Klíčové body

Asijské akcie posílily po odkladu zvýšení cel na čínské zboží o 90 dní
Japonský index Nikkei 225 dosáhl historického maxima díky silným ziskům automobilového sektoru
Investoři sledují americká inflační data, která mohou ovlivnit rozhodnutí Fedu o sazbách
Cena zlata klesla po ujištění prezidenta Trumpa, že na tento kov nebudou uvalena cla

Tento krok uklidnil investory, kteří se obávali další eskalace obchodní války mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Odklad poskytuje více času pro dosažení dohody a umožňuje oběma stranám vyjednávat bez okamžité hrozby vyšších cel, které by mohly negativně ovlivnit obchodní toky i globální ekonomiku.

Japonský index Nikkei 225 vyskočil o 2,6 % na 42 942,14 bodu a překonal svůj dosavadní historický rekord. Silnou podporu mu poskytly akcie velkých průmyslových a automobilových společností. Akcie společnosti Toyota Motor Corp. přidaly 3,3 % a obdobné zisky zaznamenaly i další významné podniky z automobilového sektoru, který je obzvlášť citlivý na obchodní vztahy mezi USA a Čínou.

Situace na ostatních asijských trzích byla smíšená. Hongkongský index Hang Seng oslabil o téměř 0,2 % na 24 865,07 bodu, což odráží přetrvávající nejistotu kolem čínské ekonomiky a tamního realitního sektoru. Naproti tomu šanghajský index Shanghai Composite posílil o 0,3 % na 3 658,62 bodu, což investoři přičítají nadějím na stabilizaci domácí poptávky a uvolněnější měnovou politiku v Číně.

Trump v pondělí podepsal výkonný příkaz, kterým fakticky pozastavil možnost okamžitého střetu mezi USA a Čínou na poli celní politiky. Bez tohoto rozhodnutí by od 1. září vzrostla cla na čínský dovoz z již tak vysokých 30 %. Peking reagoval podobně a také prodloužil svou „pauzu“ v zavádění odvetných opatření, což trh vnímal jako pozitivní signál.

Podle Stephena Innese ze společnosti SPI Asset Management nejde o projev dobré vůle, ale o strategický krok, který má zachovat prostor pro uzavření zásadních obchodních dohod. Odklad sice přináší naději na urovnání sporu, ale zároveň prodlužuje období nejistoty, které trápí zejména exportně orientované společnosti.

Další asijské trhy se pohybovaly spíše opatrně. Australský index S&P/ASX 200 vzrostl jen o nepatrných 0,1 % na 8 852,80 bodu a jihokorejský Kospi přidal 0,6 % na 3 227,10 bodu.

Ve Spojených státech se pondělní obchodování neslo v mírně negativním duchu. Index S&P 500 oslabil o 0,3 % na 6 373,45 bodu po předchozím přiblížení k historickému maximu. Dow Jones Industrial Average klesl o 0,5 % na 43 975,09 bodu a technologický Nasdaq ztratil 0,3 % na 21 385,40 bodu. Investoři se soustředí na úterní zveřejnění údajů o červencové inflaci v USA.

Chcete využít této příležitosti?

Očekává se, že spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 2,8 %, což by bylo mírně více než červnových 2,7 %. I když je inflace výrazně nižší než před třemi lety, kdy přesahovala 9 %, nadále zůstává nad dvouprocentním cílem Fedu. Ekonomové upozorňují, že Trumpova cla by mohla inflační tlaky ještě zvýšit, což vyvolává obavy z možného scénáře stagflace – kombinace stagnující ekonomiky a vysoké inflace.

Federální rezervní systém je v obtížné situaci, protože nemá nástroj, který by řešil oba problémy současně. Členka Rady guvernérů Fedu Michelle Bowmanová prohlásila, že hlavním problémem je trh práce, a proto podporuje snížení úrokových sazeb třikrát v letošním roce. Prezident Trump také tlačí na Fed, aby sazby snížil s cílem podpořit hospodářský růst.

Guvernér Fedu Jerome Powell je ale opatrnější. Chce vyčkat na další data o dopadech cel na inflaci, než podnikne konkrétní kroky. Úterní údaje o indexu spotřebitelských cen mohou být v tomto ohledu klíčové.

Na komoditních trzích reagovalo zlato mírným poklesem poté, co Trump oznámil, že na tento kov cla neuvalí. Ještě v pátek přitom způsobilo zmatek rozhodnutí americké celní a pohraniční správy, že na některé zlaté slitky ze Švýcarska budou cla platit. To vedlo k rozdílům v cenách zlata obchodovaného v New Yorku a Londýně. Cena zlata s dodáním v prosinci klesla o 2,5 % na 3 404,70 USD za unci, v úterý ráno pak ještě o 0,1 % na 3 399,70 USD.

Cena americké lehké ropy WTI vzrostla o 17 centů na 64,13 USD za barel a evropská ropa Brent přidala 21 centů na 66,84 USD za barel. Na devizovém trhu americký dolar mírně posílil vůči japonskému jenu z 148,15 na 148,44 jenů. Euro mírně vzrostlo z 1,1618 na 1,1621 USD.

Asijské akciové trhy v úterý zaznamenaly většinou růst poté, co prezident Donald Trump oznámil odklad plánovaného zvýšení cel na čínské zboží o dalších 90 dní. Tento krok uklidnil investory, kteří se obávali další eskalace obchodní války mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Odklad poskytuje více času pro dosažení dohody a umožňuje oběma stranám vyjednávat bez okamžité hrozby vyšších cel, které by mohly negativně ovlivnit obchodní toky i globální ekonomiku. Japonský index Nikkei 225 vyskočil o 2,6 % na 42 942,14 bodu a překonal svůj dosavadní historický rekord. Silnou podporu mu poskytly akcie velkých průmyslových a automobilových společností. Akcie společnosti Toyota Motor Corp. přidaly 3,3 % a obdobné zisky zaznamenaly i další významné podniky z automobilového sektoru, který je obzvlášť citlivý na obchodní vztahy mezi USA a Čínou. Situace na ostatních asijských trzích byla smíšená. Hongkongský index Hang Seng oslabil o téměř 0,2 % na 24 865,07 bodu, což odráží přetrvávající nejistotu kolem čínské ekonomiky a tamního realitního sektoru. Naproti tomu šanghajský index Shanghai Composite posílil o 0,3 % na 3 658,62 bodu, což investoři přičítají nadějím na stabilizaci domácí poptávky a uvolněnější měnovou politiku v Číně. Zdroj: Bloomberg Trump v pondělí podepsal výkonný příkaz, kterým fakticky pozastavil možnost okamžitého střetu mezi USA a Čínou na poli celní politiky. Bez tohoto rozhodnutí by od 1. září vzrostla cla na čínský dovoz z již tak vysokých 30 %. Peking reagoval podobně a také prodloužil svou „pauzu“ v zavádění odvetných opatření, což trh vnímal jako pozitivní signál. Podle Stephena Innese ze společnosti SPI Asset Management nejde o projev dobré vůle, ale o strategický krok, který má zachovat prostor pro uzavření zásadních obchodních dohod. Odklad sice přináší naději na urovnání sporu, ale zároveň prodlužuje období nejistoty, které trápí zejména exportně orientované společnosti. Další asijské trhy se pohybovaly spíše opatrně. Australský index S&P/ASX 200 vzrostl jen o nepatrných 0,1 % na 8 852,80 bodu a jihokorejský Kospi přidal 0,6 % na 3 227,10 bodu. Ve Spojených státech se pondělní obchodování neslo v mírně negativním duchu. Index S&P 500 oslabil o 0,3 % na 6 373,45 bodu po předchozím přiblížení k historickému maximu. Dow Jones Industrial Average klesl o 0,5 % na 43 975,09 bodu a technologický Nasdaq ztratil 0,3 % na 21 385,40 bodu. Investoři se soustředí na úterní zveřejnění údajů o červencové inflaci v USA. Očekává se, že spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 2,8 %, což by bylo mírně více než červnových 2,7 %. I když je inflace výrazně nižší než před třemi lety, kdy přesahovala 9 %, nadále zůstává nad dvouprocentním cílem Fedu. Ekonomové upozorňují, že Trumpova cla by mohla inflační tlaky ještě zvýšit, což vyvolává obavy z možného scénáře stagflace – kombinace stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Federální rezervní systém je v obtížné situaci, protože nemá nástroj, který by řešil oba problémy současně. Členka Rady guvernérů Fedu Michelle Bowmanová prohlásila, že hlavním problémem je trh práce, a proto podporuje snížení úrokových sazeb třikrát v letošním roce. Prezident Trump také tlačí na Fed, aby sazby snížil s cílem podpořit hospodářský růst. Guvernér Fedu Jerome Powell je ale opatrnější. Chce vyčkat na další data o dopadech cel na inflaci, než podnikne konkrétní kroky. Úterní údaje o indexu spotřebitelských cen mohou být v tomto ohledu klíčové. Zdroj: Getty Images Na komoditních trzích reagovalo zlato mírným poklesem poté, co Trump oznámil, že na tento kov cla neuvalí. Ještě v pátek přitom způsobilo zmatek rozhodnutí americké celní a pohraniční správy, že na některé zlaté slitky ze Švýcarska budou cla platit. To vedlo k rozdílům v cenách zlata obchodovaného v New Yorku a Londýně. Cena zlata s dodáním v prosinci klesla o 2,5 % na 3 404,70 USD za unci, v úterý ráno pak ještě o 0,1 % na 3 399,70 USD. Cena americké lehké ropy WTI vzrostla o 17 centů na 64,13 USD za barel a evropská ropa Brent přidala 21 centů na 66,84 USD za barel. Na devizovém trhu americký dolar mírně posílil vůči japonskému jenu z 148,15 na 148,44 jenů. Euro mírně vzrostlo z 1,1618 na 1,1621 USD.