Na jednu stranu investoři sledují agresivní obchodní rétoriku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který znovu pohrozil zavedením vysokých cel na dovoz z několika klíčových ekonomik. Na stranu druhou tu jsou rozhodnutí skupiny OPEC+, která se rozhodla od srpna zvýšit produkci ropy více, než se očekávalo. Tento mix vyvolává obavy o poptávku i nabídku a vytváří na ropných trzích složitý a nevyzpytatelný terén.Cena ropy Brent se tak přiblížila hranici 69 dolarů za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate se propadla pod 68 dolarů. Pokles je v přímé reakci na aktuální vývoj – investoři vnímají obchodní cla jako přímou hrozbu pro globální růst a tím i pro spotřebu ropy. Trumpova cla se mají vztahovat mimo jiné na Japonsko, Jižní Koreu a další asijské země, přičemž jejich účinnost je plánována od 1. srpna. I přesto Trump naznačil, že zůstává otevřen jednání. Právě tento „otevřený konec“ zatím trhy mírní, ale zároveň ponechává prostor pro další výkyvy.OPEC+ překvapil vyšší nabídkou, ale sází na silnou letní poptávkuKromě geopolitických rizik sehrává klíčovou roli také OPEC+, tedy skupina zemí vyvážejících ropu včetně Ruska. Tato aliance oznámila, že v srpnu navýší produkci více, než se původně předpokládalo. Cílem má být pokrytí zvýšené letní poptávky, především v Asii. Saúdská Arábie, coby hlavní hráč OPECu, navíc oznámila zvýšení oficiálních cen své referenční ropy pro asijské zákazníky, což naznačuje, že kartel stále věří ve schopnost trhu absorbovat vyšší objemy.Rozhodnutí OPEC+ bylo vnímáno jako odvážné, protože přichází v době, kdy poptávka zůstává nejistá kvůli geopolitickým a obchodním tlakům. Na trzích proto převládá opatrnost – zvýšení produkce sice může pokrýt sezonní špičku, ale zároveň zvyšuje riziko přebytku, pokud globální růst zpomalí. Haris Khurshid, investiční ředitel společnosti Karobaar Capital LP, k tomu dodává, že obchodníci budou nyní pečlivě sledovat jakékoli další signály OPEC+ ohledně možného prodloužení či úpravy této strategie.Napětí v Rudém moři narušuje důvěru v stabilitu dodávekVedle celních hrozeb a rozhodnutí OPEC+ vstupuje do hry také bezpečnostní situace na Blízkém východě. Po krátkém příměří mezi Izraelem a Íránem se v oblasti znovu zvyšuje napětí – zejména kvůli útokům v Rudém moři. V pondělí bylo nedaleko Jemenu napadeno další plavidlo, jen několik hodin po předchozím útoku, k němuž se přihlásili Húsíové – povstalecká skupina podporovaná Íránem.Chcete využít této příležitosti?Tyto incidenty zvyšují náklady na přepravu ropy, protože rostou pojistné sazby i logistická rizika. I když zatím nedošlo k výraznému narušení samotných dodávek, situace podkopává důvěru obchodníků a zvyšuje volatilitu. Podle Khurshida může být bezprostřední dopad okrajový, ale pokud by útoky pokračovaly nebo se rozšířily, mohla by se situace rychle vyhrotit.Trh s naftou signalizuje rostoucí napětíNapětí se neprojevuje jen u ropy, ale i u souvisejících paliv. Trh s naftou začíná vykazovat známky tlaku, zejména kvůli omezené letní nabídce. V USA se zásoby nafty nacházejí na nejnižší sezónní úrovni od roku 1996, což zvyšuje obavy z možného nedostatku během letního provozu. Zároveň evropské referenční futures na naftu signalizují ještě napjatější trh, než byl během kulminace izraelsko-íránského konfliktu v předchozích týdnech.Tato situace zvyšuje riziko dalšího růstu cen právě u těch paliv, která jsou pro dopravu a průmysl klíčová. I kdyby se cena ropy Brent nadále držela v pásmu 68–70 USD, nedostatek nafty může vést k lokálním šokům a znovu roztočit inflační spirálu v některých regionech.Ropný trh balancuje mezi poptávkou, politikou a bezpečnostíSoučasný vývoj na trhu s ropou je výsledkem souběhu několika výrazných faktorů: geopolitické nejistoty, zvýšené nabídky ze strany OPEC+, amerických celních hrozeb a rostoucího rizika v oblasti dodávek. To vše vytváří prostředí, v němž se obchodníci snaží zůstat flexibilní a zároveň předvídatelní. Situace se může rychle změnit – ať už směrem k poklesu, nebo růstu – podle toho, jak se bude vyvíjet politika, počasí i bezpečnostní situace v klíčových regionech.