Hospodaření českých obcí a krajů skončilo za první polovinu letošního roku s přebytkem ve výši 64,6 miliardy korun, což v meziročním srovnání představuje pokles o zhruba 18 miliard. Přesto jde o druhý nejvyšší pololetní přebytek od vzniku Česka, jak informovala Česká televize. Zároveň zaznamenaly samosprávy rekordní zůstatky na bankovních účtech, které v červnu činily celkem 590 miliard korun. Tento údaj ilustruje schopnost obcí a krajů generovat a uchovávat finanční rezervy, i když jejich investiční využití zůstává zatím omezené. <!-- DIP popup--> Příjmy rostou, ale výdaje zatím ještě ne Za prvních šest měsíců roku dosáhly příjmy samospráv celkem 470,1 miliardy korun, zatímco výdaje činily 405,5 miliardy. Výsledný přebytek tedy činil téměř 65 miliard, ovšem podle České televize je tento výsledek částečně zkreslený. Klíčovou roli v něm hrají peníze od státu určené na platy ve školství, které kraje a hlavní město Praha dosud nerozdělily příslušným školským zařízením. Pokud by tyto částky byly z přebytku odečteny, činil by reálný fiskální výsledek přibližně 30 miliard korun. Rozdělení přebytku mezi jednotlivé části samosprávy ukazuje, že kraje hospodařily s přebytkem přibližně 35 miliard, zatímco obce včetně Prahy zaznamenaly přebytek ve výši 29 miliard. Po odečtení výsledku hlavního města Praha by zbyl obcím přebytek pouhých 11 miliard korun, což poukazuje na rozdílné podmínky hospodaření mezi jednotlivými částmi samosprávy. Úspory rostou, ale investice váznou Výrazné navýšení zůstatků na účtech samospráv je patrné při pohledu na dlouhodobý vývoj. Oproti roku 2013 jsou zůstatky více než čtyřnásobné, což podle Ministerstva financí signalizuje potenciál pro větší veřejné investice, které zůstává dosud nevyužitý. Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková však tento vývoj vysvětluje tím, že projektová příprava vyžaduje čas a v současnosti vrcholí. V souladu s tradičním čtyřletým investičním cyklem lze tedy očekávat, že se větší část těchto úspor využije právě v příštím roce, kdy má investiční aktivita obcí a krajů výrazně narůst. Je zřejmé, že samosprávy nyní disponují výraznou finanční rezervou, která by mohla v příštím období posloužit jako motor pro regionální rozvoj a veřejné investice. Tento přechod od spoření k investování ale závisí na schopnosti jednotlivých měst, obcí a krajů připravit a realizovat konkrétní projekty, často s využitím dotačních titulů či ve spolupráci se soukromým sektorem. Přebytek zůstává silný i v delším horizontu Za celý předchozí rok hospodařily obce, kraje a dobrovolné svazky obcí s přebytkem 52,1 miliardy korun, což představuje pokles o téměř 28 % oproti rekordnímu výsledku z roku 2023. I přesto se jednalo o třetí nejvyšší roční přebytek v historii samostatné České republiky. Loňský výsledek byl ovlivněn mimořádnými událostmi, zejména povodněmi a výdaji spojenými s pomocí uprchlíkům z Ukrajiny. Většinu těchto výdajů ale stát samosprávám kompenzoval prostřednictvím rozpočtových transferů, což pomohlo udržet pozitivní výsledek hospodaření. Navzdory snížení přebytku lze celkové hospodaření hodnotit jako stabilní a zdravé. Obce a kraje prokázaly schopnost nejen zvládat provozní výdaje, ale i udržet významnou rezervu pro budoucí období. Vzhledem k očekávanému růstu investiční aktivity v příštích letech je možné, že se tyto finanční prostředky stanou důležitým zdrojem pro podporu lokální ekonomiky a zlepšování veřejné infrastruktury. V následujících měsících se bude pozornost upírat na to, jak obce a kraje využijí své finanční rezervy v praxi. Dlouhodobá kritika směrem k nevyužívanému investičnímu potenciálu může nabýt na síle, pokud se navzdory přebytkům neobjeví odpovídající nárůst investic do infrastruktury, bydlení či veřejných služeb. Právě tato oblast je často citlivá na zpoždění, a proto bude důležité sledovat konkrétní projekty, které jednotlivé samosprávy připravují nebo již realizují. Klíčové bude také načasování investic, neboť růst nákladů a výkyvy ve stavebnictví mohou prodražovat některé zakázky. Výhodou však zůstává silná rozpočtová pozice většiny měst a obcí, které si mohou dovolit pružně reagovat. Pokud se podaří efektivně rozjet investiční vlnu v příštím roce, mohly by veřejné prostředky pomoci rozhýbat i soukromý sektor, a tím podpořit širší hospodářské oživení. Zároveň je třeba mít na paměti, že fiskální kondice samospráv není rovnoměrná. Zatímco velká města, zejména Praha, mají výrazné přebytky, menší obce často zápasí s udržením základních služeb a rozpočtovou vyrovnaností. Budoucí diskuse by se proto mohla více zaměřit i na regionální rozdíly a možnosti přerozdělení prostředků nebo podpory menších obcí při čerpání dotací. Nakonec zůstává otázkou, jak se samosprávy vyrovnají s výzvami, jako je digitalizace, stárnutí populace nebo změna klimatu. Právě v těchto oblastech se mohou nadbytečné rezervy proměnit v klíčové investice, které budou mít dlouhodobý přínos. Míra, s jakou obce a kraje dokážou proaktivně plánovat a realizovat účelné výdaje, rozhodne nejen o ekonomickém dopadu v příštích letech, ale i o důvěře veřejnosti v samosprávu jako takovou.