Americký prezident Donald Trump opět rozvířil mezinárodní obchodní vody, když oznámil, že podepsal dopisy o uvalení celních sazeb na zboží ze 12 zemí, které budou odeslány v pondělí. Jména států zatím nezveřejnil, ale podle jeho vyjádření půjde o různé úrovně cel – od základní 10% sazby až po mnohem vyšší, dokonce až 70 %. Vzkaz těmto zemím má formu jasného ultimáta: „Berte, nebo nechte být“, jak poznamenal při rozhovoru s novináři na palubě letadla Air Force One. Trumpovo rozhodnutí přichází v době, kdy se Spojené státy opět nacházejí v centru globální obchodní nejistoty. Prezident už v dubnu vyhlásil základní 10% celní sazbu, s možností zavedení dalších přirážek pro většinu zemí, které však byly na 90 dní pozastaveny, aby byl prostor pro případná jednání. Tato dočasná lhůta končí 9. července, a Bílý dům tak signalizuje, že diplomatické trpělivosti již bylo dost. Pokud se nepodaří uzavřít dohody do tohoto data, nová cla mají vstoupit v platnost od 1. srpna. Trump přiznal, že původně chtěl o sazbách jednat se širším okruhem států, ale kvůli opakovaným neúspěchům v jednáních s klíčovými partnery, jako je Japonsko nebo Evropská unie, tuto strategii opustil. „Dopisy jsou lepší. Je mnohem snazší je poslat,“ uvedl stručně. V pátek ráno pak prohlásil, že většina z plánovaných cel bude vyšší než původně očekávaných 10 %, přičemž horní hranice se může vyšplhat až na 70 %. Změna přístupu Bílého domu od jednání k jednostrannému zasílání dopisů s ultimátem odráží obtížnost dosažení komplexních obchodních dohod, které by pokrývaly nejen cla, ale i tzv. necelní bariéry – například dovozní omezení pro zemědělské produkty. Vzhledem k tomu, že podobné dohody běžně vznikají až po letech vyjednávání, Trumpova administrativa zvolila přímější a konfrontačnější přístup. Výsledkem této změny strategie je zatím jen omezený počet uzavřených dohod. Spojené státy se v květnu dohodly s Velkou Británií na zachování 10% celní sazby s určitými výjimkami pro vybraná odvětví, jako jsou automobily a letecké motory. Další dohodu se podařilo uzavřít s Vietnamem, který snížil clo na mnoho produktů z hrozivých 46 % na přijatelnějších 20 %, přičemž americké výrobky budou moci být do Vietnamu dováženy bezcelně. Očekávaná dohoda s Indií však zatím ztroskotala a diplomatům EU se rovněž nepodařilo dosáhnout žádného průlomu. Evropští představitelé proto naznačili, že budou usilovat o prodloužení současného přechodného období, aby se vyhnuli automatickému zvýšení celních sazeb. Není však jasné, zda Bílý dům bude ochoten na tuto strategii přistoupit. Trump podle všeho považuje přímý tlak a hrozby za efektivnější nástroj než vleklé diplomatické vyjednávání, které často končí bez výsledku. Zatímco Trump hraje s cly tvrdou hru, finanční trhy reagují na jeho oznámení s nervozitou. Obchodníci a investoři si dobře uvědomují, že nové clo o velikosti 50 % nebo více by mohlo zásadně narušit dodavatelské řetězce a zvednout ceny pro americké spotřebitele. Rovněž se očekává, že dotčené země by mohly přijmout odvetná opatření, což by mohlo vyústit v další eskalaci obchodní války, která už několik měsíců napíná mezinárodní vztahy. Trumpovo rozhodnutí tedy nepředstavuje jen taktický tah směrem k dohodám, ale zásadní posun v americké obchodní politice, která nyní více než kdy jindy staví na konfrontaci a jednostranných krocích. Otázkou zůstává, jaké státy jsou v oné dvanáctce uvedeny a jaké bude jejich odpověď. Pondělní zveřejnění dopisů bude klíčové nejen pro vztahy USA s těmito zeměmi, ale i pro celkový vývoj globálního obchodního prostředí v příštích měsících.