Nedávno oznámená obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Evropskou unií přinesla úlevu mnoha odvětvím, která se obávala přísnějších cel. Mezi nimi ale zůstává v nejistotě evropský sektor vína a lihovin, který z rámcové dohody zatím vypadl. Přestože zástupci průmyslu doufají ve výjimku, aktuální stav je pro ně nekomfortní: chybí jasné záruky, že se na jejich produkty nebudou vztahovat nově dohodnutá 15% cla na zboží dovážené z EU do USA. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové zatím nebylo o tomto odvětví rozhodnuto a situace se bude dále řešit v nadcházejících týdnech. Mezitím ale zůstává mnoho otázek nezodpovězených, a výrobci se tak ocitají v nepříjemné nejistotě. Pro sektor, který je navíc již delší dobu pod tlakem měnících se spotřebitelských návyků, klesající spotřeby a vysokých nákladů, představuje možnost nových cel další ránu, která může otřást ziskovostí i tržním postavením evropských značek. Specifikem tohoto odvětví je silné propojení s původem produktů – víno, koňak, whisky či likéry jsou pevně svázány s konkrétními regiony a tradičními metodami výroby. To prakticky znemožňuje přesun produkce do USA, jako je tomu například u jiných sektorů. Pokud tedy vstoupí v platnost nová cla, budou muset výrobci buď zvýšit ceny, nebo absorbovat náklady na úkor marží. Zatímco akcie některých výrobců jako Pernod Ricard, Remy Cointreau, Diageo nebo Davide Campari v pondělí krátce po otevření burzy rostly díky naději na vyjednanou výjimku, brzy se trend obrátil. Nejistota ohledně budoucích celních podmínek převážila a tržní optimismus rychle ochladl. V kontrastu s tím se akcie některých pivovarů jako Heineken, jejichž produkce je více lokalizovaná a méně zasažena cly, obchodovaly níže. Heineken totiž sice reportoval lepší výsledky, ale zároveň upozornil na oslabující spotřebitelskou důvěru v USA, což zchladilo očekávání v celém sektoru nápojů. Evropský výbor pro vinařský průmysl (CEEV) proto vyzývá k zahrnutí vína a lihovin do seznamu produktů, na které se bude vztahovat nulové clo. Jeho prezidentka Marzia Varvaglione zdůraznila, že „obchod s vínem je pro EU i USA velmi přínosný“ a varovala, že jeho narušení by bylo nevhodné pro obě strany. Americká strana, konkrétně Distilled Spirits Council, rovněž doufá ve výjimku a volá po návratu k nulovým clům pro obě strany. Generální ředitel této organizace Chris Swonger věří, že pozitivní atmosféra setkání mezi USA a EU může vést k dohodě ve prospěch sektoru lihovin. Nejistota má přímý dopad na tržní chování firem. Alkohol je klíčovým vývozním artiklem EU, jen v roce 2024 představoval podle Eurostatu 9 miliard eur exportu do USA. Naopak USA podle údajů Distilled Spirits Council vyvezly do zemí EU lihoviny za 1,2 miliardy dolarů. Jakékoliv zhoršení obchodních podmínek by tedy postihlo obě strany, ale vzhledem k objemu vývozu bude EU pravděpodobně zasažena více. Podle Morningstar by cla mohla přinést krátkodobé negativní dopady na marže, které se ale firmy budou snažit kompenzovat zvyšováním cen. Analytici však upozorňují, že ochota spotřebitelů přijmout vyšší ceny je omezená – zejména v době, kdy celkové výdaje na luxusní a volnočasové zboží klesají. Právě cenová citlivost zákazníků může být hlavním limitem pro firmy, které by jinak byly schopny částečně přenést náklady na odběratele. CEEV připomíná, že již v minulosti měly cla dramatický dopad na evropský vinařský průmysl. Když během dočasného odkladu cla za vlády Donalda Trumpa USA uvalily 10% paušální cla na víno, tržby evropských vinařů se propadly o 12 %. Nová 15% sazba by mohla mít ještě větší dopad, zejména na menší výrobce, kteří nemají rozpočtové rezervy a stabilní distribuční sítě. Mnozí výrobci přiznávají, že jsou nuceni hrát hru na čekání. Spoluzakladatel řecké značky Gaia Wines, Yiannis Paraskevopoulos, uvedl, že jakékoliv zvýšení cen bude negativní, protože „nezná žádného spotřebitele, který by zvýšení cen uvítal“. Naproti tomu Moët & Chandon, součást luxusního giganta LVMH, oznámilo, že bude postupovat pragmaticky a vyčkávavě. „Zůstáváme flexibilní. Tak to děláme už 280 let,“ uvedla prezidentka značky Sibylle Scherer. Vzhledem k významu tohoto sektoru pro evropský vývoz i kulturní dědictví je pravděpodobné, že tlak průmyslových organizací na zařazení vína a lihovin do bezcelní dohody v příštích týdnech zesílí. Výsledek těchto jednání bude mít přímý dopad nejen na ceny v regálech amerických obchodů, ale i na osudy stovek evropských vinařů, palíren a exportních značek.