Pokud odpovíte „Thomas Edison“, nebudete sami – ale pravda je složitější. Žárovky existovaly již před jeho narozením a Edisonův patent vycházel z předchozích verzí. Jeho přínos spočíval především v tom, že dokázal učinit žárovku praktickou a cenově dostupnou. Ani tento úspěch však nebyl výsledkem práce jednotlivce. Edison měl tým spolupracovníků, známých jako „Muckers“, kteří zásadně přispěli k vývoji. Přesto si historii spojujeme s jediným jménem – a zapomínáme na skupinu, bez níž by k průlomu vůbec nedošlo.Tento příklad ilustruje obecnější tendenci: rádi vyprávíme příběhy o osamělých géniích. V populárních knihách, filmech i v médiích jsou inovace přičítány jednotlivcům – ať už jde o vědce, generály nebo generální ředitele. Realita je ale jiná. Výzkumy ukazují, že hlavními tvůrci inovací jsou týmy, nikoli jednotlivci. Nové nápady málokdy vznikají hotové v mysli jednoho člověka – ke svému rozvoji potřebují spolupráci, testování a vzájemné doplňování znalostí.Trvalý úspěch ve vědě, podnikání nebo ve vládě proto nevychází z geniality jednotlivce, ale z dobře fungujícího a promyšleně sestaveného týmu.Iluze individuálního úspěchuPsychologové tento jev označují jako fundamentální atribuční chybu – máme sklon vysvětlovat výsledky schopnostmi jednotlivců, nikoli kontextem. Pokud selže produkt, hledáme vinu u generálního ředitele. Pokud startup uspěje, přičítáme zásluhy jeho zakladateli. Jen zřídka se ptáme na týmy, které za tím stály.Zajímavým důkazem je výzkum, v němž byli členové týmů požádáni, aby odhadli svůj vlastní podíl na úspěchu skupiny. Součet výsledků? Neuvěřitelných 235 % – výrazně více než skutečných 100 %. Každý má tedy tendenci přeceňovat svůj vlastní přínos, zatímco roli týmu podceňujeme.Tento individualistický pohled má důsledky i v praxi. Firmy často najímají hvězdné jednotlivce v naději, že přinesou zásadní průlom. Jenže složité problémy, kterým dnešní svět čelí, vyžadují kombinaci mnoha znalostí a dovedností. Žádný jednotlivec nedokáže obsáhnout vše – a právě proto musí být vytvořeny podmínky, aby každý mohl přinést část své expertízy a společně ji rozvinout. Chcete využít této příležitosti?Jak fungují opravdu silné týmyZ výzkumů vyplývá, že vysoce výkonné týmy nejsou výsledkem náhody nebo charismatu jejich lídrů. Jsou vědomě navrženy. Existuje několik zásad, které odlišují dobré týmy od průměrných.První je složení. Nejlepší týmy nejsou velké, ale menší – typicky tři až sedm členů – a zahrnují rozmanitou kombinaci dovedností a zkušeností. Naopak nahodilé sestavování týmů, které vychází jen z dostupnosti lidí nebo z interní politiky, vede k horším výsledkům.Druhým prvkem jsou cíle. Aby tým mohl táhnout za jeden provaz, musí mít jasné, měřitelné a živé cíle. Historie NASA to ukazuje jasně: inovace vzrostly poté, co prezident John F. Kennedy nahradil vágní cíl „zkoumat sluneční soustavu“ konkrétním zadáním „dostat člověka na Měsíc do konce desetiletí“.Třetím klíčem je návrh úkolů. Dobře nastavené úkoly vyžadují různé dovednosti, dávají členům autonomie v provedení a umožňují sledovat postup k cíli. Kreativní práce tak není mechanickým procesem, ale výzvou, která umožňuje zkoumat nové přístupy. Jako příklad lze uvést designérskou firmu IDEO, která při redesignu nákupního košíku poskytla týmu volnost hledat řešení, jež lépe odpovídalo potřebám uživatelů.Čtvrtým prvkem jsou normy. V mnoha organizacích vládne kultura pasivity, kde se lidé bojí navrhovat nové nápady. Nejinovativnější týmy však aktivně bojují proti konformitě – lídři povzbuzují členy, aby sdíleli myšlenky, zkoušeli nové přístupy a učili se jeden od druhého. IDEO dokonce vyvěšuje na stěny kanceláří pravidla typu „odkládejte soudy“ nebo „podporujte divoké nápady“.Skutečná výhoda týmové práceDnešní doba oslavuje nápady – od TED Talks až po prezentace startupů. Ale nápady samy o sobě nestačí. Velký nápad může zaniknout v prostředí špatně fungujícího týmu, zatímco dobrý tým dokáže i průměrný nápad přetvořit v úspěch. Rozdíl nespočívá v tom, že by členové byli nutně chytřejší, ale v tom, že jejich struktura podporuje společné myšlení, sdílení a rozvoj.Historie ukazuje, že zásadní inovace nejsou dílem osamělých géniů. I slavní podnikatelé, jako byl Steve Jobs, by bez svých spolupracovníků a spoluzakladatelů nedokázali vybudovat společnosti světového významu. Za každým příběhem o vizionáři stojí tým, který jeho myšlenky rozvinul a uvedl do praxe.Příště, když budete mít tendenci připsat zásluhy jedinému jménu, zkuste se zamyslet, kdo stál v pozadí. Spolupracovníci, editoři, odpůrci – všichni ti, kteří nápad vylepšili, otestovali nebo jej pomohli uvést v život.Dobré nápady jsou základem, ale bez dobrých týmů se neprosadí. Ve skutečnosti jsou to právě dobře navržené týmy, které představují největší konkurenční výhodu dnešní doby. A proto platí jednoduchá pravda: silné týmy vždy porazí i ty nejlepší nápady, pokud jim chybí správné prostředí pro růst.