Donald Trump opět hýbe globálním obchodem – nebo ho rovnou obrací naruby. Pět dní před vypršením tříměsíční lhůty, kterou jeho administrativa dala světu na vyjednání nových dohod, oznámil bývalý prezident, že některé země brzy pocítí důsledky své nerozhodnosti. Od 1. srpna má začít platit nová cla ve výši až 70 %, přičemž USA začínají rozesílat oficiální oznámení. Trump hovoří o „vzájemných“ clech, ale v praxi jde o jednostranné kroky, které výrazně překračují dubnová 50% cla. Zatím není známo, které země budou novými sazbami zasaženy, ale spekulace míří zejména na Evropskou unii, Japonsko, Indii nebo Jižní Koreu. Trump přitom zdůraznil, že „čas vypršel“ a že USA nebudou udělovat výjimky – i když někteří členové jeho administrativy naznačovali flexibilitu. Akciové trhy reagují výprodejem, dolar pod tlakem Zprávy o nových krocích měly okamžitý dopad na globální finanční trhy. Přestože byly americké burzy kvůli oslavám Dne nezávislosti uzavřené, futures kontrakty a zahraniční akciové trhy reagovaly poklesem. Investoři se obávají další eskalace obchodních válek, které mohou zpomalit globální růst. Výprodeje zasáhly jak technologické akcie, tak výrobní sektor. Americký dolar rovněž oslabil, zatímco výnosy státních dluhopisů klesly, což svědčí o zvýšeném zájmu investorů o bezpečné přístavy. Trumpova rétorika je v ostrém kontrastu s výzvami k mezinárodní spolupráci a volnému obchodu, které znovu prosazují některé západní vlády. Napětí mezi USA a jejich obchodními partnery tak opět sílí. Dohody zatím jen s Británií a Čínou, většina světa čeká Zatímco Trump tvrdí, že uzavřel „více než 200 dohod“, reálný seznam uzavřených smluv je krátký. Spojené království a Čína jsou zatím jedinými státy, s nimiž USA dosáhly rámcové dohody. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová minulý týden uvedla, že další země mají teoreticky čas do 9. července, ale Trump nyní tento časový rámec popřel: „Začnou platit 1. srpna. Peníze začnou proudit do USA.“ Ve vzduchu tak visí osud dalších velkých ekonomik. Evropská unie čelí potenciálním clům na automobily, Japonsko čelí výhružce 35% cel. I když administrativa signalizuje, že některé země mohou zůstat u 10% sazeb, které Trump oznámil v dubnu, není jasné, jaké budou parametry. Pro podniky, které plánují export do USA, zůstává situace velmi nejistá. Agresivní obchodní strategie nebo chaos? Trumpova strategie se opírá o jednoduchou logiku: USA jsou největší světový trh, a proto si mohou diktovat podmínky. „Máme 200 zemí. To nemůžeme zvládnout. Tak jim řekneme, kolik budou platit za to, že obchodují s USA,“ shrnul bývalý prezident svůj přístup. Kritici však namítají, že tato obchodní doktrína připomíná spíše vydírání než diplomacii. Zatím není jasné, jak budou jednotlivé státy reagovat. Některé, jako Vietnam, údajně s USA již dosáhly rámcové dohody – ale bez známých detailů. Jiné mohou odpovědět protiopatřeními nebo hledat alternativní obchodní partnery. Trumpův přístup tak může vést ke globálnímu přeskupení dodavatelských řetězců, jehož důsledky se projeví až v příštích měsících. Navrhovaná obchodní opatření přicházejí v době, kdy se Spojené státy připravují na prezidentské volby, a Trumpova rétorika se tak opět výrazně zaměřuje na ochranu domácí ekonomiky. Zavádění cel prezentuje jako obranu proti neférovému jednání zahraničních partnerů, ale podle některých ekonomů může vést k vyšším nákladům pro americké spotřebitele a podniky. Pokud se cla skutečně rozšíří i na evropské automobilky nebo japonskou elektroniku, dopady na ceny zboží budou patrné poměrně rychle. Země, které budou Trumpovými opatřeními zasaženy, zvažují různou strategii reakce. Některé mohou přistoupit na dohodu s USA, jiné pravděpodobně zavedou odvetná cla nebo se obrátí na Světovou obchodní organizaci (WTO). Hrozí tak další eskalace obchodního napětí, podobná té, kterou svět zažil během Trumpova prvního volebního období, zejména s Čínou. Tehdy výsledkem nebyla ani tak rovnováha, jako spíše globální nervozita. V této souvislosti se rovněž otevírá otázka dopadu na mezinárodní výrobní řetězce. Pokud budou cla skutečně plošná a vysoká, mohou firmy přesouvat výrobu mimo USA nebo hledat alternativní trhy. To by vedlo k další fragmentaci globálního obchodu, která už nyní naráží na překážky v logistice, geopolitice a surovinové bezpečnosti. Pro menší exportéry by takové změny mohly být likvidační. Na finančních trzích se obchodní nejistota promítá nejen do akcií a měn, ale i do cen komodit a budoucího vývoje úrokových sazeb. Centrální banky budou muset vyvažovat mezi inflačními tlaky, které mohou cla vyvolat, a rizikem zpomalení růstu. Výsledkem může být další volatilita a snížená ochota investorů podstupovat riziko v rozvíjejících se trzích. Celkový dopad Trumpova přístupu tak zdaleka přesahuje rámec americké domácí politiky.