Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell se ocitl ve středu politického napětí. Trumpova administrativa, včetně prezidenta samotného, stupňuje tlak na vedení centrální banky kvůli jejím rozhodnutím v oblasti úrokových sazeb a nyní i kvůli výdajům na renovaci sídla Fedu. Podle některých představitelů mohla být Powellova nedávná výpověď před Kongresem zavádějící, což vyvolalo výzvy k oficiálnímu vyšetřování. Napětí mezi Federálním rezervním systémem a novou administrativou není nijak překvapivé. V době, kdy se ekonomika potýká s řadou protichůdných signálů, se zvyšuje tlak na snížení úrokových sazeb. Na pozadí tohoto střetu ale rezonuje i zdánlivě méně zásadní otázka – kolik a za co utrácí samotná instituce, která určuje měnovou politiku Spojených států. Výzva k vyšetřování a ostrá slova na sociálních sítích Ostrá kritika zazněla z úst Billa Pulteho, ředitele Federální agentury pro financování bydlení (FHFA), který je blízký prezidentu Trumpovi. Na platformě X (dříve Twitter) obvinil Powella, že během své výpovědi před Senátním výborem pro bankovnictví neříkal pravdu ohledně rozsahu a povahy rekonstrukce ústředí Fedu ve Washingtonu. Tento projekt má stát 2,5 miliardy dolarů a podle některých médií zahrnuje i okázalé prvky, jako jsou VIP výtahy, střešní zahrady nebo prosklené atrium. Přestože Pulte své tvrzení nepodpořil konkrétními důkazy, uvedl, že by měl Powell kvůli těmto výrokům přijít o svou funkci. Výzva k vyšetřování přišla několik dní poté, co šéf Fedu odpovídal na otázky senátorů ohledně právě tohoto projektu. Mluvčí centrální banky se k celé věci odmítl vyjádřit. Powell během slyšení uvedl, že mediální zprávy přehánějí a že mnoho z popisovaných prvků není součástí aktuálního návrhu. Zdůraznil, že „žádné vodní prvky, střešní zahrady ani včelí úly“ se ve finálních plánech nevyskytují. Trumpův tlak na Fed a úrokové sazby Konflikt ale není jen o výzdobě washingtonských kanceláří. Trump a jeho ekonomický tým dlouhodobě tlačí na agresivní snížení úrokových sazeb, které by mohlo stimulovat ekonomiku před prezidentskými volbami. Nižší sazby by totiž znamenaly levnější úvěry pro domácnosti i podniky a snížily by náklady na obsluhu veřejného dluhu, což by přineslo úlevu federálnímu rozpočtu. Jerome Powell však zůstává zatím opatrný. Na červnovém zasedání Fed ponechal základní sazbu beze změny, což vyvolalo nevoli v Trumpově okolí. Pulte tehdy na X reagoval ostře, když Powella označil za „idiota“. Učinil tak v reakci na Powellův komentář, že Trumpova navrhovaná cla by mohla přispět k růstu inflace, což by paradoxně ztížilo podmínky pro snížení sazeb. Renovace Fedu v centru kritiky Rozsáhlá modernizace sídla Fedu poblíž National Mall je již delší dobu terčem kritiky, především z řad republikánských politiků. Původní odhad nákladů byl 1,9 miliardy dolarů, ale rozpočet se podle nových údajů vyšplhal na 2,5 miliardy. Podle Powella jsou hlavními důvody růst stavebních nákladů a vyšší bezpečnostní standardy. Projekt kritizoval mimo jiné i Elon Musk, šéf firem Tesla (TSLA) a SpaceX, který jej během návštěvy Bílého domu označil za „překvapivý“. Musk se přidal k hlasům, které projekt označují za nevhodně nákladný a odtržený od reality současného rozpočtového napětí. Silnou výtku vyslovil také senátor Tim Scott z Jižní Karolíny, který předsedá senátnímu výboru pro bankovnictví. Ten upozornil, že „vynakládání miliard dolarů na luxusní renovace v těžkých ekonomických časech vysílá špatný signál veřejnosti.“ Scott dále poznamenal, že ho zajímá, jak projekt odpovídá požadavkům transparentnosti a odpovědného hospodaření s veřejnými prostředky. Politický boj o důvěru a nezávislost Fedu Celý případ je jen dalším důkazem zvyšujícího se napětí mezi centrální bankou a politickou mocí. Trumpova administrativa nejenže tlačí na změnu měnové politiky, ale stále častěji se snaží zasahovat i do vnitřních záležitostí Fedu – od personální politiky až po infrastrukturní výdaje. Nezávislost Federálního rezervního systému byla dlouhodobě považována za klíčovou součást jeho důvěryhodnosti. Odborníci varují, že opakované výpady ze strany exekutivy mohou narušit právě tuto důvěru. V situaci, kdy se centrální banka snaží balancovat mezi inflací a podporou růstu, je tlak na její rozhodování obzvláště citlivý. Ačkoliv se může zdát, že renovace budovy není klíčové téma pro veřejnost, ve skutečnosti se stala symbolem širšího střetu o to, kdo má v americkém hospodářství hlavní slovo. Výroky jako ty od Pulteho či Muska pouze přilévají olej do ohně a zvyšují politizaci témat, která by měla zůstat technická a neutrální.