Tyto prostředky půjdou zejména na zdvojování stávajících vedení, výstavbu nových rozvoden a modernizaci tras z minulých desetiletí. Hlavním cílem je připravit českou soustavu na očekávaný růst spotřeby elektřiny, rozvoj obnovitelných zdrojů, postupný nástup elektromobility a útlum výroby z uhlí.V předchozích deseti letech investice činily zhruba 60 miliard korun. Nový plán tak představuje významné navýšení, které reflektuje zásadní změny v celé evropské energetice. ČEPS se ve své koncepci opírá o evropské i národní strategie a zdůrazňuje, že modernizace přenosové sítě je nutná pro zajištění stabilních dodávek v nadcházejících dekádách.<!– DIP popup–>Připravenost na rostoucí spotřebu a přeshraniční propojeníPodle místopředsedy představenstva ČEPS Svatopluka Vnoučka poroste spotřeba elektřiny nejen v domácnostech, ale také v průmyslu a dopravě, kde probíhá proces dekarbonizace. To znamená větší tlak na infrastrukturu i na zajištění dostatečných kapacit. Důležitou roli budou hrát i přeshraniční propojení, protože Česká republika musí být schopna jak elektřinu exportovat, tak i dovážet. Přenosová soustava je dnes již propojena se všemi sousedními státy a ČEPS počítá s tím, že tyto vazby bude dále posilovat.Otázku, jak se zvýšené investice promítnou do regulovaných cen elektřiny, firma nekomentovala. Tyto ceny stanovuje Energetický regulační úřad , který desetiletý plán schvaloval. Úřad už dříve upozornil, že regulovaná složka cen by měla v příštích pěti letech růst přibližně o inflaci, a to právě kvůli potřebě masivních investic do infrastruktury.Klíčové projekty a modernizace sítěČEPS se zaměří především na zdvojování vedení ve stávajících trasách a na výstavbu nových rozvoden s moderními transformátory. Důležitá je i obnova starších vedení, zejména těch ze 70. let, která se blíží své technické životnosti. Bez zásadní modernizace by soustava nebyla schopná zvládnout očekávaný nárůst provozu.K nejvýznamnějším připravovaným projektům patří výstavba transformovny Praha Sever a zdvojení vedení Čechy Střed – Chodov, které má zajistit spolehlivé napájení hlavního města. Na Vysočině pak ČEPS plánuje nové dvojité vedení Kočín – Mírovka a výstavbu transformovny Leskovice, jež mají posílit přenos výkonu z temelínské elektrárny.Součástí investic budou také zařízení na kompenzaci napětí, která pomohou stabilizovat síť v situacích, kdy obnovitelné zdroje dodávají elektřinu nepravidelně. ČEPS zároveň připravuje nové přeshraniční projekty – například vedení mezi Českem a Slovenskem či posílení propojení mezi západními a jižními Čechami. Chcete využít této příležitosti?Bariéry a výzvy rozvojeFirma upozorňuje na hlavní překážku, kterou jsou povolovací procesy. Ty mohou trvat i více než deset let, zatímco samotná stavba vedení zabere většinou jen jeden až dva roky. Takto dlouhé procedury zpomalují modernizaci a prodlužují dobu, než se nové kapacity dostanou do provozu.Dalším rizikem je nestabilita evropské legislativy. Časté změny pravidel komplikují přípravu dlouhodobých projektů, které mají životnost několika dekád. Přesto odborníci upozorňují, že investice jsou nezbytné – spotřeba elektřiny v Česku dosáhla loni asi 58 terawatthodin a prognózy ukazují, že v následujících letech poroste o desítky procent. Na tuto realitu reagují i tuzemští distributoři, kteří rovněž plánují navýšení investic do sítí.💡 Co si z tohoto článku odnést?ČEPS svým desetiletým plánem potvrzuje, že česká přenosová soustava stojí před zásadní proměnou. Vysoké investice mají zajistit nejen modernizaci starších částí sítě, ale i její odolnost vůči rostoucí spotřebě, rozvoji obnovitelných zdrojů a potřebám elektromobility. Současně je však jasné, že úspěch bude záviset na rychlosti povolovacích procesů a stabilitě legislativního prostředí.Rozsah plánovaných investic ČEPS tak ukazuje, že česká elektroenergetika prochází obdobím zásadní transformace. Změny ve spotřebě, v technologickém vývoji i v požadavcích na stabilitu sítě budou vyžadovat nejen moderní infrastrukturu, ale také silnou koordinaci mezi státem, regulačními orgány a soukromým sektorem.Důležitým prvkem je i schopnost české soustavy obstát ve stále propojenější evropské síti. Vzájemné vazby mezi zeměmi přinášejí příležitosti pro obchod s elektřinou, ale zároveň kladou vyšší nároky na spolehlivost přenosových cest. Pokud se má Česká republika podílet na sdílení energie v rámci EU, musí mít síť připravenou na extrémní zatížení a na rychlé změny toků.Rozvoj obnovitelných zdrojů přináší nové technické výzvy. Nepravidelnost výroby z větru či slunce klade důraz na regulační schopnosti sítě a vyžaduje instalaci sofistikovaných technologií, jako jsou právě kompenzační zařízení. Bez těchto nástrojů by rostla hrozba výpadků a omezení dodávek.Plán ČEPS lze tedy vnímat jako nutnou reakci na měnící se prostředí, které formuje evropská energetická politika, klimatické závazky a technologický vývoj. Úspěch bude záviset na rychlém překonání administrativních bariér a na schopnosti dlouhodobě financovat projekty, jejichž návratnost se počítá v dekádách.