Po tříměsíční pauze americký prezident hrozí represivními daněmi vládám a komoditám.Trump opět rozjíždí celní ofenzivu: nový termín, staré výhrůžky Donald Trump tento týden oživil svou agresivní obchodní politiku, když po tříměsíční pauze obnovil zavádění cel proti desítkám zemí. Série výhrůžných dopisů a veřejných oznámení signalizuje, že prezident USA znovu vkládá obchodní nacionalismus do středu své zahraničněpolitické agendy. Zatímco v uplynulých měsících byl fokus Bílého domu zaměřen spíše na daňovou legislativu a Blízký východ, nyní se znovu soustředí na vyvíjení tlaku na spojence a obchodní partnery. Trumpova rétorika přitvrdila: nová cla ve výši 25 až 50 % se týkají zemí jako Japonsko, Jižní Korea, Brazílie či Vietnam. Zvláště razantní byly kroky proti dovozu mědi a farmaceutických výrobků, přičemž Trump pohrozil Kanadě i EU a stanovil nový termín 1. srpna jako ultimátum k uzavření obchodních dohod. V případě nesplnění podmínek hrozí represivní cla až ve výši 200 %. Zmatek místo dohod: více hrozeb než výsledků Trumpova administrativa sice tvrdí, že tlačí na „spravedlivější obchodní dohody“, ale reálný pokrok je minimální. Místo slibovaných 90 dohod za 90 dní byly uzavřeny jen tři, a to navíc ve velmi omezené podobě – například dohoda s Velkou Británií má jen dílčí dopady. S Čínou došlo jen k dočasnému příměří a s Vietnamem šlo spíše o Trumpovo jednostranné oznámení než skutečný konsenzus. Napětí mezi Washingtonem a dalšími klíčovými obchodními partnery, jako jsou Indie, EU, Japonsko či Jižní Korea, nadále přetrvává. Dopisy o clech, které do těchto zemí putovaly, podle odborníků ukazují Trumpovu frustraci z pomalého pokroku a jeho snahu přinutit partnery k rychlému ústupku. Jeden úředník uvedl, že prezident už nemá zájem vyjednávat – místo toho je připraven sám „dohody stanovit“. Strategie strachu: tlačí cla, ale mírní dopady na trhy Na rozdíl od dubna, kdy podobné oznámení způsobilo propad trhů, nyní Wall Street na nová cla téměř nereagovala. Investoři vsázejí na to, že Trump v poslední chvíli opět zmírní své požadavky a neprosadí nejtvrdší opatření. Tuto taktiku shrnul bývalý úředník slovy: „Trump musí zvyšovat cla, ale nesmí vyvolat inflaci, recesi nebo paniku na trzích.“ Proto se kroky zavádějí po částech a s časovým odkladem. Avšak další prodlužování pauzy je nepravděpodobné. Bývalý ministr obchodu Wilbur Ross varoval, že „kdo čeká na další odklad, dělá velkou chybu“. Trump dal podle něj jasně najevo, že trpělivost mu dochází. Rétorika se tak přiostřuje, a spolu s ní i tlak na rychlé koncese od obchodních partnerů USA. Mezinárodní reakce: Brazílie, Kanada i EU zvažují odvetu Zvláštní místo v této obchodní ofenzivě zaujala Brazílie. Trump jí pohrozil 50% clem a obvinil ji z omezování svobody projevu, což bylo vnímáno jako reakce na zacházení s bývalým prezidentem Bolsonarem. Brazilský real oslabil, prezident Lula da Silva pohrozil odvetnými opatřeními. Kanada, která patří mezi největší obchodní partnery USA, čelí hrozbě 35% cla. EU byla varována, že podobná oznámení mohou přijít „během hodin“. Přístup Spojených států tak znovu vyvolává nejistotu mezi spojenci, kteří čelí dilematu: buď přistoupí na urychlené dohody s nevyzpytatelným prezidentem, nebo riskují rozsáhlá cla, jež mohou zasáhnout jejich exportně orientované ekonomiky. Odborníci varují, že přístup založený na hrozbách a termínech je dlouhodobě neudržitelný a kontraproduktivní. Vzhledem k rostoucí nervozitě v zahraničních hlavních městech se nyní očekává, že některé státy přistoupí na alespoň částečné ústupky, aby si zajistily výjimky z represivních cel. Například Jižní Korea již oznámila, že obnoví vyjednávání o podmínkách vzájemného obchodu s USA, a podobné kroky zvažuje i Japonsko. V zákulisí diplomaté vyjadřují obavy, že výhrůžky cla se stávají standardním nástrojem americké zahraniční politiky. To oslabuje důvěru v multilaterální obchodní systém a vytváří prostředí, kde vládne nejistota namísto předvídatelnosti. Obchodní napětí se může dále přenést do strategických oblastí, jako jsou technologie, energetika nebo obrana. Některé státy začínají posilovat vazby mimo USA, například skrze rozvoj alternativních dodavatelských řetězců nebo bližší ekonomickou spolupráci s Čínou a Indií. Zatímco Trumpova administrativa prezentuje svůj přístup jako způsob, jak hájit americké zájmy, kritici varují, že krátkodobé politické zisky mohou být vyváženy dlouhodobými ztrátami v oblasti mezinárodního vlivu a důvěryhodnosti USA jako obchodního partnera.