Člen představenstva ECB Piero Cipollone při svém vystoupení v Bruselu nastínil časový harmonogram a cíle této iniciativy. Podle jeho slov si ECB stanovila jako hlavní cíl dokončení potřebné legislativy nejpozději do druhého čtvrtletí roku 2026. Tento krok má vytvořit právní rámec, na jehož základě bude možné nový typ měny oficiálně připravit k použití.Cipollone zároveň upozornil, že přijetí zákona není konečná fáze. I po schválení bude nezbytné, aby proběhl dlouhý proces technické přípravy, testování a vyhodnocování dopadů na bankovní sektor i spotřebitele. Proto se předpokládá, že skutečné spuštění digitálního eura může trvat ještě dva a půl až tři roky od přijetí legislativy.Legislativní proces a jeho významLegislativa je klíčovým krokem, který umožní jasně definovat pravidla pro fungování digitální měny. Evropská centrální banka bez ní nemůže zavést jednotný systém, který by měl právní oporu v celé eurozóně. Cílem je, aby digitální euro bylo doplněním hotovosti a tradičních elektronických plateb, nikoli jejich náhradou. Pro evropské zákonodárce jde o náročný proces, protože je potřeba sladit požadavky jednotlivých členských států, centrální banky i komerčního sektoru. Zajištění právní jistoty má zásadní význam pro důvěru veřejnosti i podniků, které budou s novou formou měny pracovat.Schválení do druhého čtvrtletí 2026 je proto realistickým termínem. Umožňuje legislativcům dostatek času na důkladnou debatu a zároveň udržuje projekt v jasně vymezeném časovém rámci, což zvyšuje jeho kredibilitu.Chcete využít této příležitosti?Technická příprava a výzvy pro bankyJak zdůraznil Cipollone, schválením legislativy práce nekončí. Bude nutné vybudovat celou infrastrukturu, která zajistí bezpečné a spolehlivé fungování digitální měny. To zahrnuje jak technické platformy, tak bezpečnostní mechanismy proti zneužití.Banky a finanční instituce se budou muset přizpůsobit novým pravidlům a investovat do technologií, které jim umožní digitální euro obsluhovat. Přechodné období dvou a půl až tří let je proto nezbytné, aby se celý finanční sektor mohl připravit bez narušení stability.Významnou roli bude hrát také testování pilotních projektů, které ověří, zda je možné novou měnu používat v každodenních transakcích bez komplikací. Tento postup umožní identifikovat slabiny systému a odstranit je dříve, než se digitální euro dostane k široké veřejnosti.Dopady na občany a ekonomikuDigitální euro má potenciál změnit způsob, jakým Evropané provádějí platby. Očekává se, že přinese větší pohodlí, rychlost a bezpečnost transakcí. Pro občany by to znamenalo další možnost, jak platit a ukládat své peníze, vedle hotovosti a běžných elektronických forem plateb.Z hlediska ekonomiky může digitální euro posílit jednotný evropský trh. Umožní snadnější přeshraniční platby a sníží náklady spojené s převody. Důležitým cílem je také zvýšení odolnosti evropského platebního systému vůči globálním výkyvům a snížení závislosti na zahraničních poskytovatelích služeb.Pro běžné spotřebitele se však zpočátku mnoho nezmění. I když legislativa vstoupí v platnost v roce 2026, samotné zavedení bude otázkou dalších několika let. Lidé proto musí počítat s tím, že digitální euro se v jejich každodenním životě objeví nejdříve kolem konce desetiletí.Zbrusu nová budoucí role centrální bankyProjekt digitálního eura otevírá otázku, jak se změní role samotné Evropské centrální banky. Kromě tradiční měnové politiky a dohledu nad finančním systémem bude muset ECB zajistit také provoz digitální infrastruktury. To vyžaduje nové kapacity, odborníky a dlouhodobou strategii, která zajistí stabilitu měny i v digitálním prostředí.Vztah k hotovostiCipollone zdůraznil, že digitální euro nemá být náhradou hotovosti. Ta zůstane i nadále v oběhu a bude hrát důležitou roli pro skupiny obyvatel, které digitální technologie nevyužívají. Smyslem projektu je nabídnout občanům a firmám další možnost, jak provádět platby, a zvýšit odolnost platebního systému. Digitální euro tedy bude fungovat jako doplňkový nástroj, nikoli jako revoluční změna ze dne na den.Politická shodaVelkým úkolem bude dosáhnout shody napříč členskými státy Evropské unie. Každá země má jiné priority a jinou úroveň digitalizace finančního sektoru. Harmonizace pravidel proto nebude snadná. Přesto je zřejmé, že projekt digitálního eura má širokou podporu na evropské úrovni, protože je vnímán jako krok k posílení suverenity evropského platebního systému.Časový horizontPokud se podaří legislativu schválit do roku 2026 a následně zvládnout technickou přípravu, je reálné, že digitální euro by se mohlo stát součástí každodenního života Evropanů kolem roku 2029. Tento horizont ukazuje, že jde o dlouhodobý projekt, který vyžaduje trpělivost, důkladné testování a postupné zavádění. ECB tak usiluje o to, aby byl nový systém robustní, bezpečný a důvěryhodný.