Na jednu stranu investoři sledují agresivní obchodní rétoriku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který znovu pohrozil zavedením vysokých cel na dovoz z několika klíčových ekonomik. Na stranu druhou tu jsou rozhodnutí skupiny OPEC+, která se rozhodla od srpna zvýšit produkci ropy více, než se očekávalo. Tento mix vyvolává obavy o poptávku i nabídku a vytváří na ropných trzích složitý a nevyzpytatelný terén.

Cena ropy Brent se tak přiblížila hranici 69 dolarů za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate (WTI) se propadla pod 68 dolarů. Pokles je v přímé reakci na aktuální vývoj – investoři vnímají obchodní cla jako přímou hrozbu pro globální růst a tím i pro spotřebu ropy. Trumpova cla se mají vztahovat mimo jiné na Japonsko, Jižní Koreu a další asijské země, přičemž jejich účinnost je plánována od 1. srpna. I přesto Trump naznačil, že zůstává otevřen jednání. Právě tento „otevřený konec“ zatím trhy mírní, ale zároveň ponechává prostor pro další výkyvy.

OPEC+ překvapil vyšší nabídkou, ale sází na silnou letní poptávku

Kromě geopolitických rizik sehrává klíčovou roli také OPEC+, tedy skupina zemí vyvážejících ropu včetně Ruska. Tato aliance oznámila, že v srpnu navýší produkci více, než se původně předpokládalo. Cílem má být pokrytí zvýšené letní poptávky, především v Asii. Saúdská Arábie, coby hlavní hráč OPECu, navíc oznámila zvýšení oficiálních cen své referenční ropy pro asijské zákazníky, což naznačuje, že kartel stále věří ve schopnost trhu absorbovat vyšší objemy.

Rozhodnutí OPEC+ bylo vnímáno jako odvážné, protože přichází v době, kdy poptávka zůstává nejistá kvůli geopolitickým a obchodním tlakům. Na trzích proto převládá opatrnost – zvýšení produkce sice může pokrýt sezonní špičku, ale zároveň zvyšuje riziko přebytku, pokud globální růst zpomalí. Haris Khurshid, investiční ředitel společnosti Karobaar Capital LP, k tomu dodává, že obchodníci budou nyní pečlivě sledovat jakékoli další signály OPEC+ ohledně možného prodloužení či úpravy této strategie.

Napětí v Rudém moři narušuje důvěru v stabilitu dodávek

Vedle celních hrozeb a rozhodnutí OPEC+ vstupuje do hry také bezpečnostní situace na Blízkém východě. Po krátkém příměří mezi Izraelem a Íránem se v oblasti znovu zvyšuje napětí – zejména kvůli útokům v Rudém moři. V pondělí bylo nedaleko Jemenu napadeno další plavidlo, jen několik hodin po předchozím útoku, k němuž se přihlásili Húsíové – povstalecká skupina podporovaná Íránem.

Tyto incidenty zvyšují náklady na přepravu ropy, protože rostou pojistné sazby i logistická rizika. I když zatím nedošlo k výraznému narušení samotných dodávek, situace podkopává důvěru obchodníků a zvyšuje volatilitu. Podle Khurshida může být bezprostřední dopad okrajový, ale pokud by útoky pokračovaly nebo se rozšířily, mohla by se situace rychle vyhrotit.

Trh s naftou signalizuje rostoucí napětí

Napětí se neprojevuje jen u ropy, ale i u souvisejících paliv. Trh s naftou začíná vykazovat známky tlaku, zejména kvůli omezené letní nabídce. V USA se zásoby nafty nacházejí na nejnižší sezónní úrovni od roku 1996, což zvyšuje obavy z možného nedostatku během letního provozu. Zároveň evropské referenční futures na naftu signalizují ještě napjatější trh, než byl během kulminace izraelsko-íránského konfliktu v předchozích týdnech.

Tato situace zvyšuje riziko dalšího růstu cen právě u těch paliv, která jsou pro dopravu a průmysl klíčová. I kdyby se cena ropy Brent nadále držela v pásmu 68–70 USD, nedostatek nafty může vést k lokálním šokům a znovu roztočit inflační spirálu v některých regionech.

Ropný trh balancuje mezi poptávkou, politikou a bezpečností

Současný vývoj na trhu s ropou je výsledkem souběhu několika výrazných faktorů: geopolitické nejistoty, zvýšené nabídky ze strany OPEC+, amerických celních hrozeb a rostoucího rizika v oblasti dodávek. To vše vytváří prostředí, v němž se obchodníci snaží zůstat flexibilní a zároveň předvídatelní. Situace se může rychle změnit – ať už směrem k poklesu, nebo růstu – podle toho, jak se bude vyvíjet politika, počasí i bezpečnostní situace v klíčových regionech.