Tento krok je součástí širší obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která má vést k retroaktivnímu snížení amerických cel na dovoz automobilů z EU. Komise o tom informovala v oficiálním prohlášení.Dohoda mezi EU a USANavržené opatření je prvním krokem k realizaci rámcové dohody, která byla formálně podepsána minulý týden a navazuje na předběžnou ústní dohodu z července mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dohoda stanovuje strop 15 % pro většinu cel na dovozy z EU do USA, včetně klíčových sektorů, jako jsou automobily, léčiva, polovodiče či dřevo.Součástí dohody je také závazek USA snížit cla na automobily vyrobené v Evropské unii ze současných 27,5 % na 15 %. Toto opatření začne platit zpětně od 1. srpna, tedy od prvního dne měsíce, kdy Evropská unie předloží příslušný legislativní návrh. Tento krok má zásadní význam pro evropský automobilový průmysl, který dlouhodobě čelí tlaku vysokých amerických cel.Legislativní kroky a další opatřeníEvropská komise ve čtvrtek představila dva návrhy. První se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží, druhý pak navrhuje prodloužení bezcelního režimu při obchodování s humry. Oba návrhy nyní musí projít schvalovacím procesem v Evropském parlamentu a Radě EU, kde zasedají zástupci členských států. Teprve poté se stanou závaznými součástmi obchodního rámce mezi oběma stranami.Podle Evropské komise mají tato opatření přispět k obnovení stability a předvídatelnosti v obchodních a investičních vztazích mezi EU a USA. Z jejich realizace by měli těžit zaměstnanci i podniky na obou stranách Atlantiku, a to jak díky nižším nákladům na obchod, tak i větší jistotě pro budoucí investice.Význam pro evropské firmy a pracovníkyNávrh Komise přichází v době, kdy se světová ekonomika potýká s rostoucími obchodními napětími a nejistotou spojenou s protekcionistickými kroky. Evropské podniky působící v odvětvích s vysokou exportní orientací, především automobilky, farmaceutické firmy a výrobci polovodičů, by mohly z dohody těžit už v krátkodobém horizontu. Retroaktivní snížení cel jim přinese nejen úsporu nákladů, ale i lepší konkurenční pozici na americkém trhu.Pokud návrhy projdou legislativním procesem, půjde o jeden z nejvýznamnějších posunů v obchodních vztazích mezi EU a USA za poslední roky. Zrušení cel totiž může přinést i pozitivní psychologický efekt na trhy – investoři budou vnímat větší stabilitu transatlantických vztahů, což se může projevit například v růstu hodnoty akcií firem z automobilového či technologického sektoru. Z pohledu firem samotných jde o jasný signál, že transatlantická spolupráce má opět pevnější základ.Chcete využít této příležitosti?Dalším benefitem je posílení exportní konkurenceschopnosti evropských podniků. Pokud budou cla nižší, mohou evropské společnosti nabídnout atraktivnější ceny pro americké zákazníky. To může vést k vyššímu odbytu a následně i k rozšiřování výroby a zaměstnanosti v členských státech EU. Vzhledem k velikosti amerického trhu má tento faktor zásadní význam zejména pro automobilky, které jsou na exportu do USA silně závislé.Na druhé straně nelze opomenout ani obavy některých odvětví, která se obávají zvýšené konkurence z USA. Zrušení cel na americké průmyslové výrobky by mohlo přinést větší tlak například na evropské producenty strojů či chemických látek. V rámci EU tak lze očekávat další debaty o tom, jak tato opatření vyvážit a zda bude nutná dodatečná podpora citlivých odvětví.Celkově se však dá říci, že navržená dohoda představuje krok směrem k otevřenějším obchodním vztahům. Pokud bude úspěšně implementována, může posílit nejen vzájemný obchod, ale i politické vazby mezi oběma stranami. V době, kdy globální obchod čelí celé řadě výzev, je podobný signál spolupráce důležitým prvkem pro udržení stability a předvídatelnosti v mezinárodním prostředí.Pokud návrhy projdou legislativním procesem, půjde o jeden z nejvýznamnějších posunů v obchodních vztazích mezi EU a USA za poslední roky. Zrušení cel totiž může přinést i pozitivní psychologický efekt na trhy – investoři budou vnímat větší stabilitu transatlantických vztahů, což se může projevit například v růstu hodnoty akcií firem z automobilového či technologického sektoru. Z pohledu firem samotných jde o jasný signál, že transatlantická spolupráce má opět pevnější základ.Dalším benefitem je posílení exportní konkurenceschopnosti evropských podniků. Pokud budou cla nižší, mohou evropské společnosti nabídnout atraktivnější ceny pro americké zákazníky. To může vést k vyššímu odbytu a následně i k rozšiřování výroby a zaměstnanosti v členských státech EU. Vzhledem k velikosti amerického trhu má tento faktor zásadní význam zejména pro automobilky, které jsou na exportu do USA silně závislé.Na druhé straně nelze opomenout ani obavy některých odvětví, která se obávají zvýšené konkurence z USA. Zrušení cel na americké průmyslové výrobky by mohlo přinést větší tlak například na evropské producenty strojů či chemických látek. V rámci EU tak lze očekávat další debaty o tom, jak tato opatření vyvážit a zda bude nutná dodatečná podpora citlivých odvětví.Celkově se však dá říci, že navržená dohoda představuje krok směrem k otevřenějším obchodním vztahům. Pokud bude úspěšně implementována, může posílit nejen vzájemný obchod, ale i politické vazby mezi oběma stranami. V době, kdy globální obchod čelí celé řadě výzev, je podobný signál spolupráce důležitým prvkem pro udržení stability a předvídatelnosti v mezinárodním prostředí.