Vysoký představitel Federálního rezervního systému Christopher Waller znovu otevřel diskuzi o snižování úrokových sazeb. Na čtvrteční akci v New Yorku zopakoval svou výzvu, aby Fed na svém červencovém zasedání snížil sazby o 25 bazických bodů, tedy o čtvrt procentního bodu. Jeho prohlášení přichází v době, kdy americká ekonomika vykazuje nečekanou sílu, a většina dalších centrálních bankéřů volá spíše po trpělivosti a vyčkávání. Waller argumentoval tím, že inflace se již nachází blízko cílované 2% úrovně a rizika jejího opětovného růstu jsou omezená. Proto podle něj není důvod čekat na zhoršení trhu práce, které by si pak vyžádalo prudší zásah. „Domnívám se, že je rozumné snížit úrokové sazby o 25 bazických bodů za dva týdny,“ prohlásil. Waller jako možný nástupce Powella Waller, který byl do vedení Fedu jmenován v roce 2021 prezidentem Donaldem Trumpem, je často zmiňován jako jeden z vážných kandidátů na nástupce současného předsedy Jeromea Powella. Trump přitom dlouhodobě kritizuje Powellovu politiku stabilních sazeb a opakovaně deklaroval, že jej v případě znovuzvolení do funkce prezidenta nahradí – možná ještě před vypršením Powellova mandátu. Ministr financí Scott Bessent v úterý potvrdil agentuře Bloomberg, že byl zahájen formální proces výběru nového kandidáta na předsedu Fedu. Sám Trump následně uvedl, že své rozhodnutí oznámí „velmi brzy“. Wallerův postoj je ovšem v rozporu s většinou ostatních členů Federálního výboru pro volný trh (FOMC), kteří v současnosti upřednostňují opatrnost. Důvodem jsou mimo jiné Trumpova nová cla, která by mohla krátkodobě zvýšit spotřebitelské ceny, což snižuje prostor pro razantnější měnové uvolnění. Trh práce zůstává překvapivě silný Americký trh práce přitom i nadále vykazuje překvapivou odolnost. Podle posledních údajů vytvořili zaměstnavatelé v červnu 147 000 nových pracovních míst a míra nezaměstnanosti klesla z 4,2 % na 4,1 %. Tato čísla překonala očekávání ekonomů a přispěla k náladě, že není třeba měnovou politiku uvolňovat. Guvernérka Fedu Adriana Kuglerová proto ve čtvrtek ve Washingtonu prohlásila, že centrální banka by měla s případným snižováním sazeb vyčkat. Upozornila na to, že inflace se opět mírně zvedla, a zároveň připomněla, že stabilita trhu práce je klíčovou součástí mandátu Fedu. Waller však upozorňuje na možné ochlazování pod povrchem. Podle něj Fed nesmí čekat, až se situace na pracovním trhu zhorší natolik, že bude potřeba razantní zásah. „Podle mě jde o to začít, dostat se do vedení, než se to rozjede,“ uvedl. Varoval, že pokud centrální banka bude čekat příliš dlouho, může zmeškat správné načasování. Rozdílné pohledy uvnitř Fedu Přestože se Wallerovo jméno stále častěji skloňuje v souvislosti s možným nástupnictvím, jeho výzvy k brzkému snižování sazeb zatím nenacházejí širší podporu mezi členy vedení Fedu. Jeho názor nicméně nesdílí úplně osamoceně. Minulý měsíc například místopředsedkyně Fedu pro dohled Michelle Bowmanová naznačila, že by Fed mohl začít snižovat sazby již v červenci. Tento postoj však od té doby nezopakovala, a to i kvůli novým datům, která ukazují na pokračující spotřebitelskou poptávku i zájem firem o zaměstnance. Většina ekonomů i představitelů centrální banky se zatím přiklání k tomu, že by Fed měl zůstat v režimu „vyčkávej a sleduj“. Zohledňují nejen dosavadní sílu trhu, ale i možný inflační tlak vyvolaný nedávno zavedenými americkými cly. A právě tato opatrnost je terčem kritiky Donalda Trumpa. Trump opakovaně vyjadřuje nespokojenost s tím, že Fed dosud nesnížil sazby ani jednou v letošním roce, přestože on sám prosazuje kroky na podporu růstu. On i jeho tým mezitím zvažují, zda lze využít renovaci sídla Fedu v hodnotě 2,5 miliardy dolarů jako potenciální právní základ pro odvolání Jeromea Powella. Zatímco většina trhu nadále nevěří, že by ke snížení sazeb došlo už na červencovém zasedání, debata ve vedení Fedu odhaluje rozdílné pohledy na další měnový vývoj. A právě tyto rozdíly budou hrát klíčovou roli nejen pro trh, ale i pro budoucnost samotné centrální banky.