Informaci přinesly Wall Street Journal a CNBC krátce poté, co Trump v Bílém domě znovu zdůraznil, že má s prezidentem Si Ťin‑pch­ingem „velmi dobré“ vztahy, ale neupřesnil, zda je dohoda formálně stvrzena. Pro finanční trhy – zejména S&P 500 – představuje odklad sice jen dočasnou, ale viditelnou úlevu: investoři dostávají další čas na vyhodnocení, zda dvě největší ekonomiky světa posunou jednání směrem k udržitelnému kompromisu, nebo zda se napětí naopak znovu přiostří.Původní lhůta vypršela právě nyní a trhy „lovily“ jakýkoli náznak pokroku. Odklad tak oddaluje scénář, v němž by se celní zátěž skokově navýšila u širokého koše zboží. Z politického hlediska jde o gesto otevřených dveří: čas navíc na technické detaily, bez okamžitého nárůstu cenového tlaku v distribučních řetězcích.Dosavadní cla a možné dopadyLetos USA uvalily na vybrané čínské dovozy 30% clo, přičemž z některých citlivých položek – typicky smartphony a notebooky – existují výjimky. Odklad znamená, že nastavení se prozatím nezpřísní. Čína naopak uvalila 10% clo na americké výrobky. Jelikož Spojené státy každoročně nakupují z Číny zboží v hodnotě miliard dolarů, nejde zdaleka jen o elektroniku. V potenciálně zasaženém koši figurují běžné položky denní spotřeby: obuv, nábytek, hračky a hry. Pokud by k navýšení cel došlo, koncové ceny těchto výrobků by pro americké domácnosti zřejmě vzrostly.Odklad tak pomáhá tlumit okamžitý cenový šok a nechává prostor pro to, aby se firmy i maloobchodní řetězce mohly na případné změny připravit. Současně však nelze přehlédnout, že jde pouze o časově omezené příměří. Pokud jednání znovu zadrhnou, tlak na ceny by se rychle vrátil do hry a promítl by se do spotřebitelských cen s určitým zpožděním přes skladové zásoby a nové objednávky.Zemědělství, sója a obchodní bilanceV závěru lhůty zvýšil Bílý dům tlak na zemědělské nákupy: prezident na Truth Social výslovně zmínil sójové boby a očekávání, že Čína rychle zčtyřnásobí své objednávky. Reakce byla patrná okamžitě – futures na sóju posílily po komentáři o více než 2 %. Vyšší čínská poptávka po agrokomoditách by v případě realizace pomohla snižovat obchodní deficit USA vůči Číně, což je jedno z deklarovaných politických témat administrativy.Je to zároveň připomínka, že obchodní spor není jen otázkou polovodičů a high‑tech, ale celé šíře zboží a služeb v hodnotě zhruba 650 miliard dolarů. Rozhodnutí o clech proto přesahují rámec průmyslu a citelně se dotýkají i venkova a potravinových řetězců. Pokud se odklad promění v dohodu o větších zemědělských nákupech, může to částečně neutralizovat napětí v jiných kapitolách vyjednávání. Chcete využít této příležitosti?Politický kontext a inflační rizikaNa úterý jsou naplánovaná nová data o spotřebitelských cenách v USA. Ekonomové upozorňují, že případné opětovné zvýšení cel by se dříve či později propsalo do inflace – ať už skrze vyšší dovozní náklady, nebo přes zúžené marže, které si firmy vykompenzují cenotvorbou v následujících měsících. Odklad o 90 dní tento tlak krátkodobě mírní, ale nesnižuje jeho potenciál do budoucna. V praxi záleží na tom, zda vyjednavači využijí čas k nalezení konkrétních parametrů, jež by umožnily stabilnější režim obchodních vztahů, nebo zda půjde jen o pauzu před dalším eskalačním kolem, které by mohlo mít výraznější dopad na globální dodavatelské řetězce.Politická rovina zůstává klíčová. Sám Trump naznačil, že osobní setkání s čínskou stranou je možné ještě před koncem roku, pokud se obě strany posunou k dohodě; pokud ne, schůzka se neuskuteční. Výsledek tak bude přímo záviset na tom, zda se podaří sladit priority: od strukturálních témat, jako jsou pravidla a kontrola vývozu, až po objemy nákupů v citlivých komoditách, které jsou zásadní pro politickou i ekonomickou stabilitu obou zemí.