Průzkum mezi 2 500 zaměstnanci a IT manažery z celého světa odhalil, že více než polovina pracovníků věří, že AI může v budoucnu fyzické kanceláře zcela nahradit. Změna je tedy mnohem zásadnější, než se dříve předpokládalo – nejde už jen o to, co děláme, ale také kde a jak pracujeme a na koho se obracíme pro podporu.Modely práce na dálku a hybridní režimy, které se výrazně prosadily během pandemie, se ukázaly jako dlouhodobě životaschopné. Dnes jsou často preferovanou možností a právě AI zajišťuje infrastrukturu, díky níž mohou efektivně fungovat. Od inteligentních schůzek a IT podpory až po generativní asistenty či automatizační nástroje – technologie poskytuje zaměstnancům to, co tradiční kancelář mnohdy nedokáže.Podle dat ze studie uvádí 71 % pracovníků, že jim AI zlepšuje rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, a 66 % tvrdí, že jim umožňuje pracovat odkudkoli bez ztráty produktivity. Navíc 61 % respondentů by dalo přednost investicím do AI před klasickými kancelářskými benefity, jako jsou odpočinkové místnosti, občerstvení či modernizace prostor. To jasně ukazuje, že zaměstnanci dnes nechtějí jen flexibilitu v docházce, ale i digitální podporu, která jim reálně zjednodušuje práci.AI v roli manažeraJeště důležitější než efektivita je skutečnost, že AI začíná přebírat některé funkce manažerů či mentorů. Mladší generace, zejména generace Z, využívá nástroje jako ChatGPT k řešení mezilidských situací v práci i mimo ni. Studenti například vyhledávají rady, jak napsat správně formulovaný e-mail profesorovi nebo manažerovi, protože si nejsou jisti vhodným tónem. Jiní využívají AI k orientaci v kariérních možnostech nebo k řešení složitých pracovních situací.Pro mnoho mladých lidí představuje AI neutrální prostor – nehodnotí, nepřerušuje a neodsuzuje. Poskytuje jistotu tam, kde chybí zkušenost či vedení. Jeden student dokonce uvedl, že o ChatGPT mluví v rodě „oni“, protože je to pro něj neutrálnější a méně soudící. Tento posun ukazuje, že AI dnes nabízí víc než jen technické odpovědi – poskytuje prostředí, kde se lidé mohou cítit bezpečně a respektovaně.Chcete využít této příležitosti?Mezigenerační fenoménAčkoli generace Z je často spojována s technologiemi, nejde o výlučně mladistvý trend. Studie ukazuje, že 90 % baby boomerů pracujících na dálku a 84 % mileniálů vnímá AI jako nástroj, který jim zvýšil produktivitu. Stejný názor má i více než 70 % pracovníků z generace X. AI se tedy stává základem napříč věkovými skupinami, což potvrzuje, že nejde o dočasný výstřelek, ale o strukturální změnu pracovního prostředí.Flexibilita se stává novým standardem a fyzická kancelář ustupuje do pozadí. Lidé více oceňují možnost přizpůsobit si pracovní rytmus a mít k dispozici technologie, které jim umožní pracovat efektivněji odkudkoli. AI tak získává roli nového pilíře pracovního modelu, který propojuje zaměstnance napříč generacemi i obory.Rozpor mezi zaměstnanci a vedenímStudie ale zároveň ukazuje znepokojivý rozpor. Zatímco 91 % vedoucích IT pracovníků věří, že jejich společnosti efektivně využívají AI pro podporu hybridních a vzdálených týmů, souhlasí s tím jen 53 % zaměstnanců. Tento rozdíl není pouze otázkou technologie – jde především o kulturní problém. Pokud vedení považuje AI za hotovou věc, ale zaměstnanci ji vnímají jako nedostatečnou, narušuje to důvěru a vytváří bariéru pro plné využití jejího potenciálu.AI už dnes pomáhá zaměstnancům cítit se kompetentní, podporovaní a propojeni. To jsou role, které byly dříve doménou manažerů, mentorů či kolegů. Neznamená to nutně, že budoucnost bude chladná a neosobní. Znamená to ale, že musíme nově definovat, co vlastně znamená práce, když kancelář ztrácí svůj výsadní status a „manažerem“ se stává algoritmus.Nová definice práceKlíčová otázka zní: jsme připraveni na to, že se zaměstnanci budou obracet spíše na AI než na své týmy? Pokud studenti spoléhají na chatboty při nácviku komunikace, protože nevěří, že jim tyto dovednosti poskytne škola či pracoviště, pak jde o zásadní společenskou změnu.Pokud tento posun nezachytíme a nebudeme s ním pracovat, může AI změnit nejen způsob, jakým vykonáváme pracovní úkoly, ale i to, na koho se spoléháme, jak se učíme a jak vnímáme pojem „dobrá práce“.