Odborníci varují, že zrušení omezení by Pekingu poskytlo konkurenční výhodu v oblasti umělé inteligence. Politické pozadí sporu o čipy HBM Čína v rámci probíhajících obchodních jednání s USA usiluje o uvolnění vývozních omezení na čipy s vysokou šířkou pásma (HBM), které jsou klíčovou součástí pokročilých čipů pro umělou inteligenci. Podle informací z jednání před summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga byla tato otázka vznesena čínským týmem vedeným vicepremiérem He Lifengem. Jednání se odehrávají v kontextu snahy obou zemí dosáhnout dohody do 12. srpna a zabránit opětovnému zavedení vysokých cel. Trumpova administrativa přitom zvažuje prodloužení příměří o dalších 90 dní. Americká omezení na vývoz HBM byla zavedena v roce 2024 administrativou prezidenta Joea Bidena, aby zabránila čínským výrobcům, včetně Huawei a Semiconductor Manufacturing International Corporation (SMIC), ve vývoji pokročilých AI čipů. Čína tato opatření považuje za překážku svého technologického rozvoje a dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s politikou Washingtonu v oblasti exportních kontrol. Význam HBM pro čínský technologický sektor Odborníci upozorňují, že HBM představují přibližně polovinu hodnoty moderních AI čipů a jejich dostupnost je pro čínský průmysl strategická. Gregory Allen z think-tanku CSIS upozornil, že uvolnění restrikcí by znamenalo faktickou podporu Huawei při výrobě konkurenceschopných čipů, čímž by se oslabila pozice amerických výrobců, jako je například Nvidia (NVDA). Bidenova administrativa považuje tato omezení za „největší bariéru“ pro schopnost Číny masově vyrábět AI čipy a jejich zrušení by podle ní otevřelo cestu k produkci milionů jednotek ročně. Další překážkou pro čínské výrobce je fakt, že HBM jsou nezbytné pro balení logických komponent AI čipů. Podle amerických zdrojů čínská společnost SophGo získala tyto komponenty z TSMC (TSMC) v rozporu s americkými zákony, přičemž právě absence HBM brzdí jejich efektivní využití. Rostoucí obavy ve Washingtonu Ve Washingtonu sílí obavy, že Donald Trump by mohl uvolnit exportní kontroly, aby dosáhl politického úspěchu na summitu se Si Ťin-pchingem. Nedávné kroky, jako zrušení zákazu prodeje čipu H20 společnosti Nvidia navrženého pro čínský trh, posilují tyto spekulace. Ministerstvo obchodu navíc dostalo pokyn zmrazit nové exportní restrikce vůči Číně. Současně se zvyšuje tlak na americké firmy, zejména na Nvidii, kvůli obavám, že herní grafické karty, které nepodléhají kontrolám vývozu, mohou být zneužívány k trénování AI modelů. Podle zpráv FT se ve druhém čtvrtletí do Číny nelegálně dostaly pokročilé AI čipy Nvidia v hodnotě jedné miliardy dolarů. Reakce firem a politických představitelů John Moolenaar, předseda výboru pro Čínu v americké Sněmovně reprezentantů, vyzval Nvidii a úřad pro průmysl a bezpečnost (BIS), aby zpřísnily dohled a vymáhání předpisů. Upozornil na otevřené využívání herních čipů, jako jsou modely 4090D a 5090D, pro účely AI, přestože jsou určeny pro spotřebitele. Nvidia odmítá, že by její produkty pro herní trh vyžadovaly licenci, a zdůrazňuje, že jejich masová „kanibalizace“ pro datová centra není technicky ani ekonomicky efektivní. Celá situace tak ilustruje složitou rovnováhu mezi obchodní diplomacií, národní bezpečností a globální soutěží v oblasti umělé inteligence. Zda se USA rozhodnou ustoupit čínskému tlaku na HBM, bude mít zásadní dopady nejen na geopolitické vztahy, ale i na dynamiku trhu s pokročilými technologiemi. Dalším klíčovým faktorem, který může ovlivnit výsledek jednání, je tempo technologického rozvoje v oblasti umělé inteligence. Pokud by Čína získala přístup k pokročilejším HBM, mohla by výrazně urychlit vývoj vlastních AI řešení a snížit svou závislost na zahraničních dodavatelích. To by změnilo rovnováhu sil na globálním trhu. Na druhé straně americká strana musí vyvažovat ekonomické zájmy svých technologických firem s potřebou chránit národní bezpečnost. Uvolnění exportních omezení sice může přinést krátkodobé obchodní výhody, ale zároveň může posílit dlouhodobého strategického soupeře. V této souvislosti budou hrát roli i postoje amerických spojenců v Asii a Evropě. Pokud by se Washington rozhodl ustoupit Pekingu, může to vyvolat obavy, že podobný přístup bude aplikován i v jiných oblastech citlivých technologií. To by mohlo ovlivnit důvěru v transatlantické a indo-pacifické bezpečnostní partnerství. Nakonec zůstává otázkou, zda budou obě strany ochotny najít kompromis, který umožní pokračování obchodních vztahů, aniž by došlo k ohrožení technologické převahy USA. Rozhodnutí o HBM tak může být symbolickým testem, jak se v budoucnu budou vyvíjet vztahy dvou největších světových ekonomik.