Předsedkyně Evropské komise usiluje o méně podrobnou „dohodu v zásadě“ Obchodní dohoda EU a USA před červencem nevznikne, shodují se Brusel a Washington Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že úplná obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy je do 9. července „nemožná“. Z důvodu složitosti jednání a časového tlaku se obě strany nyní snaží dosáhnout alespoň rámcové dohody, která by předešla zavedení vysokých amerických cel, jimiž pohrozil bývalý prezident Donald Trump. Hrozba 50% cel na evropské zboží by mohla citelně zasáhnout obchodní vztahy obou velmocí. Podle von der Leyenové je mezi EU a USA ročně realizován obchod za zhruba 1,5 bilionu eur, což z něj činí největší obchodní vztah na světě. „Je to obrovský úkol a není možné jej kompletně uzavřít za 90 dní,“ vysvětlila šéfka Komise s tím, že realistickým cílem je „principiální dohoda“, která stanoví základní rámec další spolupráce. Tento přístup má předejít nejhorším dopadům, než bude možné dokončit podrobnější vyjednávání. EU nabízí ústupky, Trump tlačí na čas Jednání v uplynulých třech měsících měla odvrátit hrozbu nových amerických cel, která by se měla spustit právě 9. července. Spojené státy přitom již uzavřely obdobné rámcové dohody s dalšími zeměmi – Vietnam souhlasil s 20% cly a Spojené království s 10%, přičemž získalo kvótu na export 100 000 vozidel ročně a výjimky pro klíčové položky, jako jsou letecké komponenty. Evropská unie se zatím snaží zabránit nejtvrdším celním opatřením tím, že navrhuje paušální 10% clo a zároveň usiluje o snížení odvětvových cel – konkrétně o 50 % na ocel a o 25 % na vozidla a jejich díly. Kromě toho je EU připravena navýšit dovoz amerického zboží, aby snížila svůj obchodní přebytek, čímž chce vyjít vstříc požadavkům americké strany a udržet přístup na americký trh pro své firmy. Politický tlak z evropských metropolí sílí Rostoucí napětí ohledně obchodní dohody má odezvu i v evropských hlavních městech. Německý kancléř Friedrich Merz, který čelí sílícímu tlaku automobilového průmyslu, minulý týden veřejně apeloval na rychlé uzavření dohody. Zdůraznil přitom, že nejde o detailní dohodu jako takovou, ale o rychlé a praktické řešení, které ochrání klíčová odvětví evropského hospodářství – včetně chemického, farmaceutického, strojírenského, hliníkového, ocelářského a samozřejmě automobilového průmyslu. „Potřebujeme výsledek teď. Lepší rychlý a jednoduchý než dlouhý a komplikovaný,“ prohlásil Merz, jehož výzvu sdílejí i další evropští lídři, kteří chtějí ochránit pracovní místa a export. Současné americké clo se vztahuje na zboží v objemu asi 380 miliard eur, což představuje 70 % celkového vzájemného obchodu mezi EU a USA. Hrozí další rozšíření cel Podle amerických představitelů by mohla zvýšená cla postihnout i další odvětví, včetně mědi, dřeva, leteckých dílů, léčiv, polovodičových čipů a kritických nerostů. Pokud by se tento scénář naplnil, dotklo by se to téměř veškerého obchodního styku mezi USA a EU. Vyjednávání vede za Evropskou komisi eurokomisař Maroš Šefčovič, který se dnes setkal s americkým ministrem financí Scottem Bessentem, ministrem obchodu Howardem Lutnickem a obchodním zástupcem Jamiesonem Greerem. Lutnick naznačil, že země, které do 9. července neuzavřou dohodu, budou automaticky zařazeny do režimu vysokých „vzájemných“ cel, což je forma tlaku, již Trump a jeho tým používají jako vyjednávací nástroj. Spojené státy tak zjevně cílí na rychlé bilaterální dohody s jednotlivými zeměmi nebo bloky, namísto multilateralismu, který byl dříve běžnější. Zda se EU podaří vyjednat rámcovou dohodu včas, zůstává nejisté. Čas se krátí, a i když v sázce není kompletní obchodní dohoda, potenciální cla by mohla destabilizovat evropské průmyslové vývozy, poškodit růst a vyvolat další obchodní napětí. Brusel proto tlačí na kompromis, který ochrání hlavní zájmy Unie, aniž by se musel vzdát svých zásad.