Na konci července ponechala Bank of Japan jednodenní repo sazbu beze změny na úrovni 0,5 %, ačkoli trh ještě před tiskovou konferencí spekuloval o možném dalším zvýšení sazeb. K těmto úvahám přispělo i rozhodnutí banky zvýšit inflační prognózy pro všechny tři roky výhledu a zmírnit jazyk týkající se nejistot v globálním obchodě. Přesto guvernér Kazuo Ueda během následné tiskové konference ochladil očekávání jakéhokoli brzkého kroku, čímž signalizoval nadále zdrženlivý postoj centrální banky. Ueda ve svém vystoupení zdůraznil, že aktuálně nevidí naléhavou potřebu rychlého zvyšování sazeb. Podle něj sice došlo k určitému pokroku v oblasti inflace i mezinárodního obchodu, ale „mlha nad obchodem se stále nerozplynula“. Tato slova zazněla v souvislosti s novou obchodní dohodou mezi Japonskem a USA, která má snížit cla na japonský vývoz, včetně automobilů. I přes holubičí tón guvernéra zůstává fakta nepopiratelná: BOJ revidovala mediánový odhad inflace pro současný fiskální rok z 2,2 % na 2,7 %, přičemž i výhledy pro roky 2026 a 2027 byly upraveny směrem nahoru. Tato čísla odrážejí trvalý růst cen, zejména u potravin, a přibližují centrální banku k jejímu inflačnímu cíli. Japonský jen po Uedově projevu oslabil a vrátil se z ranních zisků do mírného poklesu vůči americkému dolaru. Reakce trhu ukázala, že investoři byli zklamáni neochotou BOJ vymezit konkrétní časový rámec pro další zvýšení sazeb. Hlavní důvody zdrženlivosti: cla a politická nestabilita Jedním z klíčových faktorů, který podle Uedy brání okamžitému rozhodnutí, je nejistota ohledně dopadů amerických cel. BOJ chce mít více konkrétních údajů o tom, jak se tyto bariéry promítnou do vývoje japonské ekonomiky – především z pohledu exportu, ziskovosti podniků a vývoje mezd. Odborníci jako Tetsuya Inoue z Nomura Research Institute upozorňují, že Uedovy výroky sice mohly znít holubičím dojmem, ale zároveň představují výzvu k opatrné normalizaci měnové politiky. Někteří analytici očekávají další zvýšení sazeb ještě v průběhu roku – například v říjnu nebo prosinci. Značným faktorem ovlivňujícím rozhodování centrální banky je také vnitropolitická situace. BOJ nechce vyvolat vlny v době, kdy se japonská vláda potýká s důsledky volebního neúspěchu premiéra Šigeru Ishiby, jehož koalice utrpěla výraznou porážku v horní komoře parlamentu. Vzhledem k tomu, že premiér čelí výzvám k rezignaci, se Ueda pravděpodobně rozhodl nezatěžovat trh dalším zvýšením sazeb v tomto křehkém okamžiku. Vývoj na trzích a výhled do konce roku Rozhodnutí BOJ přišlo pouhé hodiny po zasedání Federálního rezervního systému USA, který ponechal základní úrokové sazby beze změny. Předseda Fedu Jerome Powell rovněž zmírnil očekávání trhu ohledně možného snížení sazeb v září. Vliv americké politiky na japonskou měnovou strategii tak zůstává nezanedbatelný, obzvláště v prostředí rostoucích výnosů na globálních dluhopisových trzích. Z pohledu investorů i domácností bude klíčové, jak se BOJ postaví k dalšímu kroku. Pokud by došlo k dalšímu zvýšení sazeb, mohly by náklady na půjčky v Japonsku vystoupat na nejvyšší úroveň za posledních 30 let, což by mělo dopad na spotřebu, investice i úvěrovou aktivitu v celé ekonomice. Podle Harumi Taguchi z S&P Global Market Intelligence je pravděpodobné, že pokud se ekonomický růst příliš neodchýlí od současných prognóz a dopady cel zůstanou zvládnutelné, BOJ přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb ještě do konce roku – konkrétně v prosinci. Její výhled tak odráží opatrný, ale systematický přístup, který se snaží vyhnout šokům a současně posunout japonskou měnovou politiku blíže ke standardizaci. BOJ balancuje mezi opatrností a očekáváním trhu Celkové vyznění rozhodnutí a následného projevu guvernéra Uedy lze shrnout jako snahu najít rovnováhu mezi tržními očekáváními a hospodářskou realitou. Bank of Japan sice zlepšila svůj výhled inflace, ale zároveň si uvědomuje, že příliš agresivní zvyšování sazeb by mohlo oslabit křehké oživení japonské ekonomiky i důvěru veřejnosti ve stabilitu. Zároveň je patrné, že centrální banka sleduje vývoj globální situace – zejména dopady americké měnové a obchodní politiky – a nebude spěchat s kroky, které by mohly narušit křehkou rovnováhu. Otázkou zůstává, zda bude mít BOJ včas dostatek údajů k tomu, aby ještě letos k dalšímu zvýšení sazeb skutečně přistoupila. Pokud ano, bude to znamenat důležitý obrat ve více než desetiletí trvající éře extrémně uvolněné měnové politiky.