Intel (INTC) jedná s administrativou Donalda Trumpa o možném kapitálovém vstupu americké vlády
Projekt továrny v Ohiu zůstává sporný kvůli nejasné poptávce
Analytici varují před politicky motivovanou dohodou bez jasného obchodního plánu
Jejich cena vzrostla o 23,6 %, což je nejlepší týdenní výkon od ledna 2000.
Investoři reagovali na zprávy, že firma jedná s administrativou prezidenta Donalda Trumpa o možné investici ze strany americké vlády. Podle informací agentury Bloomberg by šlo o kapitálový vstup státu do Intelu(INTC), což by společnosti poskytlo dodatečné finanční zdroje právě v době, kdy se snaží posílit výrobu vlastních čipů i čipů navržených třetími stranami.
Z politického hlediska má tato myšlenka logiku. Intel je totiž posledním významným americkým výrobcem špičkových polovodičů, který si produkci drží doma, zatímco konkurenti outsourcují výrobu do zahraničí – zejména k Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSM). Prezident Trump dlouhodobě prosazuje návrat strategické výroby do USA a generální ředitel Intelu Lip-Bu Tan tento cíl podporuje. Obě strany tak mají shodný zájem na udržení a rozvoji domácí kapacity pro výrobu čipů.
Zdroj: Shutterstock
Finance versus technologie
Jak ale upozorňuje analytik Bernstein Stacy Rasgon, finanční pomoc může řešit jen část problémů. Intel v posledních letech zaostává technologicky. Výrobní procesy čelí zpožděním a nízkému zájmu zákazníků: 7nm technologie stárne, poptávka po 4nm (Meteor Lake) je minimální, 3nm (Granite Rapids) neobnovilo podíl na trhu serverů, 20A bylo zrušeno a 18A naráží na zpoždění produktů i chladný přístup výrobců. Nadcházející 14A tak zůstává nejistým projektem, a to i v případě, že by byl podpořen státními prostředky.
Rasgon proto varuje, že bez jasného technologického plánu by mohla být vládní investice „ekvivalentem spálení desítek miliard dolarů“. V této oblasti americká vláda přímo pomoci nemůže – jedinou hypotetickou možností by bylo získat podporu od TSMC, což je politicky i komerčně komplikované.
Přesto by státní kapitál měl smysl pro udržení výroby a překlenutí období ztrát. Intel by mohl peníze použít na provoz a modernizaci továren během několika let, které budou pravděpodobně potřeba k získání větší zákaznické základny. Další možností podpory je motivace amerických firem k využívání služeb Intelu – ať už formou pobídek, regulací nebo úprav celní politiky.
Jedním z bodů jednání může být i dlouho odkládaný projekt výrobního centra v Ohiu. Rasgon připomíná, že Intel projekt pozdržel, protože má momentálně dostatečné výrobní kapacity a chybí dostatek zakázek od třetích stran. Pokud by vláda trvala na dokončení, mohla by projekt financovat, ale návratnost by byla nejistá – zejména pokud by naplnění kapacit trvalo roky. Vládní investoři by možná byli ochotni tyto důsledky akceptovat, ale soukromý trh je hodnotí kritičtěji.
Podle analytika by nucené spuštění projektu bez adekvátní poptávky mohlo mít negativní dopad na ekonomiku celého podniku. Továrny jsou kapitálově náročné a jejich využití pod optimální úrovní znamená dlouhodobý tlak na marže.
Skeptické hlasy mezi analytiky
Optimismus trhu kontrastuje s opatrností některých odborníků. Rasgon zůstává u hodnocení „tržní výkon“ a jeho tým se do akcií aktivně nezapojuje. Ještě skeptičtější je Jay Goldberg ze Seaport Research Partners, který doporučuje akcie k prodeji. Upozorňuje, že klíčovým problémem není jen financování, ale nedostatek zákazníků pro foundry business Intelu.
Goldberg se ptá, zda se vláda zaváže k nákupu pokročilých polovodičů od Intelu a v jakém rozsahu. Podle něj samotná poptávka vlády pravděpodobně nestačí k naplnění výrobních kapacit, a proto bude záležet na konkrétních podmínkách případné dohody. Pokud by šlo o projekt motivovaný primárně politicky, bez jasného technologického a obchodního plánu, nemuselo by to vést k obnově pozice Intelu jako významného výrobce pokročilých procesních uzlů.
Goldberg shrnuje, že při vyjednávání existuje mnoho cest, jak se původní cíl – posílení technologické konkurenceschopnosti – může vytratit. To je riziko, které by investoři měli brát v úvahu i přes současnou euforii na trhu.
Závěr: Intel se nachází v bodě, kdy může vládní podpora významně ovlivnit jeho budoucnost. Finanční injekce a politická podpora by mohly posílit jeho pozici strategického výrobce v USA, ale samy o sobě nevyřeší technologické zpoždění ani otázku poptávky. Historicky silný týden na burze odráží spíše očekávání než jistotu – a další vývoj bude záviset na tom, zda se podaří spojit kapitál s jasným technologickým plánem a dlouhodobě udržitelným obchodním modelem.
Zdroj: Shutterstock
Jejich cena vzrostla o 23,6 %, což je nejlepší týdenní výkon od ledna 2000.Investoři reagovali na zprávy, že firma jedná s administrativou prezidenta Donalda Trumpa o možné investici ze strany americké vlády. Podle informací agentury Bloomberg by šlo o kapitálový vstup státu do Intelu , což by společnosti poskytlo dodatečné finanční zdroje právě v době, kdy se snaží posílit výrobu vlastních čipů i čipů navržených třetími stranami.Z politického hlediska má tato myšlenka logiku. Intel je totiž posledním významným americkým výrobcem špičkových polovodičů, který si produkci drží doma, zatímco konkurenti outsourcují výrobu do zahraničí – zejména k Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. . Prezident Trump dlouhodobě prosazuje návrat strategické výroby do USA a generální ředitel Intelu Lip-Bu Tan tento cíl podporuje. Obě strany tak mají shodný zájem na udržení a rozvoji domácí kapacity pro výrobu čipů.Finance versus technologieJak ale upozorňuje analytik Bernstein Stacy Rasgon, finanční pomoc může řešit jen část problémů. Intel v posledních letech zaostává technologicky. Výrobní procesy čelí zpožděním a nízkému zájmu zákazníků: 7nm technologie stárne, poptávka po 4nm je minimální, 3nm neobnovilo podíl na trhu serverů, 20A bylo zrušeno a 18A naráží na zpoždění produktů i chladný přístup výrobců. Nadcházející 14A tak zůstává nejistým projektem, a to i v případě, že by byl podpořen státními prostředky.Rasgon proto varuje, že bez jasného technologického plánu by mohla být vládní investice „ekvivalentem spálení desítek miliard dolarů“. V této oblasti americká vláda přímo pomoci nemůže – jedinou hypotetickou možností by bylo získat podporu od TSMC, což je politicky i komerčně komplikované.Přesto by státní kapitál měl smysl pro udržení výroby a překlenutí období ztrát. Intel by mohl peníze použít na provoz a modernizaci továren během několika let, které budou pravděpodobně potřeba k získání větší zákaznické základny. Další možností podpory je motivace amerických firem k využívání služeb Intelu – ať už formou pobídek, regulací nebo úprav celní politiky. Chcete využít této příležitosti?Otazníky kolem továrny v OhiuJedním z bodů jednání může být i dlouho odkládaný projekt výrobního centra v Ohiu. Rasgon připomíná, že Intel projekt pozdržel, protože má momentálně dostatečné výrobní kapacity a chybí dostatek zakázek od třetích stran. Pokud by vláda trvala na dokončení, mohla by projekt financovat, ale návratnost by byla nejistá – zejména pokud by naplnění kapacit trvalo roky. Vládní investoři by možná byli ochotni tyto důsledky akceptovat, ale soukromý trh je hodnotí kritičtěji.Podle analytika by nucené spuštění projektu bez adekvátní poptávky mohlo mít negativní dopad na ekonomiku celého podniku. Továrny jsou kapitálově náročné a jejich využití pod optimální úrovní znamená dlouhodobý tlak na marže. Skeptické hlasy mezi analytikyOptimismus trhu kontrastuje s opatrností některých odborníků. Rasgon zůstává u hodnocení „tržní výkon“ a jeho tým se do akcií aktivně nezapojuje. Ještě skeptičtější je Jay Goldberg ze Seaport Research Partners, který doporučuje akcie k prodeji. Upozorňuje, že klíčovým problémem není jen financování, ale nedostatek zákazníků pro foundry business Intelu.Goldberg se ptá, zda se vláda zaváže k nákupu pokročilých polovodičů od Intelu a v jakém rozsahu. Podle něj samotná poptávka vlády pravděpodobně nestačí k naplnění výrobních kapacit, a proto bude záležet na konkrétních podmínkách případné dohody. Pokud by šlo o projekt motivovaný primárně politicky, bez jasného technologického a obchodního plánu, nemuselo by to vést k obnově pozice Intelu jako významného výrobce pokročilých procesních uzlů.Goldberg shrnuje, že při vyjednávání existuje mnoho cest, jak se původní cíl – posílení technologické konkurenceschopnosti – může vytratit. To je riziko, které by investoři měli brát v úvahu i přes současnou euforii na trhu.Závěr: Intel se nachází v bodě, kdy může vládní podpora významně ovlivnit jeho budoucnost. Finanční injekce a politická podpora by mohly posílit jeho pozici strategického výrobce v USA, ale samy o sobě nevyřeší technologické zpoždění ani otázku poptávky. Historicky silný týden na burze odráží spíše očekávání než jistotu – a další vývoj bude záviset na tom, zda se podaří spojit kapitál s jasným technologickým plánem a dlouhodobě udržitelným obchodním modelem.