Rostoucí nejistota na geopolitické scéně, tlak exprezidenta Donalda Trumpa a smířlivější rétorika některých činitelů centrální banky zvyšují pravděpodobnost, že Federální rezervní systém zváží snížení úrokových sazeb již v červenci. Vystoupení místopředsedkyně Fedu Michelle Bowmanové, která naznačila podporu této možnosti, je nejnovějším signálem změny nálady uvnitř instituce. Její názor se opírá o relativně utlumený inflační výhled a snahu udržet silný americký trh práce.Trumpův tlak a rozdělené vedení FeduDonald Trump opakovaně kritizoval současnou měnovou politiku a zejména šéfa Fedu Jeroma Powella, kterého označil za brzdu růstu. Trumpovi nominanti ve vedení Fedu – Bowmanová a Waller – nyní vyjadřují otevřenou podporu snížení sazeb, čímž se jejich postoje sbližují s názory exprezidenta. Naproti tomu ostatní členové Fedu, včetně Austana Goolsbeeho z chicagské pobočky, zůstávají opatrní a čekají na více dat, především ohledně dopadu Trumpových cel a vývoje blízkovýchodního konfliktu.Fed na svém posledním zasedání ponechal sazby beze změny už počtvrté v řadě. Takový postoj však ztrácí půdu pod nohama – nejen kvůli politickému tlaku, ale také kvůli ekonomickým okolnostem, které se rychle vyvíjejí. Fed tak stojí na křižovatce mezi pokračující obezřetností a nutností reagovat na změny v globální ekonomice.Dopady cel a geopolitiky na měnovou politikuNad americkou ekonomikou se vznášejí dvě hlavní hrozby: nová obchodní politika Donalda Trumpa a vyostřující se situace na Blízkém východě. Útoky na íránská zařízení a obchodní bariéry, které Trump zavádí, zvyšují riziko růstu cen energií a komodit obecně. Přesto Bowmanová i Powell mírní obavy z dlouhodobého inflačního dopadu. Podniky mají menší prostor pro přenesení nákladů na spotřebitele kvůli vysoké cenové citlivosti, zejména u nízkopříjmových skupin. A dodavatelské řetězce zatím fungují bez vážnějších otřesů.Goolsbee a další představitelé Fedu proto zatím nevidí důvod pro dramatický zásah. Vnímají sice rostoucí rizika, ale zároveň trvají na tom, že případné reakce musí být datově podložené. Napětí mezi opatrností a politickým tlakem se tak dál zostřuje.Reakce trhů a možné scénáře vývojeFinanční trhy pečlivě sledují každý náznak změny ve strategii Fedu. Očekávání snížení sazeb se zvyšují, což může podporovat akciové indexy a oslabit dolar. Zároveň však zůstává otázkou, jak moc Fed ustoupí politickému tlaku a zda případné snížení nebude vnímáno jako ztráta nezávislosti. V současné situaci je klíčové, aby centrální banka působila předvídatelně a udržitelně – nejen s ohledem na ekonomická data, ale i na důvěru veřejnosti.Největším testem bude vývoj cen energií a chování podnikové sféry. Pokud nedojde k rozsáhlému propadu důvěry nebo spotřeby, mohl by Fed skutečně snížit sazby jen mírně a jednorázově, aby zůstal v kurzu, který naznačuje „zlatou cestu“ – pomalé ochlazování inflace bez zbytečných otřesů pro zaměstnanost nebo růst.Pokud by se Fed skutečně rozhodl snížit sazby už v červenci, šlo by o zásadní obrat v jeho dosavadní politice vyčkávání. Tento krok by pravděpodobně přivítaly finanční trhy, které touží po uvolněnější měnové politice jako podpoře dalšího růstu. Na druhé straně by mohl vyvolat obavy z toho, že centrální banka podléhá politickému tlaku, což by mohlo ohrozit její dlouhodobou důvěryhodnost a vnímanou nezávislost.Klíčovou otázkou zůstává, zda by případné snížení sazeb bylo čistě preventivním krokem – tedy jakýmsi pojištěním proti budoucímu zpomalení ekonomiky – nebo by mělo reakční charakter ve vztahu k eskalujícím rizikům. Pokud by Fed jednal příliš brzy, mohl by uvolnit měnové podmínky v momentě, kdy to ekonomika ještě nepotřebuje, což by mohlo znovu zažehnout inflační tlaky.Roli hraje i blížící se volební cyklus. Fed se bude muset snažit působit nestranně, aby jeho rozhodnutí nebylo interpretováno jako pomoc konkrétnímu politickému táboru. Vzhledem k tomu, že dva hlavní zastánci snížení sazeb jsou nominanty Donalda Trumpa, bude jakékoli rozhodnutí bedlivě sledováno a komentováno veřejností i médii.Zároveň platí, že pokud by došlo ke zhoršení situace na Blízkém východě nebo k výraznějšímu růstu cen ropy, mohla by se diskuse zcela obrátit. Inflace by v takovém případě mohla opět vystoupat a Fed by čelil tlaku opačného směru – tedy spíše uvažovat o ponechání sazeb beze změny nebo dokonce jejich navýšení. Proto je současná situace mimořádně citlivá a každé rozhodnutí bude muset být pečlivě zváženo.