Íránem vzbuzuje mezi jeho příznivci rostoucí obavy. Výrazné hlasy z hnutí MAGA varují, že Trump by se mohl stát prezidentem, který USA zatahne do dalšího zahraničního konfliktu, přesně toho, před kterým sliboval chránit.Trumpova pozice je podle všeho v rozporu s jeho slibyNěkteří jeho dlouholetí spojenci vyjádřili ostrou skepsi. Steve Bannon upozornil, že zájmy Izraele a USA nejsou v této krizi totožné a Spojené státy se musí držet vlastní strategie. Připomněl, že Trumpova popularita v klíčových státech stála i na slibu, že nebude opakovat chyby minulých prezidentů a vyhne se „bahnitým válkám“, jako byly ty v Iráku či Afghánistánu.Podobné varování zaznělo od pravicových komentátorů, jako je Tim Pool nebo Jack Posobiec, kteří poukazují na nejasnosti v Trumpově postoji a obviňují Izrael z pokusu vtáhnout USA do války. Tento postoj rezonuje především u voličů unavených neustálým vojenským angažmá.Podle Charlieho Kirka by eskalace mohla vyvolat rozkol i uvnitř samotného hnutí Maga – dokonce hovoří o „online občanské válce“, kdy se střetnou odpůrci a zastánci zásahu. Kirk zároveň varoval před opakováním scénářů, které se zpočátku jeví jako úspěšné, ale později se promění v dlouhodobé a nákladné konflikty bez vítězství.Dvojí hra a dezinformační taktika?Nejasnosti v Trumpově přístupu ještě zesílily po jeho tvrzení, že Izrael útok podnikl navzdory americkému doporučení a že Spojené státy se na něm nepodílely. O pár dní později ale řekl deníku Wall Street Journal, že o útoku věděl předem a že jej považuje za pozitivní krok, který zabrání Íránu získat jadernou zbraň.To vyvolalo podezření, že dřívější výhrady byly součástí cílené dezinformační kampaně, jak uvedl např. Saagar Enjeti z podcastu Breaking Points. Podle něj Trump – nikoli Izrael – vědomě zmátl veřejnost i protivníky s cílem zvýšit páku v případných jednáních s Íránem.Přesto ani pravicová média nejsou jednotná. Matthew Boyle z Breitbartu připustil, že prezident čelí křehké rovnováze mezi podporou Izraele, vyhýbáním se válce a snahou zabránit jadernému Íránu. Podle něj však Trump stále může dosáhnout mírové dohody, a dokonce se jeho šance zvýšily, pokud izraelský úder oslabí íránské „tvrdé linie“.Chcete využít této příležitosti?Politický dopad a klíčový moment pro TrumpaSoučasná situace může mít zásadní dopady na další vývoj Trumpova prezidentství. Případný vojenský konflikt, do něhož by byly USA vtaženy, by byl tvrdým úderem jeho politické značce „prezidenta míru“. Zároveň by mohl rozštěpit vlastní tábor, jehož klíčová část se staví proti intervencím.Na druhé straně, pokud Trump zvládne tuto krizi využít k diplomatickému průlomu – například k obnovení jaderné dohody s Íránem za přísnějších podmínek – mohl by tím nejen uhájit, ale dokonce posílit svou pozici jako globálního vyjednavače. Jak však upozorňuje Boyle, právě to, co Trump udělá v následujících dnech, může rozhodnout o tom, jak bude hodnoceno celé jeho druhé funkční období.V tuto chvíli ale platí, že obraz protiválečného prezidenta dostává vážné trhliny – a Trump bude muset pečlivě balancovat mezi vojenskou realitou Blízkého východu a politickou realitou amerických voleb.Donald Trump čelí zásadní zkoušce své prezidentské identity. Jeho slib, že bude prezidentem míru, je v ostrém kontrastu s podporou izraelského útoku na Írán, který může USA přiblížit nové válce. Tento vývoj rozděluje jeho věrné příznivce a vyvolává otázky o konzistenci jeho zahraniční politiky. Ačkoli někteří tvrdí, že útok posiluje Trumpovu vyjednávací pozici, riziko eskalace je značné. Trump nyní balancuje mezi tlakem na podporu Izraele a snahou nevtáhnout Ameriku do dalšího konfliktu – a právě to může definovat jeho prezidentské dědictví.