Švýcarská ekonomika ve druhém čtvrtletí roku 2025 mírně vzrostla o 0,1 %, přestože analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali pokles o 0,1 %. Tento výsledek navazuje na růst 0,8 % v prvním čtvrtletí, kdy se pozitivně projevilo to, že exportéři urychlili dodávky do USA ještě před zavedením nových obchodních bariér. Přestože tempo růstu výrazně zpomalilo, je jeho kladná hodnota důležitá – ukazuje, že ekonomika si dokázala udržet alespoň základní dynamiku těsně před uvalením 39% amerického cla. Tento krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa představuje nejvyšší sazbu uvalenou na vyspělou ekonomiku a je vnímán jako zásadní zátěž pro švýcarské exportéry. Analytici upozorňují, že hospodářství čelí dvojímu tlaku: jednak v podobě vysokých dovozních cel, jednak vlivem silného švýcarského franku, který snižuje cenovou konkurenceschopnost švýcarského zboží na zahraničních trzích. Podle Ipek Ozkardeskaya ze společnosti Swissquote nemusí být současná výše cla konečná. Očekává, že v průběhu dalších měsíců dojde k její revizi, a to zejména v rámci probíhajících jednání mezi Bernem a Washingtonem. Krátkodobě ale zůstává situace pro firmy obtížná – vyšší celní zátěž a silná měna mohou vést k poklesu ziskovosti i objemu exportu. Ozkardeskaya zároveň předpokládá, že se podniky budou častěji obracet na Švýcarskou národní banku (SNBN) s žádostmi o pomoc. V případě zhoršení ekonomického prostředí považuje za realistický scénář i snížení úrokových sazeb pod nulu, což by bylo poprvé od pandemie. Politická jednání a šance na úpravu cel Naději na zlepšení podmínek přinášejí pokračující rozhovory mezi Švýcarskem a Spojenými státy. Ministr financí Scott Bessent uvedl, že USA chtějí do konce října uzavřít dohody se zeměmi, které dosud nemají nastavený obchodní rámec. Podle švýcarských představitelů to dává prostor k dosažení výhodnějších sazeb nebo alespoň k vyjednání výjimek pro klíčová odvětví. Úspěch vyjednávání by mohl zmírnit tlak na exportéry a zlepšit celkový hospodářský výhled. I relativně malé snížení cel by se u strategických produktů mohlo výrazně projevit v exportní bilanci a tvorbě pracovních míst. Struktura růstu: služby vyvažují slabý průmysl Podle Státního sekretariátu pro hospodářské záležitosti (SECO) byla slabá výkonnost průmyslu ve druhém čtvrtletí kompenzována růstem sektoru služeb. Právě služby – zejména finanční a turistický sektor – pomohly zabránit tomu, aby ekonomika přešla do záporného pásma. Předběžná data jsou očištěna o vliv velkých sportovních akcí, které mohou ve Švýcarsku významně zkreslit HDP. V zemi sídlí mnoho globálních sportovních organizací a příjmy z jejich aktivit se promítají do statistik, aniž by odpovídaly skutečné domácí ekonomické produkci. Reakce měnového trhu na zveřejněné údaje byla tlumená. Euro se obchodovalo kolem 0,9409 CHF, což naznačuje, že investoři nevnímají čísla jako výrazné překvapení, ale spíše jako potvrzení předchozích odhadů. Rizika do zbytku roku: farmacie, přesuny výroby a možné zpomalení Výhled na druhou polovinu roku zůstává smíšený. Podle samostatného průzkumu Bloomberg může švýcarská ekonomika v roce 2025 vzrůst o 1,4 %, čímž by předčila eurozónu. Tento scénář však předpokládá, že se podaří snížit cla a že klíčový farmaceutický sektor zůstane mimo jejich dosah. Právě farmacie je ale velkou neznámou. Prezident Trump naznačil, že zvažuje uvalení opatření i na toto odvětví. Případné clo na léčiva by přímo zasáhlo přední výrobce, jako jsou Roche Holding AG a Novartis AG. Podle Han­se Gersbacha z curyšského institutu KOF by kombinace 39% cla a tlaku na ceny léků v USA mohla mít dvojí negativní dopad – prudce omezit zisky firem a zároveň zpomalit růst HDP. Gersbach varuje, že v takovém případě by se riziko recese stalo reálným. Další riziko představuje přesun výroby. Výrobce čokolády Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli AG již zvažuje přesun produkce svých ikonických zlatých velikonočních zajíčků přímo do USA, aby se vyhnul clům. Pokud by k tomu došlo, mohl by tento krok inspirovat i jiné exportéry, kteří se spoléhají na americký trh. Co bude rozhodovat o dalším vývoji Konečný obrázek druhého čtvrtletí přinesou finální údaje 28. srpna. Ty ukážou, zda předběžné odhady potvrdí mírný růst, nebo zda dojde k revizi. Do té doby zůstanou hlavními faktory vývoje jednání s USA, síla franku a reakce firem na nové podmínky. Pro exportéry bude klíčové, zda se podaří ochránit hlavní průmyslové a farmaceutické produkty před nejtvrdšími opatřeními. V opačném případě budou muset více sázet na diverzifikaci trhů, efektivnější výrobu a případně i přesuny části kapacit do zahraničí. Zatím se zdá, že švýcarská ekonomika má schopnost odolávat, ale její výkonnost zůstává citlivá na globální obchodní politiku. Pokud se podaří vyjednat mírnější celní režim a udržet kurz franku v přijatelném pásmu, je scénář růstu kolem 1,4 % reálný. Pokud ne, riziko slabšího roku výrazně poroste.