Nezaměstnanost v České republice se během srpna zvýšila na 4,5 %, zatímco v červenci činila 4,4 %. Podle dat Úřadu práce ČR jde o běžný vývoj v letních měsících, kdy zaměstnavatelé častěji odkládají nábor nových pracovníků. Na konci prázdnin tak bylo bez práce 333 624 lidí, což je zhruba o čtyři tisíce více než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst dosáhl 95 117, což znamená drobný pokles oproti červenci. Ve srovnání se srpnem loňského roku je nezaměstnanost vyšší o 0,7 procentního bodu. <!-- DIP popup--> Sezónní vývoj a očekávání po prázdninách Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil nárůst za mírný a v souladu s tradičními sezónními vlivy. Podle něj firmy v létě méně přijímají nové zaměstnance, což se odráží v srpnových číslech. Podobně hovoří i zastupující ředitel Úřadu práce ČR Matěj Novák, který zdůraznil, že po prázdninách lze očekávat obnovení náborů a vyšší počet pracovních nástupů, zejména ve školství a dalších sektorech, kde září přináší nové potřeby. Vývoj na trhu práce tak zatím neukazuje na zásadní strukturální problémy, ale spíše na krátkodobý dopad sezóny. Většina odborníků předpokládá, že podzimní měsíce by měly přinést znovu mírný pokles nezaměstnanosti. Regionální rozdíly na trhu práce Data také ukazují výrazné rozdíly mezi jednotlivými regiony. Nejvyšší nezaměstnanost zůstává v Ústeckém kraji, kde dosahuje 6,7 %, a v Moravskoslezském kraji s hodnotou 6,3 %. Naopak v Praze byla nezaměstnanost nejnižší – pouze 3,5 %. Meziměsíčně klesla nezaměstnanost jen v Karlovarském kraji, ve všech ostatních regionech stagnovala či mírně rostla. Při pohledu na jednotlivé okresy je situace ještě pestřejší. Nejhorší výsledky vykázalo Mostecko s mírou nezaměstnanosti 9,5 %, zatímco nejnižší podíl lidí bez práce byl na Rychnovsku, kde činil 2,6 %. Tato čísla potvrzují, že trh práce v Česku je velmi nerovnoměrný a závisí na regionálních ekonomických podmínkách i dostupnosti pracovních příležitostí. Vývoj nezaměstnanosti v ČR:  srpen 2025červenec 2025srpen 2024Podíl nezaměstnaných (v procentech)4,54,43,8Počet nezaměstnaných333.624329.501286.320Počet volných pracovních míst95.11795.553263.247* *Kvůli výrazné změně systému evidence volných pracovních míst, kdy jsou neobsazené pozice po šesti měsících automaticky vyřazovány z databáze, nelze počty volných míst v roce 2025 srovnávat s dřívějším obdobím. Nabídka volných míst a zájem zaměstnavatelů Na jedno volné pracovní místo připadá v Česku v průměru 3,5 uchazeče o zaměstnání. Situace se však liší podle regionu. Největší nerovnováha panuje na Karvinsku, kde na jedno volné místo připadá 23,1 uchazeče. Podobně vysoké zatížení hlásí i Sokolovsko s 18 uchazeči, Děčínsko se 14 a Hodonínsko s 13. Největší počet volných pracovních míst nabízejí zaměstnavatelé dlouhodobě v Praze, kde jich v srpnu bylo 23 084. Následuje Středočeský kraj s více než 14 800 pozicemi. Firmy hledají především zaměstnance na technické a provozní pozice – skladníky a obsluhu vysokozdvižných vozíků, dělníky ve stavebnictví, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, montážní dělníky i uklízeče. Úřad práce upozornil, že jeho data o volných místech neodrážejí celou realitu trhu. Mnoho pozic se inzeruje prostřednictvím jiných platforem a není do jeho statistik zahrnuto. Proto je nutné výsledky vnímat spíše jako dílčí ukazatel než kompletní obrázek nabídky práce. Dosažitelní uchazeči a širší pohled na nezaměstnanost Počet evidovaných nezaměstnaných zahrnuje i ty, kteří nemohou nastoupit do práce okamžitě. Patří sem lidé účastnící se rekvalifikačních kurzů, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo osoby v pracovní neschopnosti. Skutečný počet takzvaných dosažitelných uchazečů, tedy těch, kteří mohou nastoupit ihned, činil v srpnu 312 748. Tento ukazatel poskytuje realističtější obraz o skutečné kapacitě pracovního trhu. Ukazuje, že i přes celkový počet evidovaných nezaměstnaných je část z nich v režimu, který jim brání okamžitě nastoupit do zaměstnání.