Příběh jejího úspěchu je stejně tak fascinující., jako její skonání záhadné.

5. srpna roku 1962 zemřela Marilyn Monroe – americká herečka, zpěvačka a ikona Hollywoodu. Její smrt byla označena za pravděpodobnou sebevraždu a dodnes zůstává jednou z největších záhad Hollywoodu. Ten se Marilyn ostatně povedlo změnit jednou provždy – proto se dnes podíváme právě na její pozoruhodný příběh.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

• 1964 – Válka ve Vietnamu: Americká armáda v reakci na incident v Tonkinském zálivu provedla operaci Pierce Arrow, při které provedla 64 leteckých útoků na severovietnamské přístavy.
• 1973 – Z kosmodromu Bajkonur odstartovala sovětská sonda Mars 6.
• 1995 – Během operace Oluja („Bouře“) dobyla chorvatská armáda Knin, hlavní město separatistické republiky Srbská Krajina.
• 2010 – V Chile bylo při důlním neštěstí 33 horníků uvězněno pod povrchem na 70 dní.
• 2016 – V Riu de Janeiru byly zahájeny XXXI. Letní olympijské hry.

A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1914 – V Clevelandu ve státě Ohio (USA) byl instalován první elektrický semafor. Tato inovace znamenala revoluci v řízení dopravy.
• 1957 – Na americké radiové stanici ABC debutoval populární televizní taneční pořad American Bandstand, který představoval nejnovější rock and rollové hity a tančící teenagery. Pořad měl významný vliv na hudbu a kulturu mládeže.
• 1963 – Spojené státy, Velká Británie a Sovětský svaz podepsaly smlouvu o omezeném zákazu jaderných zkoušek, která měla nejen politické a ekologické důsledky, ale ovlivnila také vývoj různých průmyslových odvětví.
• 1981 – Americký prezident Ronald Reagan propustil více než 11 000 leteckých dispečerů, kteří stávkovali, a označil jejich akci za nezákonnou. Tento krok měl významné důsledky pro pracovněprávní vztahy ve Spojených státech.

Marilyn Monroe – původním jménem Norma Jeane Mortensonová – se narodila 1. června 1926 v Los Angeles. Byla to legendární americká herečka, která se v 50. letech 20. století stala významným sexsymbolem, hrála v řadě komerčně úspěšných filmů a dodnes je považována za ikonu popkultury.

Norma Jeane Mortensonová později přijala jméno své matky, Bakerová. Její matka byla často zavřená v ústavu pro choromyslné a Norma Jeane byla vychovávána dvanácti po sobě jdoucími pěstouny a nějaký čas i v sirotčinci. V roce 1942 se provdala za kolegu z letecké továrny, ale brzy po druhé světové válce se rozvedli. Stala se oblíbenou fotografickou modelkou a v roce 1946 podepsala krátkodobou smlouvu se společností Twentieth Century-Fox a jako své krycí jméno přijala Marilyn Monroe. Po několika krátkých vystoupeních ve filmech studií Fox a Columbia byla opět bez práce a vrátila se k modelingu pro fotografy. Její nahá fotografie v kalendáři jí přinesla roli ve filmu Scudda-Hoo! Scudda-Hay! (1948), po němž následovaly další menší role.

V roce 1950 si Monroe zahrála malou roli ve filmu Asfaltová džungle, která jí vynesla hromadu dopisů od fanoušků. Vystoupení ve filmu Vše o Evě (All About Eve, 1950) jí vyneslo další smlouvu od společnosti Fox a velké uznání. V řadě dalších filmů, jako byly Let’s Make It Legal (1951), Love Nest (1951), Clash by Night (1952) a Niagara (1953), se díky své studiově podporované image „bohyně lásky“ vypracovala na hvězdu. Díky účinkování ve filmech Gentlemen Prefer Blondes (1953), How to Marry a Millionaire (1953) a There’s No Business Like Show Business (1954) její sláva neustále rostla a šířila se po celém světě a stala se předmětem nebývalého lidového zbožňování. V roce 1954 se provdala za baseballovou hvězdu Joea DiMaggia, což vyvolalo obrovskou publicitu. S koncem jejich manželství o necelý rok později začala být nespokojená se svou kariérou.

Monroe studovala u Lee Strasberga v Actors‘ Studio v New Yorku a ve filmech The Seven Year Itch (1955) a Bus Stop (1956) se začala projevovat jako talentovaná komička. V roce 1956 se provdala za dramatika Arthura Millera a na krátkou dobu se stáhla z filmové tvorby, i když si zahrála s Laurencem Olivierem ve filmu Princ a dívka ze žurnálu (1957). Poprvé se dočkala uznání kritiky jako vážná herečka za film Někdo to rád horké (1959). Její poslední film, drama The Misfits (1961), napsal Miller speciálně pro Monroe, jejich manželství se však během natáčení rozpadlo; v roce 1961 se rozvedli.

V roce 1962 začala Monroe natáčet komedii Something’s Got to Give. Kvůli nemocem však často chyběla na place a v květnu odjela do New Yorku na slavnostní akci, kde slavně zazpívala „Happy Birthday“ prezidentu Johnu F. Kennedymu, s nímž údajně měla poměr. V červnu byla Monroe z filmu propuštěna. Přestože byla později znovu najata, práce na filmu již nebyly obnoveny. Po několika měsících života v ústraní Monroe zemřela ve svém domě v Los Angeles na předávkování prášky na spaní (barbituráty). Její smrt byla označena za „pravděpodobnou sebevraždu“ a toto zjištění bylo podpořeno hereččinou historií užívání drog a předchozími pokusy o sebevraždu. Někteří se však domnívali, že byla zabita poté, co hrozila prozrazením svého vztahu s bratry Kennedyovými – hovořilo se také o jejím poměru s americkým generálním prokurátorem Robertem F. Kennedym – nebo že měla informace spojující oba muže s organizovaným zločinem. Přestože pro tato tvrzení neexistoval dostatek důkazů, konspirační teorie přetrvávaly.

Během prvních uvedení vydělalo 23 filmů Monroeové celkem více než 200 milionů dolarů a její sláva překonala slávu všech ostatních bavičů její doby. Její raná image hloupé a svůdné blondýnky ustoupila v pozdějších letech tragické postavě citlivé a nejisté ženy, která nedokázala uniknout tlaku Hollywoodu. Její zranitelnost a smyslnost v kombinaci se zbytečnou smrtí ji nakonec vynesly do pozice americké kulturní ikony.