Latinský pojem de minimis, který se v celním prostředí používá téměř celé století, umožňoval dovoz malých zásilek bez nutnosti proclení a bez celních poplatků. Tento mechanismus byl v USA zaveden již v roce 1938 a měl zabránit zbytečným nákladům na výběr nízkých částek – jednoduše řečeno, úřady nechtěly „utrácet dolar za výběr 50 centů“. Po většinu 20. století byla hranice nastavena velmi nízko – například v 90. letech jen na 200 dolarů. Zásadní změna přišla až v roce 2016 za prezidenta Baracka Obamy, kdy se limit zvýšil na 800 dolarů, což byla oproti jiným regionům mimořádně vysoká částka. Pro srovnání: v Kanadě je hranice 150 CAD pro zásilky z USA a Mexika, v EU 150 EUR a v Číně pouze 7 USD. Tato štědrá úroveň znamenala, že až do roku 2024 proudily do USA denně miliony malých balíčků, především z Číny a Hongkongu. Právě na této výjimce vyrostly platformy jako Shein nebo Temu, které zaplavily americký trh levným textilem, obuví, elektronikou a domácími potřebami. V květnu 2025 však prezident Donald Trump ukončil de minimis pro Čínu a Hongkong a 29. srpna výjimka skončila i pro zbytek světa. Přímý dopad na spotřebitele a e-shopy Konec výjimky neznamená zákaz dovozu malých zásilek, ale jejich proclení a uvalení cel. V praxi to znamená zdražení, delší dodací lhůty a více administrativy. Prodejci se musejí rozhodnout, zda cla přenesou na zákazníky, nebo je alespoň částečně absorbují. Změny byly patrné okamžitě. Shein podle dat Bloombergu zvýšil průměrné ceny sledovaných produktů o více než 20 % už před zavedením cel. Podobně korejský řetězec kosmetiky Olive Young začal účtovat americkým zákazníkům 15% příplatek. Podle analýzy National Bureau of Economic Research nesou opatření tíživěji nízkopříjmové domácnosti. Téměř tři čtvrtiny zásilek směřujících do nejchudších oblastí USA spadaly pod de minimis, zatímco u nejbohatších regionů to bylo jen 52 %. Zrušení výjimky proto může zvýšit náklady zejména těm spotřebitelům, kteří se orientují na levnější zboží. Narušení logistiky a dodavatelských řetězců Krátce před srpnovým termínem přistoupily poštovní služby a kurýři ve více než dvaceti zemích k pozastavení zásilek do USA. Důvodem byla nejistota, jak bude probíhat výběr cel a předávání údajů americkým celním orgánům. Deutsche Post a DHL Parcel Germany například uvedly, že není jasné, jaké nové dokumenty budou potřeba ani kdo bude clo technicky vybírat. V praxi to znamená, že malé zásilky nyní musejí obsahovat kompletní celní prohlášení – včetně přesného popisu obsahu, jeho hodnoty a země původu. To vše zpomaluje tok zboží a zvyšuje náklady. Očekává se, že letecká přeprava, dosud preferovaná díky rychlosti, se stane pro levné zboží příliš drahou. Část dodávek se proto bude přesouvat na námořní dopravu, která může trvat i tři týdny. Takové zpoždění snižuje atraktivitu služeb typu Shein či Temu, jejichž klíčovou konkurenční výhodou byla právě rychlost dodávky a extrémně nízké ceny. Kdo ztrácí a kdo může těžit Nejvíce jsou postiženy právě čínské e-shopy, které stavěly svůj růst na modelu levných zásilek přímo spotřebitelům. Shein během pandemie lákal na blůzky za 2 dolary či košile za 10 dolarů, Temu zase propagoval motto „Nakupujte jako miliardář“. Tyto strategie se opíraly o de minimis, který výrazně snižoval celkové náklady. Po zrušení výjimky zaznamenaly obě firmy prudký pokles tržeb. Podle dat Bloomberg Second Measure se prodeje Sheinu v USA na konci června meziročně propadly až o 23 %. Temu utrpěl ještě větší ztráty, když jeho týdenní tržby klesly o více než třetinu a v srpnu se stále nevrátily na loňskou úroveň. Dopady se však netýkají jen čínských gigantů. Zasaženi jsou i menší mezinárodní prodejci využívající platformy eBay (EBAY) nebo Etsy, stejně jako tzv. dropshippeři. Ti budou nyní nuceni hledat alternativní modely distribuce, nebo se orientovat na jiné trhy. Podle některých odhadů mohou být zasaženy i stovky tisíc pracovních míst v zemích, odkud levné zboží proudí. Část produkce se navíc může přesměrovat do jiných regionů, což vyvolává obavy, že podobné kroky budou muset přijmout i Evropa či Velká Británie, aby ochránily své domácí výrobce. Zrušení výjimky de minimis je jedním z nejvýraznějších zásahů do globálního elektronického obchodování za poslední roky. Pro americké spotřebitele znamená kombinaci vyšších cen a delších dodacích lhůt, pro čínské a další zahraniční prodejce pak zásadní změnu obchodního modelu. Je otázkou, zda opatření skutečně posílí domácí průmysl a omezí dovoz levného zboží, nebo zda povede jen k dalším přesunům toků zboží na globální úrovni. Jisté je pouze to, že éra, kdy miliony balíčků proudily do USA prakticky bez kontroly, definitivně skončila.