Asijské akciové trhy zakončily páteční seanci smíšeně, přičemž nejvýrazněji zazářil tokijský index Nikkei 225, který si připsal více než 2% zisk. Pozitivní sentiment na japonském trhu byl výsledkem oznámení, že Spojené státy a Japonsko vyřešily sporné otázky ohledně cel na japonský vývoz. Nová americká cla, která vstoupila v platnost ve čtvrtek, původně neodpovídala dohodnuté 15% sazbě. Japonský hlavní obchodní zástupce ale oznámil, že americká strana uznala chybu a přislíbila nápravu. Tato zpráva okamžitě povzbudila důvěru investorů. Index Nikkei 225 vzrostl o 2,2 % na 41 977,65 bodů, čímž se přiblížil historickým maximům. Největšími tahouny růstu byly tradičně silné japonské automobilky, zejména Toyota Motor Corp., jejíž akcie posílily o 3,9 %, a Honda Motor Co., která přidala 4 %. Tyto společnosti silně spoléhají na export do USA, a jakékoliv zklidnění obchodních bariér je pro ně vítanou úlevou. Na rozdíl od Tokia však většina dalších asijských trhů zakončila den v červených číslech. Hongkongský Hang Seng oslabil o 0,7 % na 24 916,15 bodů. Jihokorejský Kospi ztratil rovněž 0,7 %, zatímco australský index S&P/ASX 200 klesl o 0,2 %. Indický Sensex odevzdal 0,5 %, a pouze čínský Shanghai Composite se dokázal udržet nad nulou s nepatrným růstem o méně než 0,1 %. Mírně rostl i tchajwanský Taiex, který přidal 0,2 %. Zatímco Tokio reagovalo na specifickou pozitivní zprávu, ostatní trhy byly ovlivněny spíše negativním vývojem na amerických burzách. Ve čtvrtek totiž S&P 500 ztratil 0,1 %, Dow Jones klesl o 0,5 %, a pouze Nasdaq Composite dokázal posílit o 0,3 % díky prudkému růstu akcií technologických společností. Největší hvězdou dne byl Apple, jehož akcie vyskočily o 3,2 % poté, co šéf společnosti Tim Cook oznámil plán zvýšit investice do výroby v USA o dalších 100 miliard dolarů během následujících čtyř let. Cook tento plán představil společně s prezidentem Trumpem během návštěvy v Bílém domě. Naopak negativní pozornost si vysloužila společnost Intel, jejíž akcie oslabily o 3,1 %. Důvodem byla výzva prezidenta Trumpa k rezignaci generálního ředitele společnosti, kterého obvinil ze střetu zájmů – ovšem bez předložení jakýchkoliv důkazů. Výrazného růstu se dočkaly akcie výrobců čipů s velkým zastoupením v USA. Trump sice zavedl 100% cla na dovážené polovodiče, ale zároveň oznámil, že firmy investující přímo v USA budou z těchto cel osvobozeny. To pomohlo např. Advanced Micro Devices, které si připsaly 5,7 %, a Nvidia, která vzrostla o 0,8 %. Celkově ale trhy zůstávají nervózní. Kombinace vyšších cel a nejistoty ohledně budoucí politiky vytváří napětí. Jak poznamenal analytik Stephen Innes ze SPI Asset Management, „vstupujeme do období, kdy trhy budou trestat jistotu. To, co v pondělí vypadá jako výhra, může být v pátek porážkou.“ Investoři tak zůstávají obezřetní a sledují každý nový makroekonomický signál. Například poslední zpráva o americkém trhu práce z minulého týdne vyvolala obavy z negativního dopadu cel na ekonomiku. Přesto se trhům částečně daří tyto obavy kompenzovat díky spekulacím o možném snížení úrokových sazeb ze strany Fed, stejně jako díky silným hospodářským výsledkům některých velkých firem. Otázkou zůstává, jak bude centrální banka USA v následujících měsících reagovat. Nižší sazby by mohly pomoci růstu investic a podpořit ekonomiku, ale zároveň hrozí další zvýšení inflace, která je už nyní pod tlakem kvůli celní politice. Na evropské straně k podobnému kroku sáhla Bank of England, která ve čtvrtek snížila hlavní úrokovou sazbu ve snaze rozhýbat stagnující britské hospodářství. Na komoditních trzích se situace rovněž nevyvíjela příznivě. Cena americké lehké ropy WTI klesla o 10 centů na 63,78 dolaru za barel, zatímco Brent odepsal 6 centů na 66,37 dolaru za barel. Kurz amerického dolaru mírně posílil z 147,13 jenů na 147,16 jenů. Euro naopak mírně oslabilo, z 1,1667 USD na 1,1660 USD. Vývoj páteční seance tak ukazuje, že pozitivní zprávy z jedné části světa nemusejí nutně přenést optimismus do celé oblasti. Tokijský optimismus sice přinesl zisk pro japonské akcie, ale širší tržní nervozita přetrvává – zejména kvůli rostoucímu geopolitickému napětí a ochranářské politice Spojených států.