Tyto dvě zprávy zasely mezi investory nejistotu a způsobily tlak na pokles cen ropy Brent i americké lehké ropy West Texas Intermediate .V ranních hodinách klesla cena ropy Brent o 30 centů, tedy o 0,5 %, na 66,44 USD za barel. Cena ropy WTI se snížila o 33 centů, rovněž o 0,5 %, na 64,78 USD za barel. Ačkoli jde o mírný pokles, trh tím signalizuje, že se obává nadbytku nabídky a zároveň ztráty poptávky v důsledku zpomalujícího hospodářského růstu.Dle informací, které zveřejnila agentura Reuters, OPEC+ plánuje zvýšit produkci ropy v srpnu o dalších 411 000 barelů denně. Tato informace pochází od čtyř různých zdrojů přímo ze skupiny, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu a její spojence, především Rusko. Pokud bude tento plán formálně schválen na nadcházejícím zasedání 6. července, bude to už čtvrté navýšení v řadě – po podobných krocích v květnu, červnu a červenci.Souhrnně by se jednalo o celkové zvýšení produkce o 1,78 milionu barelů denně za celý rok 2025, což představuje přibližně 1,5 % celosvětové denní poptávky po ropě. Tento nárůst je v souladu s předchozím přístupem aliance OPEC+, která v posledních letech přechází od striktního omezování těžby k pružnější politice odpovídající aktuální rovnováze mezi nabídkou a poptávkou.Podle Daniela Hynese, hlavního komoditního stratéga z ANZ, nyní trh vnímá možnost dalšího navýšení těžby jako rizikový faktor pro růst cen. Ve své poznámce uvedl, že rychlé zvyšování produkce by mohlo přispět k přebytku ropy na trhu, zejména pokud se globální poptávka nevrátí na předchozí úrovně.Podobně i komoditní stratégové banky ING se domnívají, že vyšší objemy dodávek by měly být dostatečné k pokrytí světové poptávky po zbytek roku. Zároveň ale upozorňují, že právě pohodlná rovnováha na trhu s ropou a vysoká rezervní kapacita OPEC pomáhají investory uklidnit a tlumí případnou paniku.Dalším faktorem, který přispívá k tlaku na ceny ropy, je nejistota ohledně budoucí podoby americké celní politiky. Americký ministr financí Scott Bessent v pondělí varoval, že pokud se nepodaří dosáhnout dohody, mohou být některé země postaveny před výrazně vyšší cla. Podle jeho vyjádření se přechodné clo ve výši 10 % může 9. července vrátit na původní úroveň oznámenou prezidentem Donaldem Trumpem již 2. dubna – v rozsahu od 11 % do 50 %.Chcete využít této příležitosti?Tato hrozba silně znepokojuje trh nejen z hlediska přímého dopadu na mezinárodní obchod, ale i kvůli širšímu dopadu na ekonomický růst. Vyšší cla mohou totiž zpomalit výrobu, snížit spotřebitelskou poptávku a v důsledku toho omezit globální poptávku po ropě, což by dále stlačilo její cenu.Analytici z Morgan Stanley očekávají, že futures na ropu Brent by se do začátku příštího roku mohly vrátit na úroveň kolem 60 USD za barel. Zohledňují přitom předpoklad, že trh zůstane dobře zásoben a geopolitické napětí bude ustupovat. Zvláštní pozornost věnují uklidnění situace na Blízkém východě, konkrétně mezi Izraelem a Íránem, kde se letos odehrála 12denní válka.Ta začala 13. června po izraelském útoku na íránská jaderná zařízení a vyvolala prudké zvýšení cen ropy nad 80 dolarů za barel. Trh reagoval dramaticky na eskalaci napětí, protože obě země patří mezi klíčové hráče v oblasti těžby a tranzitu ropy. Po uzavření příměří, které oznámil americký prezident Trump, se ceny stabilizovaly a vrátily se pod úroveň 70 dolarů za barel. Nyní se pohybují těsně nad hranicí 64 dolarů, což odpovídá ochlazení geopolitických obav.Morgan Stanley zároveň předpovídá nadbytek nabídky ve výši 1,3 milionu barelů denně v roce 2026, což by mohlo vytvářet dlouhodobý tlak na ceny, pokud nedojde k výraznému růstu poptávky nebo k novým geopolitickým otřesům.Z celkového pohledu se tak ukazuje, že i když ceny ropy v posledních týdnech klesly z vrcholu vyvolaného válečným konfliktem, hlavní síly, které je dnes ovlivňují, jsou spíše strukturální: vyšší produkce OPEC+, stabilní zásoby a obavy z obchodních bariér. Všechny tyto faktory přispívají ke komplexnímu a dynamickému vývoji na globálním trhu s ropou, který zůstává v nejistotě, ale nikoli v panice.