Klíčové body

Asijské akcie vzrostly díky nové obchodní dohodě mezi USA a Japonskem
Investoři očekávají další dohody, včetně jednání mezi USA a EU
Americké indexy S&P 500, Dow a Nasdaq dosáhly nových maxim
ECB vyčkává s dalším snížením sazeb kvůli nejistotě kolem cel

Japonský index Nikkei 225 si připsal téměř 2 % a uzavřel na 41 983,50 bodu, čímž navázal na středeční raketový růst o 3,5 %, který následoval po oznámení nové dohody o 15% clu mezi USA a Japonskem. Toto clo je výrazně mírnější než původně navrhovaných 25 %, které mělo vstoupit v platnost 1. srpna. Ulevilo se tak nejen investorům, ale i japonským exportérům, kteří by čelili výraznému zdražení svého zboží pro americké spotřebitele.

Pozitivní vlna se přelila napříč celou Asií. Šanghajský kompozitní index vzrostl o 0,4 % na 3 595,58 bodu, stejně jako hongkongský Hang Seng, který přidal rovněž 0,4 % a zakončil na 25 631,08 bodu. Jihokorejský Kospi vzrostl o 0,9 % na 3 211,21 poté, co tamní centrální banka zveřejnila pozitivní údaje o růstu ekonomiky. HDP v posledním čtvrtletí vzrostl meziročně o 0,6 %, což předčilo očekávání analytiků díky silné domácí spotřebě a vývozu. Indický Sensex přidal 0,7 % a australský S&P ASX 200 mírně oslabil o 0,1 %.

Stephen Innes ze společnosti SPI Asset Management popsal náladu na trzích poeticky: „Zvěsti o širších obchodních dohodách se rozlétly jako stěhovaví ptáci, kteří vycítili, že bouře pominula.“ Podle něj obchodníci okamžitě po podpisu dohody s Japonskem začali spekulovat, kdo bude další – Evropa, Čína, Indie? „Nálada je čistě elektrizující,“ dodal.

Optimismus se netýká pouze Asie. Americké akcie ve středu rovněž výrazně rostly. Index S&P 500 přidal 0,8 % a dosáhl historického maxima. Dow Jones vyskočil o 507 bodů, což odpovídá 1,1 %, a Nasdaq si polepšil o 0,6 %, přičemž i on překonal předchozí rekordní hodnotu. Zásadní vliv měla právě oznámená dohoda s Japonskem – čtvrtou největší světovou ekonomikou – která zmírnila obavy z obchodní války.

Prezident Donald Trump sice nadále hrozí novými cly, například 30% sazbou vůči Evropské unii, jak uvedl v dopise adresovaném evropským představitelům, ale zároveň ponechává prostor pro vyjednávání. Evropští vyjednavači doufají, že do 1. srpna vyjednají snížení tohoto cla na 10 %, čímž by se předešlo další eskalaci. V Pekingu se mezitím evropští lídři setkali s čínskými představiteli, aby projednali obchod, klimatické otázky i globální bezpečnost, avšak podle pozorovatelů není pravděpodobné, že by došlo k okamžitému průlomu.

Trumpův postoj k celní politice zůstává rozporuplný. Na jedné straně navrhuje přísná cla, která by mohla zvýšit inflaci pro americké spotřebitele a zpomalit růst ekonomiky, na straně druhé ale některá opatření pozastavuje, čímž dává prostor diplomatickým řešením. Nedávná dohoda s Filipínami je dalším signálem, že administrativa preferuje postupné vyjednávání před plošnými sankcemi.

Navzdory zvýšenému geopolitickému napětí a obchodním nejistotám se zdá, že americká ekonomika zůstává odolná. Dosavadní cla neměla tak výrazný dopad na inflaci, jak se původně obávalo, a spotřebitelské ceny zůstávají relativně stabilní. Tuto stabilitu částečně potvrzují i energetické trhy – americká referenční ropa WTI ve čtvrtek zdražila o 22 centů na 65,47 USD za barel, zatímco Brent přidal 21 centů a obchodoval se za 68,72 USD za barel.

Na měnovém trhu dolar mírně oslabil vůči japonskému jenu ze 146,51 na 146,03, zatímco euro si polepšilo z 1,1777 USD na 1,1781 USD. Tyto pohyby odrážejí spíše uklidnění napětí než výrazný tržní zvrat.

Zájem investorů nyní směřuje k Evropské centrální bance, která ve čtvrtek signalizovala, že pravděpodobně odloží další snižování úrokových sazeb. Důvodem je vyčkávání na to, jaký bude dopad nových amerických cel na evropskou ekonomiku. Pokud by totiž cla výrazně poškodila vývoz z eurozóny, mohlo by být nutné ekonomiku opět podpořit měnovými nástroji.

Závěrem lze říci, že světové trhy se nadechují k růstu díky naději, že obchodní války konečně ustupují. Nová dohoda mezi USA a Japonskem může být jen začátkem – pokud se podaří dosáhnout podobných dohod s dalšími klíčovými hráči, mohla by se otevřít nová fáze globálního ekonomického oživení.

Investoři doufají, že tento průlom představuje první krok k širšímu uvolnění obchodního napětí mezi klíčovými světovými ekonomikami. Trhy navíc reagují na spekulace, že se podaří dojednat i další bilaterální či multilaterální dohody, což podporuje chuť investorů riskovat.Japonský index Nikkei 225 si připsal téměř 2 % a uzavřel na 41 983,50 bodu, čímž navázal na středeční raketový růst o 3,5 %, který následoval po oznámení nové dohody o 15% clu mezi USA a Japonskem. Toto clo je výrazně mírnější než původně navrhovaných 25 %, které mělo vstoupit v platnost 1. srpna. Ulevilo se tak nejen investorům, ale i japonským exportérům, kteří by čelili výraznému zdražení svého zboží pro americké spotřebitele.Pozitivní vlna se přelila napříč celou Asií. Šanghajský kompozitní index vzrostl o 0,4 % na 3 595,58 bodu, stejně jako hongkongský Hang Seng, který přidal rovněž 0,4 % a zakončil na 25 631,08 bodu. Jihokorejský Kospi vzrostl o 0,9 % na 3 211,21 poté, co tamní centrální banka zveřejnila pozitivní údaje o růstu ekonomiky. HDP v posledním čtvrtletí vzrostl meziročně o 0,6 %, což předčilo očekávání analytiků díky silné domácí spotřebě a vývozu. Indický Sensex přidal 0,7 % a australský S&P ASX 200 mírně oslabil o 0,1 %.Stephen Innes ze společnosti SPI Asset Management popsal náladu na trzích poeticky: „Zvěsti o širších obchodních dohodách se rozlétly jako stěhovaví ptáci, kteří vycítili, že bouře pominula.“ Podle něj obchodníci okamžitě po podpisu dohody s Japonskem začali spekulovat, kdo bude další – Evropa, Čína, Indie? „Nálada je čistě elektrizující,“ dodal.Optimismus se netýká pouze Asie. Americké akcie ve středu rovněž výrazně rostly. Index S&P 500 přidal 0,8 % a dosáhl historického maxima. Dow Jones vyskočil o 507 bodů, což odpovídá 1,1 %, a Nasdaq si polepšil o 0,6 %, přičemž i on překonal předchozí rekordní hodnotu. Zásadní vliv měla právě oznámená dohoda s Japonskem – čtvrtou největší světovou ekonomikou – která zmírnila obavy z obchodní války.Prezident Donald Trump sice nadále hrozí novými cly, například 30% sazbou vůči Evropské unii, jak uvedl v dopise adresovaném evropským představitelům, ale zároveň ponechává prostor pro vyjednávání. Evropští vyjednavači doufají, že do 1. srpna vyjednají snížení tohoto cla na 10 %, čímž by se předešlo další eskalaci. V Pekingu se mezitím evropští lídři setkali s čínskými představiteli, aby projednali obchod, klimatické otázky i globální bezpečnost, avšak podle pozorovatelů není pravděpodobné, že by došlo k okamžitému průlomu.Trumpův postoj k celní politice zůstává rozporuplný. Na jedné straně navrhuje přísná cla, která by mohla zvýšit inflaci pro americké spotřebitele a zpomalit růst ekonomiky, na straně druhé ale některá opatření pozastavuje, čímž dává prostor diplomatickým řešením. Nedávná dohoda s Filipínami je dalším signálem, že administrativa preferuje postupné vyjednávání před plošnými sankcemi.Navzdory zvýšenému geopolitickému napětí a obchodním nejistotám se zdá, že americká ekonomika zůstává odolná. Dosavadní cla neměla tak výrazný dopad na inflaci, jak se původně obávalo, a spotřebitelské ceny zůstávají relativně stabilní. Tuto stabilitu částečně potvrzují i energetické trhy – americká referenční ropa WTI ve čtvrtek zdražila o 22 centů na 65,47 USD za barel, zatímco Brent přidal 21 centů a obchodoval se za 68,72 USD za barel.Na měnovém trhu dolar mírně oslabil vůči japonskému jenu ze 146,51 na 146,03, zatímco euro si polepšilo z 1,1777 USD na 1,1781 USD. Tyto pohyby odrážejí spíše uklidnění napětí než výrazný tržní zvrat.Zájem investorů nyní směřuje k Evropské centrální bance, která ve čtvrtek signalizovala, že pravděpodobně odloží další snižování úrokových sazeb. Důvodem je vyčkávání na to, jaký bude dopad nových amerických cel na evropskou ekonomiku. Pokud by totiž cla výrazně poškodila vývoz z eurozóny, mohlo by být nutné ekonomiku opět podpořit měnovými nástroji.Závěrem lze říci, že světové trhy se nadechují k růstu díky naději, že obchodní války konečně ustupují. Nová dohoda mezi USA a Japonskem může být jen začátkem – pokud se podaří dosáhnout podobných dohod s dalšími klíčovými hráči, mohla by se otevřít nová fáze globálního ekonomického oživení.