Spojené státy se znovu ocitly na pokraji obchodního konfliktu se svým klíčovým severním sousedem. Exprezident Donald Trump ve čtvrtek pozdě večer oznámil možný plán na zavedení 35% cla na kanadské zboží, které by mělo vstoupit v platnost 1. srpna. Ačkoli zatím není jasné, zda by opatření dopadlo na veškerý kanadský dovoz, nebo jen na jeho část, už samotná hrozba vyvolala vlnu nejistoty mezi investory, podniky i politickými představiteli. Trump zároveň v rozhovoru pro NBC News uvedl, že zvažuje i zdvojnásobení paušálních cel, která se vztahují na zboží z ostatních zemí. Tím by USA posílily aktuálně 10% sazbu na možné 20% clo, což by mohlo vést k odvetným krokům dalších obchodních partnerů. V pozadí těchto kroků je především Trumpův tlak na dosažení nových obchodních dohod, které by podle něj více chránily americké zájmy. Kanada: klíčový obchodní partner pod tlakem Kanada je největším odběratelem amerického exportu, když v loňském roce dovezla zboží v hodnotě 349 miliard dolarů. Naopak do USA exportovala zboží v objemu 413 miliard dolarů, čímž se zařadila mezi tři nejvýznamnější zahraniční dodavatele pro americký trh. Nově hrozící cla tak mají potenciál zásadně ovlivnit bilaterální obchod mezi těmito dvěma ekonomikami. Kanadský premiér Mark Carney reagoval prohlášením, že se jeho vláda bude i nadále neochvějně stavět na obranu domácích podniků a pracovníků. Kanada a USA podle něj pokračují v obchodních jednáních s cílem dosáhnout dohody do 21. července. Ve čtvrtečním večerním dopise Trump zároveň uvedl, že cla mohou být zvýšena nebo snížena podle toho, jak se bude vyvíjet spolupráce s jednotlivými zeměmi. Historie obchodních střetů a opakované výhrůžky Donald Trump s tvrdým protekcionistickým přístupem vůči Kanadě přišel už v minulosti. V listopadu 2024 například slíbil 25% clo na veškeré zboží z Kanady a Mexika. Opatření ale v únoru 2025 nejprve odložil a následně zmírnil pro produkty, které odpovídaly dohodě USMCA. Kromě toho Trump opakovaně hrozil cly na kanadské mléčné výrobky, dřevo, automobily, ocel a hliník. V odvetě Kanada uvalila 25% clo na americká auta nesplňující podmínky USMCA a celní bariéry na zboží jako whisky, domácí spotřebiče nebo sportovní potřeby. Výhrůžky se nevyhnuly ani digitálnímu sektoru. Kanada v červnu odložila zavedení digitální daně, která by dopadla na americké technologické firmy, právě kvůli tlaku ze strany USA. Fentanyl jako zástupný důvod Jedním z hlavních argumentů, které Trump uvádí pro uvalení cel, je boj proti fentanylu. Ve čtvrtečním dopise Kanadě vyzval k větší spolupráci při potírání pašování této drogy. Fakta ale ukazují jiný obraz: pouze 0,2 % fentanylu zabaveného na amerických hranicích pochází z Kanady. Přesto Trump tvrdí, že „Kanada musí zastavit tok fentanylu, jinak cla vstoupí v platnost.“ Kanadský premiér Carney ve své reakci připomněl, že země udělala v boji proti fentanylu významné pokroky. V únoru byl jmenován speciální zmocněnec pro tuto problematiku a spuštěn nový hraniční plán. I přesto vůdce kanadské konzervativní opozice Pierre Poilievre označil Trumpovy kroky za „další neoprávněný útok na kanadskou ekonomiku“, který poškodí obě strany. Zavedení cel na kanadské zboží by mělo dalekosáhlé důsledky nejen pro samotný obchod mezi USA a Kanadou, ale i pro globální ekonomické vztahy. Spojené státy by tím mohly vyslat signál ostatním partnerům, že jsou ochotny eskalovat obchodní spory jednostranně, a to i s dlouhodobými spojenci. Vzhledem k provázanosti dodavatelských řetězců, především v automobilovém a strojírenském průmyslu, by navíc dopady zasáhly i americké podniky, které jsou závislé na dovozu komponentů z Kanady. Hrozba vysokých cel přichází v době, kdy USA čelí zvýšeným inflačním tlakům a snahám o stabilizaci spotřebitelských cen. Zavedení 35% sazby na kanadské zboží by téměř jistě vedlo ke zdražení některých komodit a produktů pro americké spotřebitele. Týká se to například dřeva, hliníku, mléčných výrobků nebo automobilových dílů, u kterých Kanada patří mezi hlavní exportéry. Tím by mohlo dojít k paradoxnímu efektu, kdy by opatření zaměřené na „ochranu amerických zájmů“ poškodilo samotné americké domácnosti. Politicky jde o jasný signál voličům, že Trump nadále razí konfrontační styl vyjednávání a staví se jako „ochránce domácího průmyslu“. Podobné kroky však budí značné obavy u amerických korporací, které volají po stabilních pravidlech a předvídatelném mezinárodním obchodním prostředí. Nejistota a rychle se měnící podmínky totiž komplikují plánování výroby, investic i zaměstnanosti. Pokud se do 21. července nepodaří dosáhnout nové dohody, je pravděpodobné, že Kanada přistoupí k dalším odvetným opatřením. To by znamenalo nejen pokračování vzájemných cel, ale také zhoršení vztahů mezi dvěma blízkými spojenci. Výsledkem by mohla být nová vlna protekcionismu, která zasáhne celý severoamerický region a přispěje k celkové nejistotě na trzích. Obchodní válka mezi USA a Kanadou tak zdaleka nemusí být u konce.