Hlavní obchodní partneři Spojených států se během prodlouženého víkendu kolem čtvrtého července snažili uzavřít klíčové obchodní dohody, zatímco americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí zašle přibližně dvanácti zemím oficiální dopisy týkající se nových cel na dovoz do USA. Tento krok přichází jen několik dní před termínem 9. července, který stanovila americká administrativa jako mezník pro zavedení tzv. recipročních cel. Trumpova slova zazněla během státních oslav a naznačila, že se blíží okamžik, kdy bude uvalena nová vlna obchodních bariér. Prezident přitom odmítl sdělit, kterých zemí se opatření přesně týkají, s tím, že vše bude oficiálně oznámeno až v pondělí. „Podepsal jsem několik dopisů, které budou odeslány v pondělí – pravděpodobně 12. Dopisy se týkají různých částek, různých cel a poněkud odlišných prohlášení,“ uvedl Trump. Tato prohlášení však ve skutečnosti spíše zdůraznila pokračující nejistotu. Namísto jasně stanovených parametrů nové celní politiky se svět znovu ocitl v situaci, kdy se Trumpova taktika vyhrožování a nátlaku stává hlavním vyjednávacím nástrojem. Nervozita v globální síti dodavatelů Trumpův přístup opět destabilizoval globální dodavatelské řetězce, přičemž hlavní dovozní partneři USA včetně Japonska, Jižní Koreje, Evropské unie, Indie a Vietnamu okamžitě reagovali pokusem o zintenzivnění diplomatických kontaktů a vyjednávání. Jedním z cílů bylo získat více času nebo dosáhnout výjimek z plánovaných opatření. Například Jižní Korea se v poslední chvíli snažila přesvědčit Washington, aby posunul termín zavedení cel, a vyhnul se tak dopadům především na automobilový průmysl. Indie, která byla blízko prozatímní dohodě, naopak zaujala tvrdší postoj a pohrozila odvetnými cly na americké výrobky, včetně automobilů a jejich komponentů. Není přitom jasné, zda zmíněné „dopisové hrozby“, o nichž prezident mluvil, skutečně existují, nebo zda mají spíše psychologický efekt – v souladu s jeho dřívějšími taktikami v závěrečných fázích vyjednávání. Právě nejistota a strategie „na poslední chvíli“ patří k základním rysům Trumpovy obchodní politiky. Rizika pro domácí i zahraniční firmy Zavedení recipročních cel není jen o mezinárodní politice – nese také přímé dopady pro americké firmy i spotřebitele. Původní zavedení těchto cel 2. dubna vyvolalo na trzích paniku a obavy z recese v USA. V důsledku toho došlo k dočasnému zmrazení sazeb na úrovni 10 % s platností do 9. července. Americké firmy, které dovážejí zboží ze zahraničí, se tak mohou připravit na vyšší náklady, což může omezit jejich konkurenceschopnost a marže. Na druhé straně američtí vývozci čelí riziku, že budou terčem odvetných opatření ze strany ostatních zemí, zejména z Evropské unie. EU již dříve signalizovala, že je připravena na scénáře zahrnující vlastní cla. Napětí v obchodních vztazích přitom přichází v době, kdy americký prezident slaví legislativní vítězství a trhy jsou na rekordních hodnotách. Nové celní bariéry ale mohou rychle změnit náladu investorů, kteří mají v čerstvé paměti výkyvy způsobené předchozími vlnami obchodních válek. Partneři se snaží vyhnout eskalaci Některé země se mezitím snaží jednat pragmaticky. Vietnam, s nímž USA minulý týden oznámily dohodu, zatím stále dolaďuje detaily s americkými vyjednavači. Trump ji sice označil za hotovou, ale podle informací z Hanoje probíhá ještě technická koordinace. Také Evropská unie naznačila, že jednání dospěla blízko ke kompromisu, a to po technických konzultacích ve Washingtonu. Přesto není vyloučeno, že bude potřeba další diplomatický manévr, pokud mají být cla odvrácena. Japonsko se připravuje na všechny scénáře. Premiér Šigeru Ishiba uvedl v televizním vystoupení, že jeho země je připravena zaujmout „pevný postoj“ k obraně svých zájmů, zejména v oblasti exportu automobilů, který je citlivý na jakékoliv omezení. K překvapivému vývoji došlo i v případě Kambodže, která patřila mezi země, na něž měl Trump uvalit nejtvrdší cla (až 49 %). Tato jihovýchodoasijská ekonomika, známá vývozem textilu a obuvi, podle prohlášení své vlády dosáhla rámcové dohody s USA, která by měla být brzy zveřejněna. Situace tak nadále zůstává vysoce dynamická. Trumpova administrativa používá kombinaci tlaku, nejistoty a selektivních dohod k dosažení politických a ekonomických cílů. Kdo ustoupí, může si vyjednat výjimky – kdo zaváhá, bude čelit důsledkům.