Evropské akciové trhy vstoupily do nového týdne s mírným růstem. Investoři se soustředí na sérii zásadních zasedání centrálních bank, která mohou ovlivnit nejen měnovou politiku, ale i další vývoj světových trhů. Největší pozornost směřuje na americký Federální rezervní systém (Fed), který by mohl tento týden přikročit ke snížení úrokových sazeb. V pondělí ráno se index DAX v Německu zvýšil o 0,5 %, francouzský CAC 40 přidal 0,5 % a britský FTSE 100 vzrostl o 0,1 %. Tyto drobné, ale pozitivní pohyby naznačují opatrný optimismus investorů, kteří čekají na výsledky rozhodnutí klíčových centrálních bank. Fed vede sérii centrálních bank Hlavním bodem zájmu je Federální rezervní systém. Nedávná data z USA naznačují oslabování trhu práce a mírnější inflační tlaky. To vytváří prostor pro Fed, aby mohl uvolnit měnovou politiku a snížit základní úrokovou sazbu. Očekává se, že Fed na středečním zasedání provede snížení, což již investoři částečně započítávají do cen aktiv. Naděje na měkčí postoj Fedu vedly k růstu amerických akcií. Hlavní indexy Wall Streetu se minulý týden vyšplhaly na rekordní úrovně. Technologický Nasdaq Composite dokonce v pátek uzavřel na historickém maximu, tažen růstem technologických titulů a očekáváním, že nižší sazby podpoří investice do rychle se rozvíjejících odvětví, včetně umělé inteligence a cloudových technologií. Fed ovšem není jedinou centrální bankou, která tento týden rozhoduje. Bank of England, která od loňska již pětkrát snížila sazby, bude pravděpodobně tentokrát vyčkávat. Britská inflace se v červenci vyšplhala na 3,8 %, což je nejvyšší hodnota v rámci skupiny G7 a téměř dvojnásobek cíle Bank of England. Očekává se proto, že britská centrální banka nechá sazby beze změny, dokud neuvidí jasnější signály ochlazování cenového růstu. Kromě toho tento týden proběhnou zasedání centrálních bank také v Japonsku, Kanadě a Jižní Africe. I když jejich rozhodnutí nemají tak globální dopad jako kroky Fedu či Bank of England, jejich signály přispějí k celkovému obrazu, jak se světová měnová politika posouvá směrem k uvolnění po období přísného zpřísňování. Slabší data z Číny zchladila optimismus Evropské akcie v pondělí nereagovaly pouze na očekávání kolem centrálních bank, ale také na nové údaje z Číny. Druhá největší světová ekonomika vykázala zpomalující tempo růstu. Průmyslová produkce vzrostla v srpnu meziročně jen o 5,2 %, což je nejnižší údaj od loňského srpna a slabší výsledek než červencových 5,7 %. Také maloobchodní tržby, klíčový ukazatel spotřebitelské poptávky, vzrostly jen o 3,4 %. To představuje nejpomalejší tempo od listopadu 2024 a pokles oproti červencovým 3,7 %. Tato čísla vyvolávají obavy, že oživení čínské ekonomiky zůstává křehké, což může mít dopad na globální obchod i poptávku po komoditách. Slabší čínská data přicházejí v době, kdy Peking usiluje o stabilizaci ekonomiky prostřednictvím fiskálních i měnových stimulů. Přesto se investoři obávají, že strukturální problémy, jako je slabý trh s nemovitostmi a geopolitická napětí, budou bránit rychlejšímu oživení. Rheinmetall expanduje a AO World překvapuje V korporátním sektoru zaujala zpráva z Německa. Obranný koncern Rheinmetall oznámil dohodu o koupi divize vojenského stavitelství lodí Naval Vessels Luerssen. Tímto krokem rozšiřuje své působení do námořního segmentu, čímž doplňuje své stávající aktivity v oblasti obranné techniky a vozidel. Cena transakce nebyla zveřejněna a dohoda čeká na schválení antimonopolních úřadů. Z Velké Británie přišla pozitivní zpráva od společnosti AO World. Online prodejce elektrospotřebičů zvýšil svůj výhled zisku a oznámil historicky první zpětný odkup akcií. Firma vykázala dvouciferný růst tržeb v první polovině roku, což posílilo důvěru investorů v její další expanzi. Ropa dál zdražuje Na komoditních trzích pokračoval růst cen ropy. Futures na ropu Brent vzrostly o 0,3 % na 67,22 USD za barel a americká ropa WTI přidala 0,1 % na 62,75 USD za barel. Oba kontrakty minulý týden posílily o více než 1 %. Hlavním důvodem zdražení jsou obavy z přerušení dodávek ruské ropy. Ukrajinské útoky drony na energetickou infrastrukturu zasáhly mimo jiné klíčový terminál Primorsk a rafinérii Kirishinefteorgsintez. Primorsk má kapacitu exportu kolem jednoho milionu barelů denně a patří k nejdůležitějším uzlům ruského exportu. Tyto útoky mohou ohrozit stabilitu dodávek pro hlavní odběratele, jako jsou Čína a Indie. Pokud by se narušení dodávek protáhlo, mohlo by to dále zvýšit tlak na růst cen ropy, a tím i na inflaci v mnoha zemích. Vzhledem k citlivosti trhu na geopolitická rizika bude vývoj na energetickém trhu pečlivě sledován.