Po dvoudenním jednání v Londýně oznámili představitelé obou velmocí, že se v zásadě dohodli na rámci pro realizaci obchodního příměří, jež bylo předběžně načrtnuto v předchozím kole rozhovorů v Ženevě a během nedávného telefonátu mezi prezidentem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Rámec dohody bude nyní předložen vládním představitelům obou stran k finálnímu schválení. Pokud jej schválí, přistoupí USA i Čína k implementaci závazků, které mají snížit obchodní napětí a obnovit stabilitu v oblasti vývozu kriticky důležitých surovin a technologií. Americký ministr obchodu Howard Lutnick a čínský vyjednavač Li Chenggang potvrdili novinářům v Londýně, že dohoda pokrývá i sporná témata, jako jsou vzácné zeminy, mikročipy a vízová politika.

Vývozní restrikce a jejich politický význam

Jedním z nejviditelnějších bodů napětí mezi oběma zeměmi byla otázka vývozních omezení. Čína omezila export vzácných zemin a magnetů, které jsou zásadní pro americký obranný a technologický průmysl. Spojené státy zase zavedly restrikce týkající se softwaru pro návrh čipů a pohrozily omezením víz pro čínské studenty.

Podle Lutnicka se obě strany dohodly, že vývozní omezení na zboží a technologie klíčové pro druhou stranu budou zrušena. V případě Číny to konkrétně znamená uvolnění vývozu vzácných zemin a magnetů, zatímco Spojené státy mají podle jeho slov přistoupit ke „vyváženému“ zrušení svých vlastních opatření. Význam tohoto kroku spočívá nejen v ekonomické rovině, ale i v geopolitickém signálu, že obě země hledají cestu k normalizaci vztahů.

V předchozích týdnech USA zpřísnily pravidla vývozu pokročilých technologií a zavedly zákaz prodeje čipového softwaru americkými firmami do Číny. Tyto kroky vyvolaly ostrou čínskou reakci a podle Pekingu šlo o porušení ženevského konsenzu. Obě strany však nyní vyjádřily ochotu posunout se kupředu v duchu obnovené spolupráce.

Kritické technologie a strategická dominance

Kromě surovin se jednání dotkla i technologií. Washington dlouhodobě omezuje přístup Číny k nejmodernějším polovodičům a technologiím souvisejícím s umělou inteligencí, které by mohly být využity k vojenským účelům. Tato omezení se týkají jak prodeje samotných čipů, tak zařízení na jejich výrobu.

Čína na tato omezení reagovala strategickým přesměrováním svých technologických investic, zejména skrze společnost Huawei, která zůstává klíčovým hráčem na poli telekomunikačních technologií. Navzdory americkým restrikcím Huawei v roce 2023 překvapila svět uvedením nového chytrého telefonu, který využívá pokročilé čipy, jež USA považují za blokované. Tento krok vyvolal vyšetřování v rámci americké vlády a poukázal na limity mezinárodních kontrol vývozu.

Zakladatel Huawei Ren Zhengfei v nedávném rozhovoru připustil, že firma zaostává o jednu generaci za světovou špičkou. Zároveň ale zdůraznil, že Čína si dokáže pomoci metodami jako je stohování mikročipů, což umožňuje uspokojit domácí poptávku bez nutnosti nejpokročilejších komponent.

Vzájemná závislost a výzvy budoucnosti

Jednání v Londýně probíhala na pozadí přetrvávajících sankcí a klesajícího čínského vývozu do USA. Od zavedení nových vývozních pravidel v dubnu klesl čínský export vzácných zemin, což narušilo výrobu v sektorech od automobilového průmyslu po energetiku. Trumpova administrativa v reakci uvalila nová opatření a zároveň připustila, že určitá omezení mikročipů by mohla být uvolněna, s výjimkou nejvyspělejších modelů, jako jsou čipy od firmy Nvidia (NVDA).

I přes napětí obě strany pokračují v diplomacii. Čína označila výsledky londýnského kola za „budování důvěry“ a „krok ke stabilnímu a zdravému rozvoji vztahů“. Zůstává však otázkou, jak rychle bude dohoda implementována a zda skutečně povede k dlouhodobému uvolnění napětí, nebo půjde jen o krátkodobé příměří v dlouhé obchodní válce.

Shrnuto, současný rámec dohody představuje pokus o obnovení rovnováhy v kriticky důležitých oblastech. Výsledek bude záviset na ochotě obou stran ustoupit ze svých maximálních požadavků a uznat, že navzdory geopolitickým sporům zůstávají ekonomicky propojené.