Obchodníci se zaměřili na kombinaci fundamentálních faktorů: výrazné snížení ropných zásob v USA, pozitivní signály z vyjednávání mezi Spojenými státy a několika světovými partnery a také na geopolitická rizika, která mohou narušit dodavatelské řetězce.

Ropa typu Brent, která je považována za hlavní světové měřítko, ve čtvrtek v ranních hodinách vzrostla o 21 centů (0,3 %) na 68,72 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připsala 22 centů, tedy rovněž 0,3 %, a obchodovala se za 65,47 USD za barel. Tyto zisky následovaly po stagnaci ve středu, kdy trh vyčkával na výstupy z obchodních jednání mezi USA a Evropskou unií, která navázala na čerstvě uzavřenou dohodu mezi prezidentem Trumpem a Japonskem.

Tato dohoda výrazně snížila cla na dovoz japonských automobilů do Spojených států a zároveň poskytla USA investiční a úvěrový balíček v hodnotě 550 miliard dolarů. Tento vývoj uklidnil obchodníky, kteří se obávali další eskalace celních válek. Podle Hiroyukiho Kikukawy, hlavního stratéga společnosti Nissan Securities Investment, byly nákupy poháněny právě nadějí, že dohoda zabrání nejhoršímu možnému scénáři – tedy hlubší globální obchodní recesi.

Kikukawa zároveň upozornil, že nejistota přetrvává v otázce obchodních vztahů mezi USA a Čínou a také v oblasti mezinárodní bezpečnosti, konkrétně pokud jde o mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Podle jeho odhadu se bude cena ropy WTI v nejbližší době pohybovat v rozmezí 60 až 70 dolarů za barel, přičemž prostor pro růst je omezen právě těmito geopolitickými riziky.

Vedle obchodních otázek ale hrála zásadní roli také situace na straně nabídky. Americká Energetická informační agentura (EIA) zveřejnila překvapivá čísla o zásobách ropy – během minulého týdne došlo k poklesu o 3,2 milionu barelů, čímž zásoby klesly na 419 milionů barelů. To výrazně překonalo odhad analytiků, kteří očekávali pokles pouze o 1,6 milionu barelů.

Podobný vývoj byl zaznamenán i u benzínu, jehož zásoby klesly o 1,7 milionu barelů, tedy téměř dvakrát více než předpokládaných 908 000 barelů. Naopak zásoby destilátů – tedy nafty a topného oleje – sice vzrostly o 2,9 milionu barelů, ale i tak zůstávají poblíž nejnižší sezónní úrovně od roku 1996. Analytici banky ANZ tento vývoj komentovali slovy, že to naznačuje silnou poptávku během léta na severní polokouli, což je pro ropné trhy pozitivní signál.

Kromě fundamentálních dat se ropa nacházela pod vlivem geopolitického napětí. Ve středu proběhly v Istanbulu mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které se zaměřily na možnou výměnu zajatců. Zatím však nebyl dosažen žádný průlom ohledně obnovení příměří nebo osobního setkání lídrů obou států. Napětí dále vzrostlo poté, co dvě průmyslové agentury uvedly, že zahraniční ropné tankery dočasně nesmí vplouvat do hlavních černomořských přístavů v Rusku kvůli novým regulačním opatřením. To dočasně zastavilo vývoz ropy z Kazachstánu přes konsorcium Caspian Pipeline Consortium, v němž mají podíl i velké americké ropné společnosti.

Spojené státy mezitím zvažují další sankce na ruskou ropu. Americký ministr energetiky v úterý uvedl, že USA analyzují možnosti, jak zvýšit tlak na Moskvu právě omezením ropného exportu. Evropská unie už v pátek schválila 18. balíček sankcí, který mimo jiné zahrnuje další snížení cenového stropu pro ruskou ropu – opatření, které má za cíl omezit příjmy Ruska z vývozu energetických surovin.

Celkově tedy ropa těží z kombinace faktorů: zlepšení obchodního sentimentu, poklesu amerických zásob a zvýšeného geopolitického napětí, které vyvolává obavy z možného omezení dodávek. Investoři ale zůstávají opatrní a vnímají možné výkyvy jako součást širší nejistoty, která bude nad trhy viset i nadále.