Debata o tom, zda se akciový trh nachází v bublině, se stala jedním z nejčastějších témat roku 2025. Přestože trh od začátku roku vzrostl, není z pohledu ukazatelů ocenění nadhodnocen více než na začátku ledna. To znamená, že trh je sice drahý, ale jeho ocenění se od začátku roku nezhoršilo. Od ledna do konce srpna přidal index S&P 500 (SPX) přibližně 9,9 %. Zároveň však zisky na akcii (EPS) v posledních dvanácti měsících vzrostly o 10,4 %. Tento rozdíl ukazuje, že veškerý letošní růst trhu je podpořen růstem firemních zisků. Poměr ceny a zisku (P/E), který je běžně sledovaným měřítkem nadhodnocení, se tak dokonce mírně snížil. Pokud tedy bublinu definujeme jako stav, kdy se trh stále více vzdaluje od zisků, pak jsme na tom dnes podobně jako na začátku roku. Přesto se zdá, že počet analytiků, kteří označují trh za nafouknutý, stále roste. Dokládá to i vyšší mediální pozornost a častější komentáře varující před možným prasknutím. Psychologické faktory a vnímání trhu Tento rozpor mezi realitou a tím, jak se o trhu hovoří, má jasně psychologický rozměr. Podle dat se během posledních osmi měsíců téměř zdvojnásobila frekvence vyhledávání slova „bubble“ na Googlu. Lidé tedy mnohem častěji než dříve pátrají po tom, zda se trh nachází v přehřátém stavu. Je důležité si uvědomit, že předpovědi bublin jsou často subjektivní a volně korelované s objektivními ukazateli. Existují období, kdy jsou investoři i analytici citlivější na možnost bubliny a více o ní hovoří, přestože ukazatele ocenění se nezhoršují. To ukazuje, že označení „bublina“ má někdy více společného s náladou než s realitou čísel. Ironií je, že podle kontrariánského pohledu velký nárůst varování před bublinou může paradoxně snižovat pravděpodobnost, že skutečně praskne. Pokud totiž investoři o riziku otevřeně mluví a počítají s ním, bývá trh méně zranitelný vůči náhlému kolapsu. Největší nebezpečí přichází obvykle tehdy, když jsou valuace vysoko, ale nikdo o nich nepochybuje. Stav ukazatelů ocenění Tím ale nelze říci, že by byl trh levný. Řada historicky prověřených ukazatelů ocenění naznačuje, že trh je i nadále extrémně nadhodnocený. Ve srovnání s dlouhodobou historií jsou valuace akcií na úrovních, které se blíží rekordům. Různé metriky – od cyklicky očištěného P/E přes poměr tržní kapitalizace k HDP až po dividendové výnosy – ukazují, že očekávané budoucí výnosy mohou být v příštích letech omezené. To je realita, kterou investoři musí brát vážně. Rozdíl oproti skutečným bublinám z minulosti je však v tom, že dnes se o tomto riziku otevřeně diskutuje a je pevně zakotveno v očekáváních trhu. To je klíčové – největší riziko prasknutí bubliny přichází tehdy, když si investoři riziko neuvědomují. Dnešní prostředí je jiné: trh je sice drahý, ale investoři to vědí a aktivně o tom mluví. To samo o sobě mění psychologickou dynamiku. Jak k tomu přistupovat Pro investory je tedy podstatné oddělit realitu od emocí. Data jasně ukazují, že letošní růst trhu je podpořen zisky firem, nikoli pouhou euforií. Z tohoto pohledu není správné hovořit o klasické bublině, kde se ceny odtrhují od fundamentů a vytvářejí klamný obraz stability. Na druhé straně vysoké valuace znamenají, že budoucí výnosy z akcií mohou být slabší, než by investoři rádi viděli. To je fakt, se kterým je třeba počítat. Trh není v kritickém bodě, ale prostor pro další růst bez podpory zisků je omezený a stále více podmíněný stabilním makroekonomickým prostředím. Klíčovým doporučením tak není panika ani bezhlavé nákupy, ale spíše disciplinovanost a dlouhodobý přístup. Investoři by měli sledovat firemní zisky, vývoj P/E a další fundamentální ukazatele. Pokud budou zisky dál růst, současné valuace se mohou postupně stát méně náročnými. Pokud by však zisky stagnovaly nebo klesaly, prostor pro korekci by se rychle zvětšil a trh by se mohl ocitnout pod zvýšeným tlakem.