Investoři momentálně balancují mezi obavami z dopadů nových sankcí Evropské unie na Rusko, rostoucí produkcí ze strany Blízkého východu a hrozbou amerických cel, které mohou zpomalit globální poptávku po palivech.

V pondělí v časných ranních hodinách se cena severomořské ropy Brent zvýšila pouze o 6 centů na 69,34 USD za barel. Americká lehká ropa WTI (West Texas Intermediate) posílila o 17 centů na 67,51 USD. Tyto pohyby navazují na mírné poklesy z předchozí obchodní seance, což ukazuje na opatrnost investorů a zároveň i na nejistotu ohledně dalšího vývoje. Ropný trh v současnosti neví, kterým směrem se vydat – zda převáží obavy z geopolitických konfliktů, nebo fundamentální faktory jako nabídka a poptávka.

Evropská unie v pátek schválila už 18. sankční balíček vůči Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Nová opatření zasahují i indickou společnost Nayara Energy, která patří mezi významné exportéry rafinovaných produktů z ruské ropy. Klíčovou novinkou je zákaz dovozu rafinovaných produktů, které byly zpracovány z ruské ropy ve třetích zemích. Právě tato část opatření by mohla v budoucnu mít zásadní dopad na globální tok ropných produktů. Nicméně analytici ING upozorňují, že efektivní kontrola původu ropy ve složitých globálních dodavatelských řetězcích bude velmi obtížná, a tím se účinnost sankcí může výrazně snížit.

Z Moskvy přichází známá rétorika – mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko si již vybudovalo jistou imunitu vůči sankcím Západu. Tato tvrzení jsou sice diskutabilní, ale ukazují na to, že Rusko se pokusí přesměrovat své vývozy na jiné trhy, čímž se může narušit rovnováha v jiných částech světa.

Do této situace vstupuje i hrozba ze strany Spojených států. Prezident Donald Trump minulý týden pohrozil sankcemi vůči zemím, které nadále obchodují s Ruskem, pokud Moskva nedosáhne mírové dohody do 50 dnů. Tento postoj zvyšuje nejistotu a napětí, které se však zatím na cenách ropy plně neodrazilo – trh zřejmě pochybuje o tom, zda bude tato hrozba skutečně naplněna.

K tomu všemu přichází zprávy z Íránu. Teherán bude v pátek jednat v Istanbulu o svém jaderném programu s evropskými mocnostmi – konkrétně s Británií, Francií a Německem. Tyto rozhovory mohou výrazně ovlivnit budoucí dostupnost íránské ropy na trzích, protože v případě neúspěchu se zvyšuje pravděpodobnost obnovení mezinárodních sankcí. Írán, stejně jako Rusko, patří mezi klíčové hráče, jejichž přístup k exportu může výrazně rozkolísat tržní rovnováhu.

Na americké straně bylo v pátek oznámeno, že počet aktivních ropných vrtů v USA klesl o dva na celkových 422. To je nejnižší počet od září 2021 a může to naznačovat buď zpomalování produkce, nebo přeskupování sil v důsledku cenové nejistoty a regulatorních překážek. Tento vývoj by mohl přispět k určitému omezení nabídky na americkém trhu, což by mohlo vytvořit mírný tlak na růst cen.

K dalšímu vývoji ceny přispívají i hrozící americká cla na dovoz z Evropské unie, která mají začít platit 1. srpna. Ministr obchodu USA Howard Lutnick ale v neděli vyjádřil přesvědčení, že se podaří s EU uzavřít dohodu, která by mohla dopad cel omezit. Analytik Tony Sycamore z IG uvedl, že trhy budou do 1. srpna pečlivě hodnotit další signály, zatímco krátkodobou podporu mohou poskytnout data o zásobách ropy – pokud by ukázala na nižší nabídku.

Aktuální rozpětí cen ropy Brent mezi 66,34 USD a 71,53 USD odráží napětí mezi geopolitickými riziky a tržní realitou. Ceny se drží v tomto intervalu již několik dní poté, co došlo k příměří mezi Izraelem a Íránem, které ukončilo krátkou, ale intenzivní dvanáctidenní válku. Tento konflikt přispěl k růstu cen, ale jeho uklidnění zároveň přineslo prostor pro stabilizaci.

Ve světle všech těchto událostí se zdá, že ropa zatím odolává větším výkyvům. Investoři zůstávají pozorní, ale zdrženliví – čekají na konkrétnější dopady sankcí, vývoj jednání s Íránem i případné dohody mezi USA a EU. Vzhledem ke kombinaci geopolitického napětí, snížení nabídky a hrozící cla však nelze vyloučit, že v následujících týdnech se trh přece jen výrazněji rozkolísá.