Éra volného obchodu ve Spojených státech se zjevně chýlí ke konci. Dopisy o clech, které prezident Donald Trump rozeslal více než 20 zemím, jasně signalizují novou éru řízeného obchodu, v níž cla hrají klíčovou roli. Tato opatření mají chránit domácí průmysl a zároveň zajišťovat nové příjmy pro vládu, která odmítá snížit své výdaje. Základem nové ekonomické strategie – neformálně označované jako „America Inc. 2.0“ – je kombinace kvót, regionalizace dodavatelských řetězců a fiskální politiky založené na clech. Investoři se tak musí zaměřit na společnosti, které mají minimální závislost na dovozu z oblastí s vysokými cly, pracují s lokalizovanými dodavatelskými řetězci a generují většinu svých tržeb přímo na americkém trhu. Důkazem obratu k této strategii je i Trumpovo rozhodnutí ukončit 90denní odklad cel na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích. Tato reciproční cla, původně zavedená 2. dubna, se tak začnou naplno uplatňovat od srpna. Jihokorejské a vietnamské reakce na nový obchodní režim Jedním z prvních konkrétních dopadů Trumpovy politiky je změna v obchodních vztazích s Jižní Koreou. Vláda USA oznámila, že jihokorejští vývozci budou nyní čelit 25% clům na veškeré zboží – bez ohledu na již existující cla na automobilové produkty, ocel nebo hliník. Pokud by Korea odpověděla vlastními cly, Trump varoval, že USA zvednou sazby ve stejné výši. Dohoda o volném obchodu mezi USA a Jižní Koreou, která zahrnovala 10% cla, tím fakticky zanikla. Nadnárodní firmy jako Hyundai Motor Group (HYMTF) se však na tento vývoj připravily dopředu. Její generální ředitel Euisun Chung už v březnu 2024 oznámil, že firma investuje přibližně 21 miliard dolarů do USA, aby tam přesunula výrobu aut, ocelových komponent a robotiky – včetně akvizice Boston Dynamics. Vietnam naopak z nové situace může těžit. Země získala relativně nejnižší cla v regionu (20 %) a pozitivní vnímání investorů, což se odrazilo na růstu fondu VanEck Vietnam (VNM). I když Vietnam zůstává ekonomicky slabší než Jižní Korea a obchodní deficit USA vůči němu v květnu dosáhl rekordních 14,7 miliardy dolarů, americké korporace jako Intel (INTC) nebo Nike (NKE) tam i nadále masivně investují. Vietnam se dokonce stal první zemí, která nabídla USA snížení cel z původních 46 %, což signalizuje ochotu spolupracovat a zachovat exportní vztahy. USMCA a rizika dalšího vývoje Zatímco ostatní dohody o volném obchodu ztrácejí na významu, dohoda USMCA mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou zatím zůstává funkční. To však nemusí trvat dlouho. Trump už pohrozil 35% clem na kanadský dovoz, přičemž dohoda čeká příští rok na rozhodnutí o prodloužení platnosti o dalších 30 let. Pro investory je tak klíčové počítat i s tím nejhorším scénářem. Otázkou zůstává dopad cel na inflaci v USA. Protože nová cla vstoupí v platnost až 1. srpna, jejich reálný vliv bude možné vyhodnotit nejdříve v říjnu. Zatím však inflační očekávání podle červnového průzkumu pobočky Fedu v New Yorku dokonce klesla. Některé analýzy tvrdí, že ceny dovozového zboží už nyní klesají – například podle dat z e-shopů maloobchodních řetězců, jako je Target (TGT), který nabízí výrazné slevy. Pokud by se tento trend potvrdil, obavy Jeromea Powella z inflačního dopadu cel by se mohly ukázat jako přehnané. Cla jako nový pilíř fiskální politiky USA V kontextu rozpočtového deficitu USA, který přesáhl 34 bilionů dolarů, se cla stávají jedním z mála nástrojů, jak navýšit příjmy bez zvyšování daní nebo škrtů. Tento směr začíná prosazovat i ministr financí Scott Bessent spolu s předsedou Rady ekonomických poradců Stephanem Miranem. Pro ně je výběr cel nejen ekonomický nástroj, ale i politická strategie, jak stabilizovat veřejné finance bez přímého dopadu na domácí spotřebitele. Zároveň ale hrozí právní nejistota. Mezinárodní obchodní soud v New Yorku označil v květnu Trumpova reciproční cla za nelegální, a případ nyní přezkoumává americký odvolací soud. Verdikt se očekává koncem srpna. Pokud by rozhodl proti vládě, mohlo by to narušit plánované příjmy z cel a zkomplikovat financování daňových škrtů obsažených v čerstvě schváleném rozpočtu. Trumpova administrativa má ovšem možnost využít jiné zákonné pravomoci k opětovnému zavedení nebo úpravě celních pravidel, což by umožnilo pokračování této politiky i v případě nepříznivého soudního verdiktu. Zároveň s tím sílí vliv ekonomického režimu „America First“, jehož cílem je nejen chránit americké zájmy, ale zároveň posilovat geopolitickou a ekonomickou pozici Spojených států ve světě. Pro investory to znamená jediné: sledovat vývoj velmi pozorně, protože dopady se netýkají jen zahraničního obchodu, ale i strukturálních otázek, jako je dluhová zátěž a schopnost USA udržet konkurenceschopnost vůči Číně.