Jaká data dnes fungují jako priorita Fedu? IInflace nebo zaměstnanost?! Nadcházející údaje o inflaci ve Spojených státech, které budou zveřejněny v pátek, prověří výroky předsedy Federálního rezervního systému Jaye Powella. Ten na poslední tiskové konferenci zdůraznil, že větší bezprostřední riziko představuje trh práce, nikoliv rostoucí ceny. Meziroční inflace měřená indexem osobních spotřebních výdajů (PCE) by podle ekonomů oslovených agenturou Reuters měla v srpnu stoupnout na 2,7 % z červencových 2,6 %. Jádrový PCE, který vylučuje volatilní ceny potravin a energií, by měl zůstat stabilní na úrovni 2,9 %. Tyto údaje přijdou krátce poté, co Fed poprvé v roce 2025 snížil úrokové sazby. Referenční pásmo federálních fondů kleslo o čtvrt procentního bodu na 4–4,25 %. Powell tehdy uvedl, že trh práce viditelně oslabil a že pravděpodobnost přetrvávajících inflačních výkyvů se snižuje. Investoři nyní očekávají, že v říjnu Fed sníží sazby znovu. Podle stratégů Bank of America by slabší než očekávaný PCE posílil argumenty pro další snížení, i když podle jejich názoru bude říjnové rozhodnutí záviset především na datech z trhu práce. Poslední zpráva o zaměstnanosti totiž ukázala, že v srpnu přibylo pouze 22 000 pracovních míst. To podtrhuje obavy z ochlazení trhu práce, které by mohlo mít výraznější vliv na rozhodování Fedu než samotná inflace. Velká Británie: Služby drží růst, výroba oslabuje Investoři v Británii budou příští týden sledovat předběžné indexy nákupních manažerů S&P Global za září, které nabídnou první pohled na ekonomickou aktivitu v tomto měsíci. Tyto indexy jsou pro Bank of England důležitým signálem o stavu ekonomiky. Minulý týden centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 4 % a zpomalila tempo snižování své rozvahy. V zápisu uvedla, že PMI naznačují mírné oživení aktivity. Očekává se, že kompozitní index klesne z 53,5 na 53, přesto však zůstane nad hranicí 50, která odděluje expanzi od kontrakce. Růst bude opět tažen hlavně sektorem služeb, kde se čeká výsledek kolem 53,9 bodu. Výrobní sektor ale zůstává slabý. Podle očekávání ekonomů se index ve výrobě sníží na 46,9 z 47 bodů, což značí pokračující pokles. Ekonomka Sandra Horsfield z Investec upozornila, že podniky mohou sledovat nadcházející rozpočet s obavami, což by mohlo růst služeb částečně omezit. PMI navíc mohou ukázat, jak se do ekonomiky promítají nedávné změny, například zvýšení minimální mzdy nebo vyšší daně pro zaměstnavatele. Bank of England však zdůraznila, že riziko rychlého oslabení trhu práce je nižší než dříve, což naznačuje, že její pozornost se více soustředí na celkový ekonomický růst než na zaměstnanost. Švýcarsko: Napětí kolem úrokových sazeb Ve čtvrtek zasedne Švýcarská národní banka (SNB). Podle tržních odhadů je pravděpodobnost, že ponechá svou referenční sazbu na nule, zhruba 95 %. Investoři budou ale sledovat, zda centrální banka nepřipustí možnost návratu k záporným sazbám, které Švýcarsko opustilo teprve před třemi lety. Tvůrci politik se k nim vracejí velmi neradi, protože záporné sazby mají negativní dopad na střadatele i finanční sektor. Ekonomika se však nyní potýká s tlakem ze dvou stran – prudce posilující švýcarský frank letos oslabil dolar o 12 % pod 0,80 CHF a zároveň Spojené státy uvalily na většinu švýcarského zboží clo ve výši 39 %. Tyto faktory mohou přispívat k už tak velmi nízké inflaci, která se letos krátce dostala do záporných hodnot. Podle analytiků BNP Paribas by SNB přistoupila ke snížení sazeb jen v případě jasných rizik střednědobé deflace. Trh aktuálně odhaduje pravděpodobnost snížení sazeb do poloviny příštího roku jen na zhruba jednu třetinu. Dilema centrálních bank Všechny tři případy – USA, Velká Británie i Švýcarsko – ukazují, jak složité je dnes rozhodování centrálních bank. Ve Spojených státech se Fed snaží vyvážit mezi inflačním cílem a slabnoucí zaměstnaností. V Británii zůstává otázkou, zda růst služeb dokáže vyvážit útlum výroby. A ve Švýcarsku se řeší, jak ochránit ekonomiku před deflačními riziky, aniž by se znovu sáhlo k záporným sazbám. Pro investory je tak klíčové sledovat nejen inflační data, ale i ukazatele zaměstnanosti a měnové politiky. Centrální banky totiž zůstávají hlavními hybateli finančních trhů – a rozhodnutí o sazbách budou určovat tempo růstu i náladu na trzích v příštích měsících.