Prezident Donald Trump opět zesílil svůj tlak na Federální rezervní systém a jeho předsedu Jeroma Powella. Ve snaze přimět centrální banku ke snižování úrokových sazeb zaslal Powellovi ručně psanou poznámku, v níž vyzývá k razantnímu snížení klíčové sazby až na 0,5 %. Tímto krokem Trump znovu ukazuje, že měnová politika bude jedním z hlavních témat jeho administrativy, zejména v souvislosti s probíhající volební kampaní a vývojem inflace. Na pondělní tiskové konferenci Bílého domu předložila tisková mluvčí Karoline Leavittová novinářům ručně psanou poznámku samotného prezidenta, adresovanou předsedovi Fedu. Vzkaz obsahoval kritiku Powellovy opatrnosti a přímý apel na drastické snížení úrokových sazeb. Trump v poznámce uvádí: „Jerome, jako obvykle jsi ‚příliš pozdě‘. Stálo to USA jmění – a stále to stojí. Měl bys sazby snížit – a to výrazně. Ztrácí se stovky miliard dolarů. Žádná inflace.“ Tento výrok poukazuje na Trumpovo přesvědčení, že sazby by měly být mnohem nižší, než jaké aktuálně nastavuje Fed. Podle prezidenta americká ekonomika nečelí hrozbě inflace, a proto není důvod držet sazby na takto vysoké úrovni. Trump výslovně zmínil cílovou úroveň kolem 0,5 %, což je dramatický rozdíl oproti aktuálnímu rozpětí 4,25 % až 4,5 %. Zdroj: Getty images Fed zůstává zatím opatrný Předseda Fedu Jerome Powell se však i nadále drží svého postoje. Celý letošní rok dává najevo, že ke snížení sazeb přistoupí pouze v případě, že bude mít dostatek spolehlivých dat o vývoji ekonomiky. Tato opatrnost se podle něj odvíjí mimo jiné od nejistoty ohledně dalšího vývoje inflace, která zůstává navzdory zpomalujícím trendům vyšší, než by si centrální banka přála. Fed se má sejít znovu v červenci, aby posoudil aktuální makroekonomické podmínky. Tržní očekávání ale zatím nejsou jednoznačná. Podle aktuálních dat od investorů je pravděpodobnost červencového snížení sazeb pouze kolem 20 %. Důvodem je mimo jiné nedávné zveřejnění klíčového inflačního ukazatele, který byl mírně vyšší, než se očekávalo. Tržní predikce se tak přesouvají na závěr roku 2025, kdy se předpokládají až tři čtvrtprocentní snížení sazeb na posledních třech zasedáních Fedu, počínaje zářím. Někteří analytici, například z JPMorgan, však varují, že tyto kroky nemusí být pro akciové trhy příznivé, zejména pokud by naznačovaly ochlazování ekonomiky. Bílý dům připravuje změny ve vedení Fedu Trump není jediný, kdo na Fed a jeho vedení vyvíjí tlak. K prezidentovým výrokům se v pondělí připojil také ministr financí Scott Bessent, který v rozhovoru pro Bloomberg řekl, že centrální banka vypadá, jako by „zamrzla za volantem“. Bessent připomněl, že Fed si dává mimořádně záležet, aby se vyhnul opakování chyby z roku 2022, kdy nezachytil včasný nástup inflačních tlaků. Tento přístup k monetární politice nyní podle něj přispívá k přílišné opatrnosti a nečinnosti. Zároveň otevřel diskusi o budoucnosti samotného Jeroma Powella, jehož funkční období končí v květnu příštího roku. Podle Bessenta Bílý dům již aktivně zvažuje možného nástupce, přičemž práce na výběru nového předsedy Fedu mají probíhat „v následujících týdnech a měsících“. Kromě toho připomněl, že ke konci ledna vyprší také funkční období guvernérky Fedu Adriany Kuglerové, což by mohlo poskytnout prezidentovi příležitost obsadit uvolněné místo vlastním kandidátem a tím ovlivnit budoucí směřování měnové politiky. Zajímavé je, že sám Bessent je považován za jednoho z možných uchazečů o pozici předsedy Fedu. K této možnosti se vyjádřil diplomaticky: „Udělám, co prezident chce, ale myslím, že mám nejlepší práci ve Washingtonu.“ Jaký dopad může mít tlak na Fed? Z politického pohledu představuje současný tlak na centrální banku významnou změnu atmosféry, v níž se měnová politika utváří. Přímé vměšování Bílého domu do činnosti Fedu je sice neobvyklé, ale za Trumpovy administrativy ne zcela překvapivé. Dlouhodobý střet mezi prezidentem a centrální bankou může vést k nejistotě na trzích, zejména pokud by došlo k náhlé personální výměně. Investoři a trhy tak budou bedlivě sledovat jak nadcházející zasedání Fedu, tak i personální změny, které by mohly naznačit, zda Trump skutečně plánuje zásadní přesměrování měnové politiky. Pokud by nově jmenovaný předseda Fedu byl výrazně nakloněn snižování sazeb, mohlo by to vést k přehodnocení výhledu pro úrokové prostředí, inflaci i výkonnost akciových trhů. Na druhé straně, pokračující inflační rizika nebo známky zpomalující ekonomiky mohou Fed přimět k ještě opatrnějšímu postupu, což by Trumpovu agendu mohlo zkomplikovat. Do té doby však zůstává Powell ve funkci – a navzdory tlaku drží kurz. Zdroj: Getty images