Dříve stabilní základnu domácích investorů — zejména penzijních fondů a Bank of England — nahrazují hedgeové fondy a zahraniční investoři. Tento přesun vytváří prostředí s vyšší volatilitou a výraznějšími výkyvy cen, což představuje riziko pro fiskální stabilitu země.Změna je o to významnější, že premiér Keir Starmer a ministryně financí Rachel Reevesová svou rozpočtovou politiku úzce navázali na vývoj výnosů státních dluhopisů. Vymezili si přísné fiskální limity, jejichž dodržení závisí právě na tom, zda si britská vláda dokáže půjčovat za přijatelných podmínek. Pokud se však výnosy začnou zvyšovat kvůli menší důvěře trhu nebo strukturálním změnám v poptávce, mohou být tyto limity snadno překročeny.Podle správce fondů Liama O’Donnella ze společnosti Artemis Investment Management čelí Spojené království „největší změně v rovnováze nabídky a poptávky po státních dluhopisech za posledních 10 až 15 let“. Dva z hlavních kupců — centrální banka a penzijní fondy — buď z trhu odešli, nebo svou aktivitu výrazně omezili.Odchod tradičních kupců, nárůst rizikaHistoricky britská ekonomika těžila z velké poptávky domácích penzijních fondů po dlouhodobých dluhopisech, které jim pomáhaly pokrývat závazky vůči klientům. Tato poptávka však v posledních letech oslabuje. Současně Bank of England v rámci tzv. kvantitativního utahování začala prodávat dluhopisy v hodnotě téměř 1 bilionu liber, které předtím nakoupila.Tato kombinace znamená, že se nabídka dluhopisů zvyšuje právě v době, kdy oslabuje poptávka ze strany tradičních, stabilních investorů. Do vzniklého prostoru vstupují zahraniční hráči a spekulativní fondy, jejichž investiční horizont je kratší a jejich reakce na zprávy často prudké. To přispívá k častějším cenovým výkyvům.Napětí na trhu bylo patrné i v nedávných měsících. Například pouhá spekulace o výměně ministra financí vyvolala prudký nárůst výnosů dluhopisů, což jen potvrzuje, jak křehká je současná rovnováha. Chcete využít této příležitosti?Fiskální aritmetika se nebezpečně komplikujeBritská vláda se tím dostává do svízelné situace. Ministerstvo financí si samo stanovilo přísná rozpočtová pravidla, která vyžadují udržování určité rezervy. V březnovém prohlášení byla tato rozpočtová rezerva pouhých 10 miliard liber. Od té doby se však situace zhoršila — kvůli pomalému růstu ekonomiky, nižším daňovým příjmům a opětovnému navyšování některých výdajů.Podle některých odhadů se vláda nyní pohybuje v deficitu desítek miliard liber, což zvyšuje tlak na nové půjčky. To se opět promítá do vývoje výnosů dluhopisů, které jsou klíčovým vstupem do rozpočtových výpočtů. Vyšší výnosy znamenají vyšší náklady na obsluhu dluhu a tím i menší prostor pro fiskální manévrování.To všechno má konkrétní důsledky. V lednu dosáhly náklady na 30leté půjčky nejvyšší úrovně od roku 1998. V dubnu zase oznámení Donalda Trumpa o možném zvýšení cel rozkolísalo globální trhy a dopadlo i na britské dluhopisy.Riziko vyšší volatility a závislosti na zahraničních investorechZměny na trhu neznepokojují jen politiky, ale i regulátory a centrální banku. Bank of England varovala, že rychlé rozpouštění jejích dluhopisových pozic představuje riziko pro finanční stabilitu. Guvernér Andrew Bailey konstatoval, že žijeme „v období volatilnějších trhů“, a poslední měsíce mu dávají za pravdu.Zvláště znepokojující je růst podílu hedgeových fondů, jejichž strategie často využívají páku a rychlé obchody. Podle dat z platformy Tradeweb tvořily tyto fondy v prvních pěti měsících roku 2025 až 59 % objemu obchodů s britskými státními dluhopisy — více než v USA nebo eurozóně. Pro srovnání, v roce 2020 šlo o 44 %.Úřad pro rozpočtovou odpovědnost navíc varoval, že klesající zájem penzijních fondů může zvýšit výnosy státních dluhopisů až o 0,8 procentního bodu. Pokud by k tomu skutečně došlo, britská vláda by čelila dalšímu zhoršení rozpočtové rovnice, přičemž by stále nebyla schopna plně reagovat fiskální expanzí kvůli vlastnímu závazku k disciplíně.Závěrem lze říci, že britský trh s dluhopisy se dostal do bodu, kdy již nereaguje jen na ekonomická data, ale i na náznaky politické nejistoty. V prostředí, kde poptávku určují rychlí a často krátkodobí investoři, se každé rozhodnutí vlády okamžitě promítá do výnosů. A to je v situaci, kdy si kabinet nemůže dovolit další rozpočtové chyby, mimořádně nebezpečná kombinace.