Po zveřejnění červnové zprávy o zaměstnanosti se mezi ekonomy posílilo přesvědčení, že Federální rezervní systém by mohl v září přistoupit ke snížení úrokových sazeb. Tento krok ale nebude jednoduchý – Fed bude muset vyvážit slábnoucí trh práce s hrozbou zrychlující inflace. Podle hlavní ekonomky Nationwide Financial, Kathy Bostjancic, aktuální vývoj naznačuje, že centrální banka by mohla v září zahájit cyklus snižování sazeb. Upozorňuje však, že Fed bude během léta čelit komplikované situaci. „Myslím, že je velmi pravděpodobné, že v září dojde ke snížení sazeb,“ uvedla. Jejím klíčovým argumentem je postupné oslabování trhu práce, které by mohlo ospravedlnit změnu nastavení měnové politiky. Zároveň ale předseda Fedu Jerome Powell upozornil, že v letních měsících očekává zvýšenou inflaci, což rozhodování o sazbách výrazně komplikuje. Pokud se tyto odhady naplní, na zářijovém zasedání Fedu 16. a 17. září se může centrální banka ocitnout pod tlakem dvou protichůdných trendů – na jedné straně zpomalující zaměstnanosti, na druhé straně rostoucích spotřebitelských cen. Inflace zůstává překážkou snížení sazeb Ekonomové jako Josh Hirt ze společnosti Vanguard varují, že ačkoli bude diskuse o zářijovém snížení sazeb v plném proudu, Fed se bude zároveň potýkat s novými inflačními tlaky. Podle Hirta bude nutné, aby centrální banka „přehlédla zvýšenou inflaci“, pokud bude chtít měnovou politiku skutečně uvolnit. Tato situace ukazuje jádro dilematu, kterému dnes Fed čelí: nižší sazby by mohly reagovat na zpomalující trh práce, ale zároveň by mohly znovu podnítit inflaci, kterou se Fed v posledních letech snažil dostat pod kontrolu. V současnosti se klíčová sazba Fedu pohybuje v rozmezí 4,25 % až 4,5 %, což Powell označil za úroveň, která výrazně tlumí poptávku v ekonomice. Dlouhodobě „neutrální“ úroveň sazeb by se podle různých odhadů měla pohybovat spíše kolem 3 %, i když mezi analytiky panuje v této otázce rozkol. Rozhodování dále komplikuje rozdělení názorů uvnitř samotného Fedu. Někteří představitelé, například guvernéři Chris Waller a Michelle Bowmanová (oba jmenovaní bývalým prezidentem Trumpem), jsou podle Hirta nakloněni snížení sazeb. Jiní jsou naopak opatrnější a varují, že spotřebitelé si mohou zvyknout na vyšší ceny, čímž by inflace získala další impulz k růstu. Očekávání trhů a opatrný přístup Powella Bostjancic očekává, že Fed sníží sazby třikrát – v září, říjnu a prosinci, pokaždé o čtvrt procentního bodu. Věří, že Powell najde vyvážený způsob komunikace, jak tento krok oznámit, aniž by vyvolal přehnaná očekávání. Podle ní by mohl zdůraznit, že případné zářijové snížení není zárukou dalších úprav. Pokud by se inflace skutečně zhoršila, Fed může sazby ponechat beze změny. Takový postup by Powellovi umožnil flexibilitu a udržel by důvěru trhů, aniž by se Fed zavázal k předem danému kurzu. Opatrná komunikace by byla obzvláště důležitá v prostředí, kdy data o inflaci i zaměstnanosti budou v následujících měsících přicházet se značnou volatilitou. Ne všichni ekonomové sdílejí optimismus ohledně září Ne všichni odborníci však s očekáváním zářijového snížení sazeb souhlasí. Například Matthew Luzzetti, hlavní ekonom Deutsche Bank pro USA, se domnívá, že k prvnímu snížení sazeb dojde až v prosinci. Podle něj červnová zpráva o zaměstnanosti nesignalizuje dostatečné zpomalení trhu práce, které by ospravedlnilo zásah Fedu už na podzim. Luzzetti argumentuje tím, že míra nezaměstnanosti v červnu dokonce mírně klesla, což může být pro Fed důvodem k vyčkávání. „Lidé by neměli počítat se zářijovým snížením,“ uvedl s tím, že zatím se nedostavily signály, které by jasně ukazovaly na nutnost okamžité změny politiky. Ať už Fed v září sazby sníží, nebo ne, rozhodování bude velmi citlivé a postavené na nejnovějších údajích o mzdách, inflaci, výdajích domácností i firemním sentimentu. V každém případě ale platí, že jakékoli rozhodnutí bude muset brát v potaz důsledky nejen pro americkou ekonomiku, ale i pro globální trhy, které vývoj měnové politiky USA sledují s mimořádnou pozorností.