Tento krok, iniciovaný na pokyn prezidenta Donalda Trumpa, představuje významné zhoršení vztahů mezi Washingtonem a desátou největší ekonomikou světa. Vyšetřování, které povede úřad obchodního zástupce Spojených států , se bude týkat široké škály oblastí – od digitálního obchodu a elektronických platebních systémů až po cla, ochranu duševního vlastnictví a přístup na trh s etanolem.USTR ve svém prohlášení uvedl, že cílem je zjistit, zda Brazílie přijímá „nepřiměřená nebo diskriminační a zatěžující“ opatření, která omezují americký export a poškozují americké společnosti. Jedná se o vyšetřování podle článku 301 obchodního zákona z roku 1974, který umožňuje USA jednostranně reagovat na praktiky zahraničních vlád, jež mají negativní dopad na americký obchod.Cíl: digitální sektor a platební systémyJedním z hlavních předmětů šetření je systém Pix, vládní digitální platební infrastruktura, která si od svého spuštění v roce 2020 získala v Brazílii mimořádnou popularitu. USTR tvrdí, že Brazílie tímto nástrojem neoprávněně zvýhodňuje domácí řešení na úkor amerických konkurentů a omezuje možnosti vstupu zahraničních firem na trh. Kromě toho Spojené státy vyjadřují obavy, že brazilské úřady uplatňují tlak na americké platformy sociálních médií, aby cenzurovaly politický obsah, a že hrozí vysokými sankcemi v případě nesplnění těchto požadavků.Tato tvrzení úzce souvisí s vnitropolitickou situací v Brazílii. Trump již dříve veřejně kritizoval vyšetřování bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, jehož blízké vazby na amerického exprezidenta nejsou žádným tajemstvím. Bolsonaro čelí obvinění z pokusu o převrat s cílem zvrátit výsledky prezidentských voleb v roce 2022, v nichž zvítězil současný prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Trump obvinil Lulovu vládu z „honu na čarodějnice“ a vyzval k revizi přístupu k obchodu s Brazílií.Cla, BRICS a reakce BrazílieSpojené státy sice nemají s Brazílií obchodní deficit – naopak v roce 2024 zaznamenaly přebytek 6,8 miliardy dolarů – ale Trump přesto pohrozil uvalením drakonických cel, včetně možného 50% cla. Tento krok je v ostrém kontrastu s předchozími hrozbami vůči jiným zemím, které byly převážně motivovány právě existencí obchodního deficitu. V případě Brazílie se jedná především o politický tlak, což potvrzuje i neobvyklý tón Trumpova dopisu prezidentu Lulovi, v němž USA hovoří o „útocích na svobodu projevu Američanů“ a „nezákonných zásazích“ do činnosti amerických firem.Brazílie reagovala rázně. Prezident Lula prohlásil, že pokud USA uvalí nová cla, jeho země bude reagovat stejným způsobem. S odvoláním na obchodní přebytek USA s Brazílií uvedl, že by to byla spíše Brazílie, kdo má právo zavést cla. Lula dále oznámil, že je připraven bránit zájmy své země u Světové obchodní organizace a jednat s ostatními členy bloku BRICS, kterému Brazílie v současnosti předsedá.Podle prezidenta Luly představuje americký přístup porušení principů rovného přístupu k mezinárodnímu obchodu. Jeho administrativa vnímá tlak ze strany USA jako pokus o ovlivnění domácí politiky a oslabení vlivu Brazílie na mezinárodní scéně.Chcete využít této příležitosti?Širší souvislosti a možný dopadSoučasná eskalace mezi Spojenými státy a Brazílií přichází v době, kdy USA zintenzivňují svou obchodní a geopolitickou strategii vůči rozvíjejícím se ekonomikám, zejména těm, které jsou součástí bloku BRICS. Trumpova administrativa otevřeně hovoří o nutnosti ochrany dominance amerického dolaru, aniž by přesně definovala, jak by nová cla k tomuto cíli přispěla. To vyvolává otázky o skutečné povaze a účelu tohoto postupu.Vyšetřování podle článku 301 může v praxi vést k uvalení odvetných cel, obchodním omezením nebo jiným represivním opatřením. Pokud USTR shledá, že Brazílie skutečně diskriminuje americké společnosti nebo porušuje mezinárodní závazky, může Trumpova administrativa přistoupit k rychlé implementaci sankcí.Na druhé straně však vyšetřování a vyhrocené výroky z obou stran zvyšují riziko roztržky mezi dvěma významnými hráči západní polokoule. USA a Brazílie mají dlouhou historii obchodních vztahů, která zahrnuje jak spolupráci v oblasti zemědělství, tak i přímé investice a technologické transfery. Zhoršení těchto vztahů by mohlo mít negativní dopad na celou řadu odvětví, zejména americké digitální firmy, exportéry etanolu a dodavatele platebních služeb.Pokud se situace dále vyhrotí, může se Brazilie pokusit hledat nové partnery v rámci BRICS nebo v rámci rozvojových trhů, čímž by mohla přispět k větší polarizaci globálního ekonomického systému. Zda se podaří krizi diplomaticky urovnat, nebo se spor přelije do otevřeného obchodního konfliktu, zůstává zatím nejasné.