Akcie švédského výrobce vojenské techniky Saab prudce vzrostly poté, co společnost oznámila mimořádně silné hospodářské výsledky za druhé čtvrtletí. Investoři reagovali na zprávu o 49% růstu provozního zisku a na zvýšený výhled růstu tržeb do konce roku. Tento vývoj potvrzuje rostoucí důvěru trhu v evropský obranný sektor, který zažívá nebývalý růst v souvislosti s napětím na východních hranicích Evropy, výzvami NATO a novou strategickou realitou v EU. Společnost Saab vykázala za druhé čtvrtletí provozní zisk ve výši 1,98 miliardy švédských korun, tedy přibližně 200 milionů dolarů. To je nejen o 49 % více než ve stejném období loňského roku, ale i výrazně nad odhady analytiků, kteří očekávali výsledek okolo 1,71 miliardy korun. Tržby společnosti vzrostly o 30 % meziročně, čímž Saab opět překonal očekávání trhu. Reakce investorů byla okamžitá – akcie společnosti v ranních hodinách vystřelily až o 14,3 % a nakonec se stabilizovaly kolem 12% růstu. Díky těmto výsledkům se Saab rozhodl zvýšit svůj výhled pro rok 2025, konkrétně cíl organického růstu tržeb ze 12–16 % na 16–20 %. Od začátku roku přitom akcie společnosti vzrostly již o 131 %, což ji řadí mezi nejvýkonnější tituly v evropském obranném průmyslu. Zásadní roli v tomto růstu sehrává sílící poptávka po obranných systémech a technologiích, kterou pohání nový bezpečnostní kontext v Evropě. Evropské vlády v posledních měsících masivně zvyšují výdaje na obranu v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině a rostoucí závislost na vlastních obranných kapacitách. Evropská komise tento týden představila návrh rozpočtu ve výši 2 bilionů eur, který zahrnuje výrazné navýšení prostředků na obranu. Součástí plánů je také mobilizace až 800 miliard eur, jež mají členským státům pomoci s investicemi do národní bezpečnosti. Významný posun je patrný i v rámci NATO, kde se členské státy nově zavázaly k výdajům na obranu ve výši 5 % HDP. Generální ředitel společnosti Saab Micael Johansson v rozhovoru pro CNBC uvedl, že evropský trh s obrannými technologiemi je momentálně „extrémně aktivní“ a že Saab má „skvělé portfolio“, které tuto zvýšenou poptávku ideálně pokrývá. Zdůraznil, že firma má rozběhnuto několik strategických projektů a že zájem o její produkty v posledních týdnech dále vzrostl. Johansson zároveň podpořil výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě tlačí na evropské státy, aby převzaly větší odpovědnost za vlastní obranu. Podle něj by měla Evropa tuto příležitost využít k budování silné a soběstačné obranné průmyslové základny. Zmínil potřebu rovných podmínek v soutěži, ale zároveň zdůraznil důležitost podpory evropských dodavatelů a výrobců. Navzdory silnému čtvrtletí však ne všichni analytici sdílejí nadšení trhu. Investiční banka Citi sice připustila, že výsledky byly „velmi silné“, ale ponechala doporučení „prodat“. Jejich cílová cena zůstává na úrovni 374 švédských korun, což by při aktuálních cenách znamenalo potenciální pokles o 31 %. Citi zároveň upozornila, že i když nyní evropské výdaje na obranu prudce rostou, očekává se, že jejich růst dosáhne vrcholu na 3,5 % HDP, a další navyšování bude limitované jinými rozpočtovými prioritami. Růst akcií Saabu je tak z velké části důsledkem kombinace silných výsledků a geopolitické situace, která žene evropské vlády k vyšším obranným investicím. Saab z toho těží nejen svým portfoliem produktů – od stíhacích letadel Gripen po radarové systémy – ale i reputací stabilního dodavatele a partnera v rámci evropského obranného trhu. Otázkou však zůstává, zda tempo růstu bude udržitelné i v příštích letech, nebo zda se trh začne vracet k dlouhodobějším průměrům. V současnosti ale Saab jednoznačně patří mezi symboly nové „zbrojní éry“ v Evropě, která je výsledkem měnící se bezpečnostní architektury a snahy Evropy stát se strategicky nezávislejší.