Klíčové body

USA zpřísňují sankce na íránský vývoz ropy navzdory riziku růstu cen
Úplné zastavení íránského exportu by mohlo zvýšit cenu ropy až o 8 %
Írán většinu své ropy prodává Číně, mimo dosah amerických sankcí

Washington sice usiluje o omezení schopnosti Teheránu financovat destabilizační aktivity v regionu, ale zároveň čelí citlivé výzvě: jak uplatnit přísnější sankce na vývoz íránské ropy, aniž by tím poškodil vlastní cíl – udržet globální ceny energií na rozumné úrovni.

Na začátku července americké ministerstvo financí oznámilo, že zpřísňuje opatření proti jednotlivcům a firmám zapojeným do nelegální přepravy íránské ropy, navzdory již platným zákazům. Sankcionované subjekty podle vyjádření společně „přepravily a nakoupily ropu v hodnotě miliard dolarů“, což výrazně podrývá původní cíle omezení vývozu této strategické suroviny z Íránu.

Tento krok přichází v době, kdy se trhy snaží stabilizovat po měsících cenových výkyvů. Rebecca Babin, obchodnice s ropou ve společnosti CIBC Private Wealth, upozorňuje, že sankce mají dvojí účinek – sice omezují možnosti cílové země, ale zároveň zvyšují tlak na americké spotřebitele prostřednictvím dražší energie. „Uplatnění sankcí může mít efektivní trestající účinek, ale zároveň vytváří tlak na domácí trh,“ dodává Babin.

Rizika cenového nárůstu nelze přehlížet

Dopady případného úplného omezení vývozu íránské ropy vysvětluje Pavel Molchanov z investiční společnosti Raymond James. Podle něj by to snížilo globální nabídku ropy o 1,5 %, což by – při zachování ostatních faktorů – mohlo vést k nárůstu cen až o 8 %. „Takový vývoj by byl v přímém rozporu s deklarovaným cílem Bílého domu, tedy nízkými cenami energií,“ říká Molchanov.

Tento paradox podle něj vysvětluje, proč se žádná ze stran neodváží k radikálnímu zásahu – a USA se spíše soustředí na symbolická opatření, než aby skutečně omezily tok íránské ropy.

Není to ale pouze teorie. Nejnovější sankce se konkrétně zaměřily na síť firem vedených iráckým podnikatelem Salimem Ahmedem Saidem, které podle USA maskují původ ropy a prodávají íránskou ropu pod záminkou, že jde o iráckou produkci. Ministerstvo financí zároveň publikovalo podrobnou mapu pašeráckých tras, které ukazují, jak složité a rozsáhlé jsou logistické operace v tomto regionu.

Íránský vývoz nelze snadno zastavit

Podle Molchanova ale „drobné úpravy sankcí nebudou mít významný dopad na schopnost Íránu vyvážet ropu.“ Dodává, že i přes tlak ze strany USA očekává, že ceny ropy na konci roku 2025 budou nižší než nyní, a v roce 2026 klesnou ještě více.

Zajímavým paradoxem je, že navzdory přísným prohlášením USA se vývoz íránské ropy daří udržovat, především díky trvalým dodávkám do Číny. Pokud je obchod veden mimo mezinárodní platební systémy, USA mají jen omezené možnosti, jak tyto transfery zastavit. Anas Alhajji, energetický analytik, navíc upozorňuje, že bez nasazení vojenské síly a přímého zásahu v Hormuzském průlivu Spojené státy nemají efektivní způsob, jak zabránit tokům této ropy.

Zkušenosti z minulosti to potvrzují. Po uvalení sankcí ze strany administrativy Donalda Trumpa v roce 2018 skutečně došlo ke snížení exportu ropy z Íránu, ale tehdejší okolnosti se dnes již neopakují. Podle Alhajjiho se „rok 2025 zásadně liší od roku 2019,“ kdy sankce měly větší dopad na strukturu světového trhu.

Vývoj zároveň sleduje OPEC+, který se během červencového víkendu rozhodl navýšit produkci o 548 000 barelů denně. To překvapilo trhy, které očekávaly spíše opatrnější postup. Přesto se cena americké referenční ropy WTI drží pod 70 dolary za barel a Brent těsně nad touto hranicí – obě ceny jsou o 5 až 7 % nižší než na začátku roku.

Ropný trh se zmítá mezi geopolitikou a ekonomickými tlaky

Dlouhodobá strategie USA se tak ocitá v tenkém prostoru mezi politickou potřebou omezit vliv Íránu a ekonomickou nutností udržet nízké ceny ropy. Babinová z CIBC přitom připouští, že USA mohou teoreticky dosáhnout obojího – ale pouze za velmi specifických podmínek. Patří mezi ně například pokles poptávky nebo výraznější uvolnění těžebních kvót ze strany OPEC.

Analytici banky BNP Paribas nicméně ve své červencové zprávě konstatují, že sankce proti Íránu budou pravděpodobně slabší, než se původně čekalo. Podle nich došlo ke „křehké rovnováze“ mezi USA, Íránem a Izraelem – a alespoň krátkodobě nelze čekat razantní změny v přístupu k vývozu.

BNP zároveň upravila svou cílovou cenu ropy Brent na konci roku směrem dolů – z původních 60 na 55 dolarů za barel, což odráží očekávání větší odolnosti íránského vývozu a také stabilní produkce z amerických břidlicových polí.

Washington sice usiluje o omezení schopnosti Teheránu financovat destabilizační aktivity v regionu, ale zároveň čelí citlivé výzvě: jak uplatnit přísnější sankce na vývoz íránské ropy, aniž by tím poškodil vlastní cíl – udržet globální ceny energií na rozumné úrovni.Na začátku července americké ministerstvo financí oznámilo, že zpřísňuje opatření proti jednotlivcům a firmám zapojeným do nelegální přepravy íránské ropy, navzdory již platným zákazům. Sankcionované subjekty podle vyjádření společně „přepravily a nakoupily ropu v hodnotě miliard dolarů“, což výrazně podrývá původní cíle omezení vývozu této strategické suroviny z Íránu.Tento krok přichází v době, kdy se trhy snaží stabilizovat po měsících cenových výkyvů. Rebecca Babin, obchodnice s ropou ve společnosti CIBC Private Wealth, upozorňuje, že sankce mají dvojí účinek – sice omezují možnosti cílové země, ale zároveň zvyšují tlak na americké spotřebitele prostřednictvím dražší energie. „Uplatnění sankcí může mít efektivní trestající účinek, ale zároveň vytváří tlak na domácí trh,“ dodává Babin.Rizika cenového nárůstu nelze přehlížetDopady případného úplného omezení vývozu íránské ropy vysvětluje Pavel Molchanov z investiční společnosti Raymond James. Podle něj by to snížilo globální nabídku ropy o 1,5 %, což by – při zachování ostatních faktorů – mohlo vést k nárůstu cen až o 8 %. „Takový vývoj by byl v přímém rozporu s deklarovaným cílem Bílého domu, tedy nízkými cenami energií,“ říká Molchanov.Tento paradox podle něj vysvětluje, proč se žádná ze stran neodváží k radikálnímu zásahu – a USA se spíše soustředí na symbolická opatření, než aby skutečně omezily tok íránské ropy.Není to ale pouze teorie. Nejnovější sankce se konkrétně zaměřily na síť firem vedených iráckým podnikatelem Salimem Ahmedem Saidem, které podle USA maskují původ ropy a prodávají íránskou ropu pod záminkou, že jde o iráckou produkci. Ministerstvo financí zároveň publikovalo podrobnou mapu pašeráckých tras, které ukazují, jak složité a rozsáhlé jsou logistické operace v tomto regionu.Íránský vývoz nelze snadno zastavitPodle Molchanova ale „drobné úpravy sankcí nebudou mít významný dopad na schopnost Íránu vyvážet ropu.“ Dodává, že i přes tlak ze strany USA očekává, že ceny ropy na konci roku 2025 budou nižší než nyní, a v roce 2026 klesnou ještě více.Zajímavým paradoxem je, že navzdory přísným prohlášením USA se vývoz íránské ropy daří udržovat, především díky trvalým dodávkám do Číny. Pokud je obchod veden mimo mezinárodní platební systémy, USA mají jen omezené možnosti, jak tyto transfery zastavit. Anas Alhajji, energetický analytik, navíc upozorňuje, že bez nasazení vojenské síly a přímého zásahu v Hormuzském průlivu Spojené státy nemají efektivní způsob, jak zabránit tokům této ropy.Zkušenosti z minulosti to potvrzují. Po uvalení sankcí ze strany administrativy Donalda Trumpa v roce 2018 skutečně došlo ke snížení exportu ropy z Íránu, ale tehdejší okolnosti se dnes již neopakují. Podle Alhajjiho se „rok 2025 zásadně liší od roku 2019,“ kdy sankce měly větší dopad na strukturu světového trhu.Vývoj zároveň sleduje OPEC+, který se během červencového víkendu rozhodl navýšit produkci o 548 000 barelů denně. To překvapilo trhy, které očekávaly spíše opatrnější postup. Přesto se cena americké referenční ropy WTI drží pod 70 dolary za barel a Brent těsně nad touto hranicí – obě ceny jsou o 5 až 7 % nižší než na začátku roku.Ropný trh se zmítá mezi geopolitikou a ekonomickými tlakyDlouhodobá strategie USA se tak ocitá v tenkém prostoru mezi politickou potřebou omezit vliv Íránu a ekonomickou nutností udržet nízké ceny ropy. Babinová z CIBC přitom připouští, že USA mohou teoreticky dosáhnout obojího – ale pouze za velmi specifických podmínek. Patří mezi ně například pokles poptávky nebo výraznější uvolnění těžebních kvót ze strany OPEC.Analytici banky BNP Paribas nicméně ve své červencové zprávě konstatují, že sankce proti Íránu budou pravděpodobně slabší, než se původně čekalo. Podle nich došlo ke „křehké rovnováze“ mezi USA, Íránem a Izraelem – a alespoň krátkodobě nelze čekat razantní změny v přístupu k vývozu.BNP zároveň upravila svou cílovou cenu ropy Brent na konci roku směrem dolů – z původních 60 na 55 dolarů za barel, což odráží očekávání větší odolnosti íránského vývozu a také stabilní produkce z amerických břidlicových polí.